Hlavní obsah

Brexit a pandemie: Trvalý pobyt? Čekejte dalších 5 let, slyšel český student

Foto: Profimedia.cz

Protestující Brit v Londýně den před brexitem. Ilustrační fotografie.

Reklama

23. 1. 19:01

Jak se s brexitovou situací, kterou komplikuje pandemie, srovnávají čeští studenti? Pro některé návrat domů vynucený pandemií může znamenat ztrátu nároku na status usedlíka a s tím i další problémy.

Článek

Studium v zahraničí je pro řadu mladých lidí velice atraktivní. Mohou získat známé z celého světa, studovat zajímavé obory, nabrat kontakty s budoucími kolegy, nabýt nadhled a toleranci k odlišnostem, či si osvojit mnoho nových zkušeností z neznámého prostředí. K výčtu pozitiv pobytu v Británii se po brexitu, který po letech vyjednávání s koncem minulého roku definitivně ukončil členství země v Unii, přidává i řada starostí. Ty představuje zejména s tím spojená složitá byrokracie, kterou navíc komplikuje pandemie koronaviru. Trable pro studenty představuje zejména složitá byrokracie, která není leckdy přehledná jak pro úředníky, tak i pro studijní oddělení na školách.

Jak se v ostrovní zemi několik týdnů po brexitu žije českým studentům? Čtyři Češi se Seznam Zprávami sdíleli své zkušenosti se současným či budoucím studiem v Británii. V prvním ze dvou článku na toto téma přinášíme příběhy dvou z nich, kteří v Londýně už žijí a studují dlouhodobě.

Trvalý pobyt? Počkejte si dalších pět let

Někteří studenti, kteří byli řádně přijati na bakalářské i magisterské programy v minulém roce, tedy se začátkem docházky v září 2020, se museli potýkat s otázkou, zda do školy, jejichž výuka byla v mnohých případech zcela distanční, vůbec nastoupit. Rozhodnutí dát přednost prezenční výuce a rok počkat ale může osobám ze zemí Evropské unie znemožnit obdržení povolení k pobytu. Není také zaručené, že by takovým studentům škola místo do dalšího školního roku podržela.

Problémy s povolením však v budoucnu budou mít i ti, kteří do školy na online výuku nastoupili, ale v zemi fyzicky nebyli. „To je velký problém. Studenti z Unie, kteří sice fakticky studují, ale kvůli koronaviru pouze distančně, povolení k pobytu od Nového roku nedostanou, a budou si tak muset žádat rovnou o víza,“ řekl pro Seznam Zprávy student žurnalistiky na magisterském programu na univerzitě v Londýně, který si nepřál být jmenován. V hlavním městě žije již pátým rokem. Za tu dobu stihl bakalářské studium, roční pracovní zkušenost v oblasti médií a nastoupit na magisterský program. I on se ale potýká s problémy s administrativou.

Foto: Archiv Michaely

Studenti v knihovně londýnské univerzity LSE.

Ve Velké Británii platí možnost po pěti letech pobytu zažádat o trvalý pobyt. Do té doby mohou po brexitu žít občané zemí Evropské unie v Británii s tzv. statusem „pre-settled“. To by se dalo volně přeložit do češtiny jako status skoro usedlíka. Po pěti letech pak mohou získat následný status „settled“, tedy status trvalého pobytu, a následně si zažádat o britské občanství. I to ale brexit v kombinaci s pandemií komplikuje.

„V září to bude pět let, co jsem se do Londýna přestěhoval z Česka, měl bych na to na podzim také nárok. S pandemií koronaviru se to ale značně ztížilo. Musel jsem se v březnu kvůli zavřeným hranicím vrátit do Česka,“ tvrdí student, jehož koníčkem jsou média a dějiny Británie. „I když jsem se vrátil, co nejdříve to šlo, tak mi vláda neudělila výjimku, i když jich existuje řada. Musím si tedy počkat dalších pět let. O status pre-settled jsem si mohl znovu zažádat jen díky tomu, že mám v Londýně bydlení,“ vysvětluje. „V roce 2026 bych tak trvalý pobyt mohl získat,“ směje se.

Britská vláda uděluje pro obyvatele, kteří si po pěti letech kontinuálního bydlení na území země chtějí zažádat o trvalý pobyt, řadu výjimek. Lidem s takovou výjimkou pak promine přerušení pobytu na území Británie. Mezi takové výjimky patří například služba v armádě či práce pro britskou Korunu. V rámci koronaviru uděluje země výjimku jen těm, kteří dokážou svou absenci doložit například potvrzením, že byli v zahraničí dlouhodobě nemocní.

Náladu v Londýně brexit nezmění

Problémy s pobytem na druhou stranu prozatím výrazněji nevnímá Michaela, studentka pracovní psychologie na škole London School of Economics and Political Science (LSE). Ta má stejně jako dotazovaný student žurnalistiky za sebou bakalářské studium v Británii. „Po dokončení bakalářského programu jsem se vrátila na roční pracovní stáž do Česka,“ vysvětluje dvaadvacetiletá Michaela z Prahy. „Tím se mi moje historie v zemi smazala a já začínám pětileté kolečko znovu.“

Studium magisterského programu zahájila, stejně jako první dotazovaný student, v září minulého roku. V prosinci si pak zažádala rovněž o status pre-settled. V Británii tak může žít bez větších změn. „Věděla jsem, do čeho s roční pauzou jdu, nepřekvapilo mě to,“ upřesňuje. Do Londýna se vrátila po roční práci ve výzkumu pro Karlovu univerzitu a zaměstnání v mladé české coachingové firmě.

Studovat a žít v Británii začala Michaela v roce, kdy si Britové odhlasovali vystoupení z Evropské unie v referendu, tedy v roce 2016. Studenti však měli zaručené neměnné podmínky po celou dobu studia, a to bez ohledu na brexit. Jednalo se například o stabilní výši školného, které v té době činilo devět tisíc liber za rok. To financovala ze studentské půjčky, kterou nabízí britská vláda.

Foto: Archiv Michaely

Michaela na svých oblíbených cestách po Asii, v Nepálu. Ten navštívila v roce 2018.

Brexit však proběhl až rok a půl poté, co Michaela úspěšně dokončila bakalářský program business managementu. „Ani můj magisterský program nebude dražší. Konkrétně můj obor stál před brexitem pro studenty z Británie, EU i zbytku světa stejně, tedy přes 23 tisíc liber,“ doplňuje studentka Michaela, která se ve volném čase věnuje fotografii, cestování po Asii a samostudiu v oblasti coachingu ve firmách. Ona osobně, jako absolventka bakalářského studia na LSE, obdržela od školy slevu dva tisíce liber.

Jako problematické však vnímá například dražší zdravotní pojištění pro občany ze zemí Evropské unie či nevýhodné tarify u mobilních operátorů.

V podobné situaci se ocitla například i její sestra, která v září nastoupila v Británii na bakalářské studium ihned po maturitě. Školné i ostatní podmínky studia pro ni zůstaly stejné, jako by vystudovala před brexitem. I ona získala bez větších obtíží status pre-settled.

„Londýn má jednu ohromnou výhodu, a to je jeho výjimečný kosmopolitismus,“ uzavírá Michaela s tím, že se po brexitu diskriminace studentů v hlavním městě nebojí. „Studují tu národnosti z celého světa. Myslím, že se nic nezmění.“

Co bude dál?

Nový semestr se bude nejspíš nést v podobném duchu jako semestr zimní: distanční výuka, omezený život na kampusech, konferenční hovory a zkoušky přes internet. Přesné datum ukončení distanční výuky zatím není stanoveno, pandemická situace se stále mění. Studenti však nejsou moc optimističtí a počítají spíše s celým semestrem z domova. Mnozí zůstanou ve svých rodných zemích déle, někteří se vrátí, co nejdříve to půjde. To je ale také vlivem pandemie obtížné. Nejsou totiž k dispozici letenky.

Návrat zahraničních studentů i profesorů do Velké Británie tak zůstává po Novém roce nejistý. Boris Johnson od pondělí ráno výrazně zpřísnil podmínky pro vstup do země a zrušil seznam bezpečných zemí, které cestující minimálně či vůbec neomezovaly, tzv. travel corridors. Mnoho z vyučujících dá podle Michaely i z tohoto důvodu přednost distanční výuce a zůstane ve své zemi, kam odjeli na vánoční svátky. Její univerzita například dává vyučujícím na vybranou. Návrat do Británie na nový semestr značně komplikují zcela vykoupené letenky. Až do začátku února není například možné z Prahy na ani jedno z londýnských letišť odletět.

V komplikované situaci distančního studia v době covidové lze však najít také pár světlejších momentů. Studenti se sice obecně shodují, že jim distanční výuka komplikuje studium, Michaela ale například hodnotí přístup profesorů pozitivně. Vnímá, že na ně mají, ač online, více času. „Přidali nám například několik hodin, kdy se věnují našim dotazům. Také se dost starají o naše psychické zdraví a hodně o něm informují,“ uvedla Michaela a připustila, že to ale není na všech školách a fakultách běžné. „Můj kamarád z jiné fakulty má opačný problém - hodiny jim spíše zkracují či zcela ruší,“ dodala.

Studenti se také mohou při distanční výuce věnovat brigádám z domova na tzv. home officu. To pozitivně hodnotí jak Michaela, tak její kolega, student žurnalistiky. Oba dva se věnují práci, Michaela zůstala zaměstnaná v coachingové firmě v Praze. První dotazovaný student si pochvaluje ušetřené peníze, které nemusí utratit za výdaje v drahém hlavním městě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované