Hlavní obsah

Čeští recidivisté se už nejspíš do Británie ani nepodívají

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

22. 10. 12:26

Občané Evropské unie, které soud pravomocně odsoudil k více než jednomu roku ve vězení, se od 1. ledna nepodívají do Velké Británie, a to ani na dovolenou. Opatření mohou dopadnout i na cestující se záznamem v trestním rejstříku.

Článek

Britská vláda zakáže od 1. ledna vstup občanům EU, kteří byli odsouzeni k více než 1 roku vězení. Účel cesty nebude hrát roli. Všichni občané EU budou také po konci přechodného období čelit kontrolám trestního rejstříku při vstupu do země.

Změny představila tamní vláda ve čtvrtek. Britští úředníci tímto krokem sladí podmínky pro vstup občanů EU s podmínkami pro ostatní cizince.

BBC k tomu ale poznamenává, že pokud nedojde k dojednání úmluvy o pobrexitových vztazích s Evropskou unií, Velká Británie ztratí přístup k Evropskému informačnímu systému rejstříků trestů, což by značně zkomplikovalo prosazování nových pravidel.

Přehled nových pravidel:

Každý občan EU, který byl odsouzen k nejméně jednomu roku vězení, nebude vpuštěn do země.

Občanům EU, kteří se v uplynulém roce dopustili trestného činu, by také mohl být zamítnut vstup do země.

Občané EU, kteří byli odsouzeni k méně než jednomu roku vězení, také nemusí být vpuštěni do země. Zákaz vstupu dostanou v případě, že se prokáže, že mohou způsobit vážnou újmu, jsou dlouhodobými zločinci, nebo se jejich trestná činnost přímo vztahuje ke Spojenému království.

Vstup do země bude zakázán lidem, kteří se zapojili do fingovaného manželství.

Vstup do země může být také zakázán lidem, kteří poruší celní předpisy.

Země může deportovat bezdomovce s občanstvím států EU, pokud odmítnou pomoc ze strany úřadů, páchají trestné činy, nebo jednají protispolečensky, např. agresivně žebrají.

V případě bezdomovců s občanstvím některého členského státu EU bude vyhoštění poslední možností, aby se zajistilo bezpečí dotyčných osob, tedy aby se nestali například obětí moderního otroctví.

Nová opatření mohou zasáhnout nejméně desítky tisíc lidí. Podle britské ministryně vnitra Priti Patelové budou sice přísnější, ale „spravedlivější“. Podmínky se nebudou týkat občanů EU, kteří získali ve Velké Británii přistěhovalecký status. Ten ale může být zrušen, pokud po 1. lednu spáchají trestný čin. Další výjimkou budou případy, kdy by vyhoštění ze Spojeného království porušovalo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv, nebo pokud by zločiny, které dotyčný spáchal v zahraničí, neuznával britský právní řád.

Dá se očekávat, že Evropská unie v reakci zavede obdobná pravidla pro britské občany, píše deník The Times. Britské noviny připomínají, že nová pravidla značně zjednoduší práci úředníků a soudců, kteří musí v současnosti prokazovat, že zločinci z evropských států představují pro Spojené království „skutečnou, aktuální a dostatečně vážnou hrozbu“. Jinak mohou do země vstoupit.

To vedlo v minulosti k řadě vážných případů, kdy byl občanům EU se záznamem v trestním rejstříku vstup do země povolen, jen aby ve Spojeném království pokračovali v páchání dalších a často ještě závažnějších trestných činů. Timesy připomínají například vraždu čtrnáctileté Alice Grossové, kterou zavraždil Litevec Arnis Zalkalns. V domovské zemi už byl přitom dříve odsouzen za vraždu své ženy. Rodina oběti později argumentovala, že kdyby existovaly systémy, které by kontrolovaly trestní rejstřík příchozích do Velké Británie, k zločinu by nejspíš nedošlo.

Deník také zmiňuje vraždu ředitele londýnské školy Philipa Lawrence, kterého zabil v roce 1995 tehdy jen patnáctiletý Learco Chindamo, původem z Itálie. Chindamo byl za vraždu odsouzený k 12 letům vězení, v roce 2010 byl propuštěn s tím, že již nepředstavuje hrozbu společnosti. Chidnamo s tímto odůvodněním také u soudu úspěšně bojoval proti deportaci do Itálie.

„Pravidla EU nás příliš dlouho nutila umožňovat vstup nebezpečným zahraničním zločincům, kteří zneužívají naše hodnoty a ohrožují náš způsob života,“ dodala k plánovaným změnám ministryně vnitra.

Zajímavé bude sledovat nová pravidla v praxi. Do problémů by se totiž mohla potenciálně dostat celá řada lidí, třeba i vysoce postavených, kteří byli například trestáni za minulého režimu. Z Česka lze uvést příklad pražského kardinála Dominika Duky. Ten strávil v osmdesátých letech patnáct měsíců v cele borské věznice, kam ho poslal komunistický režim za trestný čin maření dozoru nad církvemi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené