Tak nejisté předpovědi Česko nezažilo. Jak dopadne Babiš u voleb?

Hnutí ANO během léta posílilo, a přece není jisté, zda znovu s podporou spojenců, například s SPD, ovládne Sněmovnu. Stejně dobře totiž mohou získat jasnou většinu koalice Spolu a Piráti+STAN.

Tato nejistota pramení z faktu, že dosud nikdy Česko nezažilo necelý měsíc před volbami tak protichůdné předpovědi.

Přesnější poselství nelze vyčíst ani z modelů agentur STEM, Median a Data Collect, které vyšly koncem minulého týdne.

Není pochyb, že na přelomu června a července, po ústupu pandemie a na začátku prázdnin, ztratily středopravé koalice svůj náskok, zvláště oslabením souručenství Pirátů a Starostů asi o pět procent. Od července se však skoro nic nemění a celkový zisk koalic neklesá pod 40 procent.

Naopak ANO takřka vyrovnalo pád preferencí z jarních měsíců. A podle nejpříznivějších průzkumů STEM ze srpna i ze září dokonce Babišovo hnutí ve volbách překročí úroveň třiceti procent. SPD Tomia Okamury se drží zhruba na deseti procentech, proto nejde vyloučit, že obě hnutí získají dohromady také 40 procent.

Pokud v této poziční válce získají ANO a SPD víc než středopravé koalice, rozhodne o podobě příští vlády současný premiér.

Jednotlivé agentury zkoumají voličské preference však nabízejí protichůdné předpovědi, jak souboj dvou bloků dopadne.

STEM hlásí jasné vítězství ANO a SPD o šest procent, podle Data Collectu naopak vyhrají koalice Spolu a Piráti+STAN suverénně o devět procent.

Zlatou střední cestu, tedy remízu, předpověděl Median. Ke stejnému výsledku dospěl i volební model Seznam Zpráv, který konfrontuje výsledky všech zavedených agentur:

Vážený průměr všech modelů je nejpřesnější odhad, jak by v danou chvíli dopadly volby. Procentuální zisky jednotlivých stran a uskupení jsou zachyceny v grafu.

V případě, že oba bloky získají zhruba stejně, může sehrát rozhodující roli některá ze čtyř stran, které se pohybují poblíž pětiprocentního kvóra, tedy KSČM, ČSSD, Přísaha a Trikolóra-Svobodní-Soukromníci. Ze současných průzkumů však nejde odvodit ani to, že do Sněmovny vstoupí komunisté, kteří by to měli dokázat podle agentur STEM a Data Collect.

Rozdíly v předpovědích jednotlivých agentur se obvykle vysvětlují tím, že každá z nich využívá jiný kmen respondentů. Zároveň přepočítávají získané odpovědi na volební model podle odlišných algoritmů.

Při ohromných rozdílech z letošního roku však hrají roli i další okolnosti. Většina tuzemských agentur se dotazuje zhruba tisíce občanů, přitom třetina z nich neodpoví, protože nechce jít volit, případně není rozhodnuta. Předpovědi jsou pak logicky méně přesné než v Německu, kde se agentury zpravidla ptají na názor dvou tisíc občanů.

Zároveň zdejší agentury provádějí šetření jen jednou měsíčně, zatímco před volbami v jiných zemích bývá obvyklá týdenní frekvence. Zvláště v neklidných dobách, kdy se nálady voličů rychle mění, to znamená, že se agentury pokaždé znovu „zastřelují“ a správnost svých výsledků nemohou korigovat podle minulých zjištění.

Tuzemský přístup se neosvědčil ve volbách roku 2017, kdy se poslední předpovědi zdejších agentur lišily od výsledků šesti nejsilnějších stran v průměru o 3–4 procenta. V Německu se ve stejném roce agentury mýlily o jedno až jeden a půl procenta.

„Letos mohou být přechody voličů na poslední chvíli ještě častější než minule,“ očekává sociolog Jan Herzmann, že v posledních týdnech před hlasováním čekají výzkumníky zvlášť obtížné podmínky.