Hlavní obsah

Špindlerovská válka miliardářů: Černé stavby musí pryč, bezpráví je třeba trestat

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Bývalý investiční šéf ČEZu Vladimír Schmalz.

29. 2. 19:39

Vlivný finančník Vladimír Schmalz v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč chce ze své kauzy s černými stavbami udělat společenský precedens.

Článek

Býval jedním z nejvlivnějších manažerů v zemi. Do roku 2011 vedl Vladimír Schmalz investiční oddělení skupiny ČEZ. Pak se pustil do podnikání, dnes vlastní největší tuzemskou soukromou vzdělávací skupinu Edua Group. Část svého času si ale v posledních letech vyhradil na řešení pikantního sporu ve Špindlerově Mlýně. Stal se z něho jakýsi chalupář-aktivista.

V horském středisku v Krkonoších si Schmalz postavil chalupu. Vedle ní později vyrostly dva bytové domy, které však oproti původním plánům nabobtnaly. Do případu se vložila policie, které daly soudy za pravdu. Tím však příběh nekončí. Schmalz chce krkonošskou detektivku dotáhnout ještě o krok dál.

Jak dlouho už řešíte váš sousedský spor?

Letos jsem zahájil sedmý rok absurdní anabáze za spravedlností, ve které usiluji o odstranění dvou černých staveb v mém těsném sousedství ve Špindlerově Mlýně. Nemovitosti tam vznikly v rozporu se všemi předpisy a zákony. V Česku již podobný problém zasáhl mnoho lidí, ještě nikomu se ale nepodařilo černou stavbu odstranit. To je jádro mého úsilí.

Mohl byste nad tím teoreticky mávnout rukou. Co vás motivuje v této právní bitvě?

Od začátku mě motivuje jedna jediná věc: obrovský rozměr bezpráví, ke kterému došlo. Před šesti lety, kdy bylo už z hrubé stavby zjevné, že je v rozporu se schválenou dokumentací, jsem oslovil úřady se stížností a žádal nápravu. Chtěl jsem komunikovat standardní cestou. Byl jsem ale buď ignorován, nebo úřady reagovaly tak, že je všechno v pořádku a nevidí žádné pochybení. Nakonec mi nezbylo než podat trestní oznámení.

Naopak kdo případ neignoroval, byla policie.

Ano, a před nedávnem pravomocně soudy odsoudily dva z těch úředníků, kteří mé stížnosti a podněty ignorovali. Soud zároveň v odůvodnění jasně konstatoval, že šlo o černé stavby, které vznikly na základě od počátku neplatného stavebního řízení. Podle justice by měl stavební úřad zahájit řízení o odstranění stavby.

Foto: Google Maps

Vpravo se nachází Schmalzova chalupa. Vedle ní jsou dva bytové domy s osmi apartmány, které soud označil za černé stavby. Postavila je firma Hawk Real, která patří vlivným developerům Zbyňku Cejnarovi a miliardáři Alexandru Seidlovi, jenž je známý mimo jiné jako majitel Farmy Bolka Polívky.

Co myslíte tím „jedni z těch“? Mělo by být vyšetřováno a potrestáno více lidí?

Myslím si to. Někteří totiž i nadále nedbají na nařízení výše postavených institucí, dokonce i soudů. Kdybych se měl ještě vrátit k vašemu dotazu, co mě v kauze motivuje, tak je to právě fakt, jak i ti všichni úředníci si mysleli, jak se snažím zbytečně. „Vláďo, vykašli se na to, nemá cenu ztrácet čas a peníze, je to ztracenej příběh,“ slýchával jsem před lety. Má to cenu. Snažím se dotáhnout věci a toto může být precedens, že bezpráví se trestá a černé stavby se odstraňují. Tečka.

Není vlastně depresivní, že si takový boj může dovolit spíše jen člověk, který na to má peníze?

To je přesně i ta má společenská motivace. Jedna věc je, že mně černé stavby otravují život a mým dětem zatemnily výhled z oken. Pak je tu ale mé přání, aby do budoucna i pro jiné stěžovatele existoval můj příběh jako inspirace, jak se vypořádat s černými stavbami, nevzdat se a domoci se svých práv.

To vás teď musejí mít ve Špindlu rádi. Byly vyhrožovačky?

V mém okolí se to projevilo různě. Drtivá část reakcí byla podpůrná, ať už šlo o mé známé nebo i cizí lidi, kteří ocenili, že jsem se vzepřel stavební zlovůli. Jiní to považují za boj s větrnými mlýny a nechápou, proč se o to vůbec starám. Byly ale i situace, kdy jsem přijel po týdnu na chalupu a na vratech našel vyškrábaný kosočtverec.

V uplynulých letech jsem se nesetkal s člověkem, který by měl ve Špindlu nemovitost a o vaší bitvě nevěděl. Může případ podle vás pročistit toto horské středisko, kde vaše kauza jistě nebude ojedinělá?

Z reakcí lidí v celé republice vím, že není. Navíc je dobré si uvědomit, že se aktuálně probírá novela stavebního zákona – ta mimo jiné řeší i černé stavby. Vnímám, že tato problematika na veřejnosti rezonuje. Četl jsem i nedávné vyjádření ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, která prohlásila, že novela stavebního zákona bude černé stavby řešit tak, aby nebyl problém je nekompromisně odstranit.

Umíte si představit, jak by případná demolice vůbec vypadala? To se prostě zboří nové domy s osmi apartmány?

To já teď nevím. Věděl jsem to před šesti lety, stačilo zastavit tu megastavbu a vrátit se k původně schváleným plánům. Já nezdržoval. Teď je na úřadech, aby řekly, jakým způsobem se má postupovat. Mezi lidmi existuje povědomí, že když se postaví černá stavba, už se s ní nehne. To prostě musí přestat platit. Zajímají mě pravomocná rozhodnutí soudů, která v mém případě říkají, že vedle mě vyrostly černé stavby. Pořád věřím tomu, že soudy a jejich rozhodnutí jsou hierarchicky nad konáním úředníků. Bohužel mám pocit, že někteří úředníci dospěli k závěru, že jejich kulaté mocné razítko nic nepřemůže a mohou si dělat, co chtějí.

Aktualitou vaší kauzy je, že krajský úřad v Hradci Králové se obul do stavebního úřadu ve Vrchlabí, který má rozhodnout, jak s domy ve vašem sousedství naložit. Hradecký úřad se diví, proč vrchlabští kolegové nekonají. Mám tomu rozumět tak, že vrchlabský, potažmo špindlerovský úřad je prostě zmanipulovaný či zaplacený?

Jak jsem je měl možnost ve své kauze poznat, někteří úředníci se chovají už několik let nedůvěryhodně. Vzpomínám si, jak jsem poprvé potkal vedoucí stavebního úřadu ve Špindlerově Mlýně paní Šmahelovou. To jsme vyvolali kontrolu na místě výstavby ještě ve fázi, kdy se domy vedle mé chalupy teprve stavěly. Paní Šmahelová se mi tehdy vysmála do obličeje.

Nerozuměla případu, nebo mu nechtěla rozumět?

No, řeknu to takhle. Před započetím výstavby jsem souhlasil s domem, který měl mít dle plánu dvě nadzemní a jedno podzemní patro. Už ve stadiu počáteční hrubé stavby bylo evidentní, že dům bude mít pět podlaží – tři nadzemní a dvě podzemní. Ptal jsem se tehdy paní vedoucí, jestli umí spočítat ten rozdíl – že pět je více než tři patra. Koukala se na mě a smála se mi do očí. Tahle arogance se táhne úřednickou linií od začátku dodnes. Jsem teď velmi zvědavý na rozhodnutí vrchlabských úředníků.

Věříte, že na vaše podněty již zareagují?

V minulosti mi vedoucí stavebního úřadu ve Vrchlabí Hana Vondrušková opakovaně napsala, že neshledává žádný důvod se mým podáním zabývat – že nevidí věcné důvody. A to i poté, co soud označil dané domy za černé stavby. Jsem ale optimistický a věřím, že se cíle domohu. Vidím, že v trestní rovině se soudy úředníkům postavily. Teď by měly úřady konat i v rámci řízení o odstranění stavby. Je potřeba, aby si úředníci uvědomili, že jejich razítko nestojí nad justicí a právem.

Firma Hawk Real, která domy postavila a patří podnikatelům Zbyňku Cejnarovi a Alexandru Seidlovi, tvrdí, že se ničeho špatného nedopustili. Že o změnách stavby informovali ve stavebním deníku, a pokud někdo pochybil, pak ne oni, ale úřady. Co na to říkáte?

To je lež, takovými vyjádřeními stavebník zkresluje realitu. Jako soused jsem souhlasil se stavbou dvou rodinných domů, které měly mít rozměr do 150 metrů čtverečních, s dvěma patry nad a jedním pod zemí. Později byla stavební dokumentace kreativně pozměněna, či až zmanipulována, pomocí nepřípustných změn ve stavebním deníku, což už pravomocně zdokumentoval i soud. Řízením osudu zatím není stíhán projektant ani stavební firma, která se na černé stavbě podílela, a další úředníci.

Zbyněk Cejnar vám celý případ zazlívá s tím, že on vám jako kamarád v minulosti vycházel vstříc…

Pokud pan Cejnar říká, že jsme byli kamarádi a on mi vycházel vstříc, tak pak já říkám, že já jsem mu vyšel vstříc tím, že jsem mu povolil vystavět dva rodinné domy na jeho bydlení, jak říkal, o domluvených rozměrech. V okamžiku, kdy domy mají 225 metrů čtverečních místo 150, mají pět pater místo tří a jsou bytové namísto rodinných, tak to skutečně nebylo součástí mého souhlasu. Soud navíc prokázal, že tím, že jim úředníci vyšli vstříc, dosáhli stavitelé prospěchu přes 40 milionů korun. Boj pánů Cejnara a Seidla za zachování stavby je pouhým bojem o peníze. Jinými slovy: vydělali o 40 milionů korun více, než podle původních plánů stavby měli. To byla vždy jejich motivace.

Bylo odsouzení úředníků v trestní větvi hybným momentem celé kauzy?

Jde o důležitý verdikt, i vzhledem k tomu, že soudy označily domy za černé stavby. Pro mě ten příběh ale nekončí. Chci zbořit mýtus, že nejde odstranit černou stavbu a dosáhnout spravedlnosti. Podle mě to jde a existují na to nástroje, které drží v rukou úředníci. A ti se v této věci musejí začít chovat tak, jak jim zákony nakazují. Nevzdám se.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené