Bidenův náskok před Trumpem se zvyšuje. I kvůli jeho reakci na protesty

Rok 2020 měl ve Spojených státech podle původních plánů znamenat jediné: listopadové prezidentské volby, v nichž bude svou současnou funkci obhajovat Donald Trump, proti němuž nastoupí kandidát, kterého si zvolí Američané v demokratických primárkách.

Už před začátkem jara se ale kvůli koronavirové krizi stočila pozornost jinam a nyní, když se začala koronavirová opatření uvolňovat, přišla další krize. Protesty proti rasismu a policejní brutalitě vyvolané smrtí George Floyda zaplavily všechny americké státy.

Obě strany předvolebních barikád mají plné ruce práce s tím, jak se k situaci postavit. Podle posledních průzkumů, o nichž informovala ve čtvrtek americká televize CNBC, se to daří lépe demokratovi Joe Bidenovi. Ten má před Trumpem náskok asi 7,8 procenta, přičemž některé průzkumy hovoří i o ještě větší procentuální propasti mezi kandidáty. Bidenova předchůdkyně z prezidentských voleb v roce 2016, demokratka Hillary Clintonová, měla touto dobou náskok jen 1,5 procenta. Je nutné mít ovšem na paměti, že do voleb stále zbývá necelých pět měsíců, během nichž se situace může ještě dramaticky obrátit.

Trumpův volební tým výsledky průzkumů odmítl. „Všichni vědí, že průzkumy se ohledně prezidenta Trumpa notoricky mýlí,“ řekl CNBC vedoucí komunikace v Trumpově kampani Tim Murtaugh. „Naše interní data pořád ukazují, že prezident vede proti Joe Bidenovi ve všech našich klíčových státech,“ dodal Murtaugh.

Podle zjištění amerického listu The New York Times tomu ale tak úplně není. Výsledky veřejných průzkumů i těch, které si nechal Trumpův tým stvořit na míru, pro současného nájemníka Oválné pracovny nevypadají zrovna nejlépe – pozornost a i značné finance na kampaň kvůli tomu musí věnovat právě i státům, ve kterých před čtyřmi lety s přehledem vítězil. Jde například o Iowu nebo Ohio. Propad v průzkumech zapříčinila mimo jiné právě Trumpova reakce na smrt George Floyda a protesty, tedy každodenní míchanice uplácaná z toho, co dům dal – od výhrůžek protestujícím až po obvyklé stížnosti na média.

Jak se dalo očekávat, Joe Biden zvolil mírnější rétoriku. A na rozdíl od koronavirové krize, která vedla k bezprecedentní, nekontaktní (a místy i rozpačité) formě kampaně pravděpodobného demokratického kandidáta, si je při nynějších protestech jistý v kramflecích. Na rozdíl od Trumpa, který hned na počátku protestů na Twitter napsal, že „pokud se bude rabovat, bude se i střílet“, Biden nepokoje označil za varování pro USA a podle Wall Street Journal slíbil, že chce bojovat s institucionálním rasismem a jednáním policie, které k němu přispívá.

Podle úterní analýzy amerického magazínu Newsweek za to sklízí ovoce, pětačtyřicet procent z dotázaných by ho kvůli jeho reakci na protesty nejspíš volilo. Hlas současnému prezidentovi by dalo 31 procent lidí. U Afroameričanů vede Biden ještě jasněji – necelé tři čtvrtiny z dotázaných by pro něj hlasovaly.

Demokrat nepředstavuje pro černošskou komunitu ideálního kandidáta. Seznam Zprávy o tom mluvily s LaTonyou Goldsbyovou, přední členkou hnutí Black Lives Matter v Clevelandu, druhém největším městě státu Ohio. „Nemůžu říct, že by byl ten pravý kandidát. Přijde mi, že jsme ve stejné situaci jako v roce 2016. Jde o rozhodování mezi větším a menším zlem – které z nich chceme, aby vládlo zemi,“ přiblížila Goldsbyová s tím, že Biden má za sebou jistou historii a je známo, že Afroameričany moc nepodporoval.

Jako příklad uvedla představitelka Black Lives Matter kontroverzní trestní zákoník z roku 1994. Ten Biden z velké části napsal a pomáhal protlačit legislativním procesem, podepsal ho demokratický prezident Bill Clinton a podpořila ho i jeho manželka Hillary. Šlo o rozsáhlé financování policie, vězeňství i prevence, změny v udělování trestů a rozšíření seznamu trestných činů způsobilých pro trest smrti. Podle jeho kritiků vedl zákoník k uvězňování zejména občanů tmavé pleti.

I přesto ale aktivistka z Clevelandu míní, že by se s Bidenem v čele USA mohly poměry změnit k lepšímu. „Je tam ještě prostor pro zlepšení, ale zároveň je v Bidenovi i potenciál. A věřím tomu, že pokud my, lidé tmavé pleti, lidé různých barev pleti, vytvoříme prostor pro diskuzi, za vlády Joea Bidena by mohlo dojít k výrazným změnám,“ připustila Goldsbyová.

Naopak prezident Trump má podle ní podíl na tom, v jaké situaci se Amerika v současnosti nachází. „Donald Trump není pro všechny, to víme. A rétorika, která vychází z Bílého domu, situaci nezlepšuje – naopak ji zhoršuje. Proto doufáme, že se lidé vyjádří ve volbách a nenechají ho zvítězit. A až bude Trump pryč, budeme věnovat pozornost tomu, kdo přijde po něm,“ uvedla členka Black Lives Matter.

I podle sociologa ze Stanfordské univerzity Matthewa Claira současné vedení Spojených států rasistické nálady ve společnosti podporuje. „Především je to přístup prezidenta a také spousty republikánských politiků, kteří otevřeně a explicitně dávají najevo svoji bílou nadřazenost. Když prezident země říká rasistické hlášky a nenásleduje žádný postih, dává tím signál ostatním, že je v pořádku věřit v rozdíly mezi rasami,“ vysvětlil Clair, který se otázce rasismu ve své akademické kariéře věnuje.

„Když ti z nejvyšších pater politiky, zejména prezident Trump a republikáni, jsou ochotni se velmi explicitně vyjadřovat v duchu bílé nadřazenosti, umožňují tomuto problému i rasismu vkrást se lidem do hlavy. A ti si to pak odůvodní tím, že prezident Spojených států říká rasistické věci a prochází mu to,“ řekl pro Seznam Zprávy. Rozhovory s oběma respondenty si můžete poslechnout v nejnovějším díle podcastu Checkpoint.