Hlavní obsah

Brexit jitří starou nenávist. V Severním Irsku povstává Nová IRA

Co je Nová IRA, odkud se vzala a o co jí jde? (Video: Eliška Kolomazníková, Tomáš Vzorek, Seznam.cz)

V Severním Irsku se znovu stupňuje napětí mezi unionisty, kteří chtějí zůstat součástí Velké Británie, a republikány, kteří touží po sjednocené Irské republice. Spor mezi těmito komunitami si už v minulosti vyžádal tisíce mrtvých. Teď po letech klidu může znovu vyvřít na povrch. A na vině je brexit.

Článek

Přes tři a půl tisíce mrtvých – taková je bilance tři desítky let dlouhého konfliktu, který cloumal Severním Irskem. Řeč je o The Troubles, do češtiny překládaných jako Nepokoje, sporu, který skončil teprve před 20 lety.

Po letech křehkého míru se nyní napětí vrací – a svůj podíl viny v tom má brexit. Nejasná budoucnost ohledně vztahů mezi Irskou republikou, Severním Irskem a Velkou Británií přivádí zpět k životu negativní vášně a spolu s nimi ozbrojené polovojenské skupiny.

Jednou z nich je Nová IRA, silně nacionalistická ozbrojená organizace, která podle vyšetřovatelů stojí za výbuchem auta ve městě Londonderry z minulého týdne. Na svědomí má i množství dalších výbuchů, únosy aut, vraždu dvou vězeňských dozorců a několika civilistů.

Nová IRA vznikla v roce 2012 poté, co několik menších disidentských skupin oznámilo, že se sdruží do větší, údernější organizace. Za cíl si vytkli vyhnání Britů z Irského ostrova a jeho znovusjednocení. A nejdou na to v rukavičkách – snaží se oživit krvavé nepokoje.

Obyvatelé Severního Irska sice podle tamních médií skupinu Nová IRA nijak nepodporují, policie ji ale považuje za organizaci, která představuje vážnou hrozbu pro veřejné bezpečí. Polovojenská organizace má navíc tichou podporu silně levicového politického hnutí Saoradh (v češtině Osvobození) a parlamentní strany Sinn Féin. Ta má jako první a hlavní bod svého programu totéž, o co, byť jinými prostředky, usiluje právě i Nová IRA – konec rozdělení Irského ostrova.

Fakt, že má strana Sinn Féin zastoupení jak v irském, tak severoirském parlamentu, je o to bizarnější, že má s radikálními ozbrojenými skupinami dlouhou společnou historii. Konkrétně s původní organizací Irská republikánská armáda, jež je známá jako IRA. Ta vznikla skoro před 100 lety. V jejich průběhu se rozdělila na řadu menších uskupení – skupinu Prozatímní IRA, Pokračující IRA, Pravá IRA a samozřejmě také takzvaná Oficiální IRA. To hlavní, v čem se tyto větve lišily, byla míra násilí, kterého se byly ochotny dopustit k dosažení svého cíle.

Ačkoliv to strana Sinn Féin nikdy nepotvrdila, irská, britská a dokonce i americká vláda ji ze spolupráce s radikály z IRA veřejně nařkly. Podle některých médií jsou starší členové Sinn Féin spjatí především s Prozatímní IRA. Ta se do historie zapsala charakteristickými útoky – její členové unášeli auta a umisťovali do nich bomby. Nejhorší výbuch v roce 1998 zabil 30 lidí a další dvě stovky zranil. Přestože už Prozatímní IRA neexistuje, lze její „odkaz“ pozorovat ve stylu útoků, kterých se dopouští Nová IRA.

A jakou roli v tom všem hraje brexit?

Začněme s krátkým ohlédnutím do historie: Irský ostrov se skoro před 100 lety rozdělil na Irskou republiku a Severní Irsko. Zatímco v Irské republice žijí katolíci, Severní Irsko z většiny tvoří protestanti. V Severním Irsku ale zároveň žije i katolická menšina.

Většinu obyvatel Severního Irska tedy tvoří britští protestanti, takzvaní unionisté, kteří chtějí mít co nejpevnější vztah s Londýnem. Irští katolíci, jejichž zastoupení je ve státě menšinové, ale svou budoucnost vidí ve sjednocené Irské republice – odtud pojmenování „republikáni“. Brity republikáni považují za okupanty.

Obě skupiny tedy mají jasné představy o tom, jak má Irský ostrov vypadat. Své cíle si v minulosti vymáhaly prostřednictvím ozbrojených skupin. Tou nejznámější se sice stala právě IRA tvořená irskými katolíky, militantní skupiny ale vznikaly i na druhé straně barikády, v řadách protestantů.

Napětí, které v roce 1968 přerostlo v konflikt, jemuž dnes říkáme The Troubles, tak v Severním Irsku vždy bylo a bude. Smířlivou rétorikou mezi Dublinem, Belfastem a Londýnem se ho ale podařilo zredukovat. Velkopáteční dohoda podepsaná v roce 1998 stvrdila konec konfliktu a začátek cesty ke klidné budoucnosti. Přesně vymezila spoluvládu unionistů a republikánů a oběma komunitám zároveň garantovala právo identifikovat se jako Britové, Irové nebo obojí.

Zde vstupuje do hry Evropská unie – k dnešnímu dni jsou oba státy Irského ostrova součástí EU. Díky evropské integraci postupně v praktickém životě vymizel spor o to, zda je Severní Irsko součástí Velké Británie nebo Irské republiky. Pohyb přes 500kilometrovou hranici je volný.

To se ale brzy může změnit – do brexitu zbývá něco málo přes 60 dní. Ne náhodou se jedním z hlavních sporů při vyjednáváních podmínek britského odchodu z EU stala takzvaná irská pojistka. Ta upravuje pobrexitový režim na hranicích Irska a britského Severního Irska.

Pokud tedy britská vláda situaci kolem irské pojistky nezvládne vyřešit ku spokojenosti obou táborů – unionistů i republikánů, krvavá severoirská historie se může opakovat.

Doporučujeme

Reklama