Hlavní obsah

Bezpečná vakcína proti koronaviru letos nebude, říká přední český virolog

Foto: Shutterstock.com

Koncept protikoronavirové vakcíny (ilustrace).

Reklama

9. 9. 12:40

Britská firma AstraZeneca oznámila potíže při vývoji zřejmě nejnadějnější vakcíny – té oxfordské. Jaké dopady to může mít, okomentoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer.

Článek

Rozhovor s Liborem Grubhofferem si můžete poslechnout v přiloženém audiu nebo přečíst níže.

Patří k absolutní špičce na poli molekulární a buněčné biologie a genetiky. Naposledy se jeho jméno v tisku skloňovalo, když se společně s dalšími členy Učené společnosti ČR obrátil na ministerstvo zdravotnictví s precizní kritikou plánu české vlády vyvinout vlastní vakcínu proti koronaviru. Nereálný, naivní projekt, ukázka populismu – tak se dá shrnout obsah otevřeného dopisu vědců.

Profesor Libor Grubhoffer, někdejší rektor Jihočeské univerzity a současný ředitel Biologického centra AV ČR, teď v rozhovoru pro Seznam Zprávy okomentoval, co do budoucnosti znamená čerstvé oznámení britské společnosti AstraZeneca, že pozastavuje testování koronavirové vakcíny. Jde zřejmě o nejnadějnější projekt, na kterém s firmou spolupracují vědci z Oxfordu. „Patrně to způsobí, že do konce roku tato velmi slibná vakcína nebude. Nestihne proces povolení,“ odhaduje Grubhoffer.

AstraZeneca pozastavila finální fázi klinických testů kvůli neočekávaným komplikacím jednoho z testovaných pacientů. Co se teď bude dít?

Pevně doufám, že se velmi brzy vyjasní příčina tohoto nešťastného případu. A že to nebude mít zásadní důsledky pro další osud tohoto typu vakcíny. Bylo by to velmi mrzuté, poněvadž je skutečně už téměř na cílové pásce. A navíc poctivě prochází všemi třemi fázemi klinického testování.

Osobně jí velmi fandím; bylo by mi velmi líto, kdyby měl celý projekt vakcíny tohoto typu – to znamená vakcíny založené na opičím adenovirovém vektoru – selhat.

V čem je ten adenovirový vektor jiný?

To je dosud nepoužitý systém ve vakcinologii, v praktickém použití vakcín. Nicméně už delší dobu se na něm pracuje. Podstatné je, že je to typ rekombinantní vakcíny, samozřejmě absolutně vylučující živost onoho opičího adenoviru. Ten je geneticky upraven tak, že jsou z něho vystřiženy dva geny, takže se nemůže rozmnožovat v těle očkovaného jedince. Nicméně jistě nelze vyloučit, že některá složka toho adenoviru tak, jak byl připraven – tedy jako rekombinantní vakcína pro očkovací látku – by mohla mít negativní účinek. To patrně nelze vyloučit.

Pro nás, co tomu ještě pořád nerozumíme: Adenovirus mi vyrábí protilátky proti koronaviru, nebo jej sám zabíjí?

Adenovirus v opičích buňkách, pokud je ještě živý a je to geneticky upravený adenovirus, tak vyrobí covidový obálkový glykoprotein, to je ten známý „výběžkový antigen S“. Od něho si tolik slibujeme a nepochybujeme, že je již právě tou složkou covidového viru koronaviru, která vyprovokuje imunitu v těle očkovaného hostitele, jež zabrání tomu, aby jedinec byl infikován divokým koronavirem.

Znamená to vlastně, že při přípravě tohoto typu vakcíny se opatří genom zmíněného opičího adenoviru, který normálně způsobuje respirační onemocnění u opic, do jeho genomu se zavede právě gen, který kóduje ten obálkový nebo chcete-li výběžkový glykoprotein S, takže adenovirus v opičích buňkách vlastně pomnoží také ten koronavirový antigen nebo tu antigenní determinantu, která je potom v podstatě té covidové vakcíny.

Takže potom se ve mně virus nemůže uchytit, rozumím správně?

Ten virus potom slouží jako pomocný virus. S velkým nadbytkem toho obálkového proteinu koronoviru se dostává už v mrtvé podobě do organismu očkovaného člověka. A tam se naváže na receptory v tkáních dýchacího systému. A už tam spustí celou tu obrannou mašinerii. Ale není to živý virus. Takže když přiletí ten živý koronavirus, už se neuchytí.

Když byl teď tento projekt pozastaven, dá se odhadnout, kdy tedy může být vakcína? Dříve se říkalo, že v nejlepším případě v prosinci.

Upřímně řečeno, těžko to v této fázi odhadnout, skutečně to záleží na tom, jak hbitě se podaří celou situaci vysvětlit. Možná že je na vině nějaký skrytý zdravotní problém toho dotyčného člověka, který to celé způsobil, možná se ukáže, že to nesouvisí přímo s vakcínou… Záleží na tom, jak se rychle podaří tento případ vyšetřit.

Přesto je to minimálně zdržení o měsíc či o dva?

Nepochybně. Patrně to způsobí to, že do konce roku tato velmi slibná vakcína nebude, nestihne patrně proces povolení.

Mluvilo se o ní jako o naději: že ve chvíli, kdy budeme mít vakcínu, všechny proočkujeme a budeme moci žít opět takzvaně normálně. Jak dlouho ale trvá proočkovat alespoň rizikové skupiny, což v případě České republiky je asi 3,5 milionu lidí?

V dnešních podmínkách to podle mě není až takový problém. S nasazením výrobních kapacit pro ty úspěšné vakcíny – a v podstatě už teď se nám rýsují tři čtyři velice nadějné a slibné, které jsou ve vývoji hodně daleko – by to byla záležitost v podstatě několika měsíců. To nevidím jako velký problém.

Dnes máme už nějak jasno, jak by to mělo probíhat. Vláda oznámila pořadí, kdo se bude moci nechat očkovat hned a kdo až později, což je v pořádku, ale při dnešních technologických podmínkách a logistických možnostech by to celé nemělo trvat víc než několik měsíců.

Mluvíte o třech až čtyřech nadějných vakcínách. Jsou v tom i ty, které vyvíjí USA a Rusko a očividně při tom hodně pospíchají?

Určitě hodně pospíchají. Mimochodem, ta ruská vakcína Sputnik V, kolem které je teď tolik diskusí, tak je v principu úplně stejnou vakcínou. Tedy na bázi toho opičího adenoviru. A tam, jak je známo, si v Rusku velkou hlavu s klinickým testováním nedělají, takže třetí fáze rozhodně neproběhla. Uvádějí nějakých 76 vojáků, kteří byli očkováni. A teď už patrně běží očkování v té části, řekněme, VIP očkovanců, jako je ministr obrany a podobně. Tak uvidíme, jak to bude pokračovat dál.

Ty další vakcíny jsou patrně o něco pozadu. Vakcína firmy Johnson & Johnson prodělává v současné době druhou fázi klinického testování s tím, že od září firma oznámila zahájení třetí fáze někde v Latinské Americe. Druhá fáze probíhá i v Evropě. V neděli jsem hovořil s kolegou z Belgie, tam už jsou i na univerzitě vytipovaní lidé, kteří byli na první dávce vakcíny Johnson & Johnson. Mimochodem, to je také vakcína na adenovirové bázi.

Takže i kdyby se ten oxfordský text nepodařilo dotáhnout do zdárného konce, můžeme počítat s tím, že důvěryhodná vakcína bude v první čtvrtině příštího roku?

Já pevně doufám, že ano.

Foto: facebook.com/libor.grubhoffer

Libor Grubhoffer.

Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., Hon. D.Sc., dr. h. c.

- Ředitel Biologického centra Akademie věd ČR.

- Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Po škole působil ve Výzkumném ústavu organických syntéz v Rybitví u Pardubic, poté v Parazitologickém ústavu Československé akademie věd v Českých Budějovicích.

- Stál u zrodu Biologické (později Přírodovědecké) fakulty Jihočeské univerzity, v letech 2004–2011 byl jejím děkanem. Posléze se stal rektorem univerzity.

- Zabývá se biochemií a molekulární biologií vektorů a jimi přenášených patogenů, přednáší biochemii ve společném programu Biological Chemistry s Keplerovou univerzitou v Linci. Je specialistou na nemoci, které přenášejí klíšťata.

- Je členem Učené společnosti ČR.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené