Hlavní obsah

Babiš má šanci být premiérem déle než Klaus. Díky opozici

Proč je opozice tak rozhádaná, jsme rozebírali v satirickém pořadu Šťastné pondělí.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Pokud se něco zásadního nestane, bude se předseda vlády i za dva roky, v lednu 2022, jmenovat Andrej Babiš.

Článek

A jistě, stát se toho může spousta, seznam premiérových problémů se nekrátí, od Čapího hnízda po střet zájmů. Andrej Babiš může při cestě za druhým volebním obdobím ve Strakově akademii (něco takového dokázal zatím pouze před čtvrt stoletím Václav Klaus) narazit na spoustu překážek.

Naštěstí může spoléhat na „svou“ opozici, shluk pěti až (maximálně) patnáctiprocentních stran, které dokážou nejlépe bojovat… Samy mezi sebou.

Andrej Babiš si dnes užívá na české scéně dominanci, jakou zažil na počátku 90. let už vzpomínaný Václav Klaus. Jenže i jemu během jediného volebního období 1992–1996 vyrostl důstojný soupeř. Miloš Zeman, tehdejší předseda ČSSD. Jeho metoda byla stejně přímočará jako on sám.

Sociální demokracie, po volbách 1992 jedna z mnoha malých opozičních stran, přetáhla nejzajímavější osobnosti svých konkurentů (někdejší člen dávno zapomenutého Občanského hnutí Pavel Rychetský jistě ví, o čem je řeč) a konkurenci pak zničila. Výsledkem bylo senzačních 26 procent v roce 1996 – o 20 bodů vyšší skóre než čtyři roky předtím.

Tahle taktika je dnes už nepoužitelná. A tak se může Babiš kochat pohledem na krajinu posetou trpaslíky mydlícími se po hlavách křivdami minulosti, osobními animozitami a nezvládnutými ambicemi.

Je užitečné to zopakovat ještě jednou. Demokratická opozice – ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN (snad jsme na nikoho nezapomněli) – přesvědčila ve volbách v říjnu 2017 přesně 1 943 952 voličů, tedy o 443 839 lidí více než hnutí ANO.

Přesto má ANO ve Sněmovně samo o 8 poslanců víc než jeho jmenovaní soupeři. (Pro tento příklad započítáváme do šiků opozice i Zuzanu Majerovou Zahradníkovou a Václava Klause mladšího zvolené za ODS.)

A to není žádný Babišův úskok, ale výsledek volebního zákona prosazeného Milošem Zemanem a Václavem Klausem v roce 2000. Cílem bylo poškodit menší strany – a to se také skutečně povedlo.

Už rok jednají menší strany (mimo Pirátů, protože ti nejsou kamarády s nikým) o možné předvolební alianci pro rok 2021. Je fér říct, že je to dost obtížný a riskantní proces. Případná koalice čtyř stran by podle zákona musela překročit 20 procent (i když o téhle podmínce má ještě jednat Ústavní soud). Strany by se musely dohodnout na obsazení kandidátek ve 14 krajích, oznámit, kdo by se stal jejich kandidátem na post premiéra. Komplikované je i financování kampaně, vlastně cokoliv, na co si vzpomenete.

A pak tu je největší překážka: osobní vztahy a křivdy minulosti. Někdejší spojenci TOP 09 a STAN si prošli před několika lety bolestným rozvodem, mezi KDU-ČSL a STAN po krátkém, nadějném vztahu před volbami 2017 nedošlo ani ke sňatku. Vztahy TOP 09 a lidovců jsou stále ještě poznamenány vznikem TOP 09 před deseti lety, ODS coby někdejší skutečně velká strana shlížející na ostatní jako na obtěžující mladší sourozence je kapitola sama pro sebe…

Zatím poslední důkaz přetrvávajících resentimentů jsme dostali před Vánocemi, kdy TOP 09 a STAN po úspěšné spolupráci v evropských nebo komunálních volbách v Praze oznámily, že budou letos při krajských volbách společně kandidovat maximálně ve třech čtyřech krajích.

A ano, jsou to „jen” krajské volby a je také třeba říct, že hlasy pro jednotlivé strany se skutečně automaticky nesčítají, protože se vždycky najde dostatek třeba lidovců, kteří nikdy, opakujeme, nikdy nebudou hlasovat pro něco, kde se vyskytuje ODS. Nebo Kalousek. Nebo kdokoliv jiný, v jakékoliv kombinaci.

To všechno se samozřejmě může stát. Stejně jako třeba to, že se nakonec spojí jen někteří z „Malé pětky“, třeba Piráti a STAN nebo ODS a lidovci.

Pak se ale musíme vrátit na začátek textu. Premiérem se s velkou pravděpodobností stane Andrej Babiš, jehož ANO vede stále suverénně všechny žebříčky preferencí zhruba se stejným náskokem, jako Slavia Praha vládne české fotbalové lize, kde se v téhle sezoně už také hraje pouze o druhé místo.

Prezident Zeman několikrát zopakoval, že i po volbách 2021 jmenuje premiérem jejich vítěze. Nemusí to samozřejmě udělat, je to pouze na něm. Česká politická historie zná ale jen jediný příklad, kdy po volbách sestavoval vládu někdo jiný než předseda vítězné strany – Petr Nečas v čele ODS v roce 2010.

Prezident má podle ústavy dva pokusy a jak víme, časem se nenechává nijak omezovat. Dřív nebo později se pak Babišovi podaří přesvědčit někoho z těch, kteří budou před volbami přísahat, že s ním rozhodně nikdy vládnout nebudou. (V tomhle volebním období si to vyzkoušel na tradičně zásadové ČSSD.)

Jinými slovy, aby to bylo úplně jasné, Andrej Babiš má dnes našlápnuto k tomu, aby překonal Václava Klause a stal se nejdéle sloužícím premiérem demokratického Česka.

Předem gratulujeme jemu i celé zemi.

Reklama

Doporučované