Babiš a jeho úřednické městečko: rok je pryč a premiér to hlavní nezařídil

Přesně před rokem vyšel premiér Andrej Babiš se svým ambiciózním plánem: 10. ledna 2019 na tiskové konferenci promluvil o vybudování nového komplexu budov pro 10 tisíc úředníků v pražských Letňanech.

„Má vysokou návratnost a obrovské synergie,“ prohlásil tehdy Babiš.

Během roku pak o projektu mnohokrát mluvil, jednal s vedením Prahy, uspořádal mezinárodní konferenci o moderních sídlech pro úředníky, prohlédl si v Letňanech pole, kde má administrativní městečko během 15 let vyrůst…

Až to vypadalo, že v Česku není důležitější téma než přesun úředníků ze starých a na údržbu náročných budov v centru Prahy.

Po roce je premiér – v tom hlavním – ve stejném bodě nula, v jakém se nacházel loni v lednu. Pozemky v Letňanech blokuje jejich vlastník – město Praha.

Primátor Zdeněk Hřib si dlouhodobě myslí, že Babiš ve skutečnosti žádný komplex vybudovat nechce – že to celé je jen marketingový trik, jak vytvářet dojem, že premiér je mužem velkých činů.

A nyní dokonce začíná magistrát připravovat vlastní, komplexní plán na využití polí poblíž metra v Letňanech, vytipovaných Babišem pro úřednickou čtvrť. Bez ohledu na to, jaké záměry má s touhle lokalitou Babiš. Zahrnovat bude dopravní řešení, byty i třeba právě administrativu. „Ale pojedeme po vlastní linii,“ řekl Seznamu primátor Hřib (Piráti).

Babiš ale opakovaně během loňska ujišťoval, že to s letňanským městečkem myslí vážně. Dokládal to zkušenostmi například z Francie, kde různá ministerstva také úřadují v jedné velké budově. A pak propočty, které říkají, že jen v příštích letech do údržby a nájemného (protože některé úřady sedí v privátních budovách) nateče do úřednických sídel 900 milionů.

Aby vedení Prahy pozemky v Letňanech poskytlo, požaduje po státu postavit v těchto místech nemocnici, dobudovat vnější okruh Prahy a přispět městu na dokončení vnitřního obchvatu.

Babiš koncem léta prohlásil, že už s odbojnou Prahou nebude jednat. Avšak na nové schůzce začátkem prosince již slíbil nemocnici i silniční okruhy.

Než by ovšem Praha s vydáním pozemků souhlasila, požadovala by po premiérovi jasné garance, že stát sliby splní.

„To znamená smlouvy a v nich sankce, pokud se smlouva poruší,“ vysvětlil Hřib. Například jen zahájení stavby vnějšího okruhu se totiž připravuje na rok 2026. I vybudování nové nemocnice je otázka let. A Praha chce mít proto jistotu, že stát – třeba už bez Babiše v čele – sliby neporuší.

Pro Babiše, který si loni představoval, že věci kolem úřednické čtvrti půjdou mnohem rychleji, to vše znamená další průtahy.

Podle předběžných propočtů potrvá pět let stavbu nachystat, dalších pět až sedm let se má stavět. S podmínkou, že půjde vše hladce. To znamená, že by se čtvrť otevřela v době, kdy Babišovi bude přes osmdesát. Jak už zaznělo, souhlas Prahy premiér stále nemá – a je otázka, jestli ho někdy získá.

Babiš se během loňska snažil najít i jiná místa pro svůj plán, aby na magistrátu nebyl závislý. Od České pošty dostal nabídku na využití areálu v Malešicích. Jenže tam stojí budovy a Babiš potřebuje prázdné plochy.

Takže jedinou možností zůstávají dál Letňany.

„Alternativa se srovnatelnou kapacitou, dopravní dostupností nebo v souladu s územním plánem v současné době k dispozici není,“ potvrdil i Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který má přípravu administrativní čtvrti na starosti.

Výstavba v Letňanech vyjde podle Babiše na 10 miliard korun, výnosy z prodejů budov, které úředníci opustí, bude činit 9,2 miliardy. Další peníze se pak podle jeho argumentace ušetří na nájmech tam, kde státní zaměstnanci pracují v soukromých prostorách. Uspoří se také za údržbu a opravy.

Babiš přitom nechce prodávat historické domy současných ministerstev. V nich mají vzniknout, podle Babišových neurčitých vyjádření, například muzea. Do prodeje se mají dostat jen běžné administrativní domy, kde dnes sídlí pobočky ministerstev nebo různé úřady a státní agentury.

„Stát se má chovat jako rodinná firma. Víme, kolik nás stojí nájem a kolik nás stojí údržba. My počítat umíme,“ reagoval loni na podzim Babiš na otázku Seznamu, jestli si je jistý, že se stavba administrativního centra v Letňanech vyplatí.

Seznam ale už dříve zjistil, že propočty o výhodnosti projektu nejsou úplně podložené. Čísla dodal právě majetkový úřad, jsou však jen velmi hrubým odhadem – úřad nedokázal například nikdy dostatečně vysvětlit, jak došel k částkám, za které by bylo možné uvolněné budovy prodat.

Navíc primátor Hřib požaduje, aby Praha – ještě před tím, než by teoreticky s výstavbou v Letňanech souhlasila – dostala od státu jasný přehled, jak budou uvolněné domy využity. „Protože nechceme, aby v centru Prahy vzniklo ghetto bez života,“ řekl Hřib.

A to je problém, žádný konkrétní plán na využití těch historicky cenných budov, které by se nenabízely k prodeji, dosud neexistuje. Majetkový úřad odkazuje na to, že přehled budov, jichž by se stěhování dotklo, už téměř před rokem zveřejnil.

Podle mluvčího úřady Ležatky navíc úřad o téhle primátorově podmínce dosud neslyšel. Na posledním společném jednání prý nezazněla.