Článek
Vyšetřovatelé vtrhli do penzionu v keňském městě Naivasha. V něm bydleli pytláci. Keňan, Vietnamec a dva teenageři z Belgie se rozhodli do Evropy a Asie propašovat zhruba 5500 mravenců. Hmyz drželi v kapslích a válcích od injekčních stříkaček s vatou napuštěnou tekutinou. Díky umělému prostředí mohl hmyz takto přežít až dva měsíce. To bylo dost času na propašování a rozeslání chovatelům. Při úspěšném zločinu by za mravence mohli obdržet až 1,2 milionu dolarů, v přepočtu zhruba 30 milionů korun.
Případ z roku 2025, za nějž pytláci dostali v Keni pokutu přes 7,7 tisíce dolarů – tedy v přepočtu asi 220 tisíc korun - a cizinecká část gangu vyhoštění, není zdaleka ojedinělý.
Letos v březnu našla policie u čínského turisty na letišti v keňské metropoli Nairobi 2000 tisíce královen stejného mravenčího rodu zrnojedů s latinským názvem Messor cephalotes. Převoz plánoval pachatel stejným způsobem jako výše zmíněná evropsko-asijská trojice. Většinu ukradeného hmyzu ukryl do zkumavek a některé i do rolí toaletního papíru.
Fenomén takzvaného biopirátství je podle organizací dohlížejících na přírodu, jako je například africký Institut pro bezpečnostní studia, na vzestupu. Za královnu obřího afrického zrnojeda může pašerák na černém trhu získat až 220 dolarů, tedy v přepočtu asi 5500 korun. Při počtu dvou tisíc kusů a prodeji za plnou cenu by za královny mohl obdržet přes 400 tisíc dolarů, tedy v přepočtu zhruba 10 milionů korun.
„Různé webové stránky prodávají mravenčí druhy online, a to i ty z Afriky. Studie v časopise Biological Conservation z roku 2023 zaznamenala v Číně 58 937 online prodejů mravenčích kolonií zahrnujících 209 různých druhů,“ uvádí Institut pro bezpečnostní studia v textu varujícím před rostoucím trendem.
Detektory na letištích ne vždy zachytí organický „materiál“. Dva měsíce, které mravenčí královny vydrží v kapsli s vatou, představují pro pašeráky dost času na to, aby je převezli na jiný kontinent a rozeslali poštou chovatelům. Ti vzácný hmyzí druh kupují nejčastěji online a umisťují ho do skleněných terárií, kde královna následně klade vajíčka a tvoří novou kolonii.
Odborníci z afrického Institutu pro bezpečnostní studia varují, že při přesunu afrických mravenců z přirozeného prostředí v Keni do Evropy nebo Asie a jejich úniku do volné přírody může dojít k rozšíření invazního druhu a narušení lokální biodiverzity. K ekologickému zásahu dochází také v zemi, odkud jsou tito mravenci do Evropy a Asie dovážení.
„Kamarád mi řekl, že cizinec dobře platí za královny mravenců – ty velké červené, které jsou tady snadno vidět,“ uvedl pro BBC člověk, který dříve pašerákům dělal prostředníka. „Hledáte hnízda na otevřených polích, obvykle brzy ráno před vedrem. Cizinci sami na pole nechodili – čekali ve městě, v penzionu nebo v autě, a my jsme jim mravence nosili zabalené v malých zkumavkách nebo injekčních stříkačkách, které nám poskytli.“
Invaze zrnojedů
Vyhubit kolonii afrických zrnojedů je těžké i v Keni, tedy přirozeném místě existence mraveniště. Královna, která dorůstá 2,5 centimetru, žije přes 50 let a pro vyhubení kolonie je potřeba zabít právě ji. Každé mraveniště má jednu královnu, která žije pod zemí v samotném centru kolonie a klade vajíčka po celou dobu života.
Keňané se v místech existence kolonií potýkali s mravenci ničícími úrodu. S hubením proto mají zkušenost. Na jejím základě uvádí, že dokud člověk nenarazí právě na královnu, může hubit všechny ostatní mravence libovolně dlouho a kolonie žije dál. Naopak v případě zabití královny se kolonie rozpadá.
„Mraveniště mohou žít více než 50 let, možná až 70 let. Osobně znám kolonie poblíž Nairobi, které jsou staré nejméně 40 let. Vím to, protože je tak dlouho navštěvuji,“ uvedl pro BBC biolog působící v Keni, Dino Martins. „Dokonce i já jako entomolog jsem byl překvapen rozsahem obchodu se zrnojedy,“ dodal.
Mravenec zrnojed „sklízí“ semena afrických trav a bylin. Těmi se živí narozdíl od mnoha jiných druhů, které loví hmyz nebo se živí tekutinou známou pod názvem medovice. Podle entomologa Martinse se obří afričtí zrnojedi dají snadno chovat. Impozantní velikost a výrazné zbarvení společně se specifickým chováním jsou podle experta tím, co sběratele k nákupu tohoto hmyzího druhu táhne.
