Hlavní obsah

Jako voda a oheň. Jaké názory zastávají američtí kandidáti na prezidenta?

Foto: Profimedia.cz

Donald Trump a Joe Biden během první debaty prezidentských kandidátů.

Reklama

21. 10. 21:09

Američany čekají za necelé dva týdny prezidentské volby. Na vybranou mají mezi dvěma protiklady: úřadujícím republikánským prezidentem Donaldem Trumpem a „starým známým“ demokratickým kandidátem Joem Bidenem. Co voličům nabízejí?

Článek

Do první linie v boji o Bílý dům se k Bidenovi připojila kalifornská senátorka Kamala Harrisová, za jejíž pomoci si kandidát demokratů myslí na vítězství. Na druhé straně barikády ale stojí stejně odhodlaná dvojice ve složení stávajícího prezidenta Trumpa a viceprezidenta Mikea Pence.

Joe Biden

Sedmasedmdesátiletý Joe Biden je centristický demokrat, který má předpoklady k získání hlasů například od voličů bývalého prezidenta Baracka Obamy. Předvolební průzkumy ukazují, že důvěru veřejnosti v otázkách, jako je třeba řešení koronavirové situace, má větší než prezident Trump. Znepokojení ovšem u některých vyvolává jeho věk a s tím spojená schopnost dostát povinnostem Oválné pracovny, informuje web Telegraph.

Ještě před listopadovými volbami se prezidentští kandidáti měli utkat tváří v tvář ve třech debatách. Zatímco první, kterou mnozí označili za příliš chaotickou, proběhla podle plánu, druhá se nekonala. Důvodem byla koronavirová situace v USA a republikánský kandidát, který se odmítl zúčastnit její virtuální podoby.

Donald Trump

Republikánský prezident Donald Trump má neutuchající podporu své základny příznivců, trvale ho navíc podporuje více než třetina země, píše Telegraph. Čtyřiasedmdesátiletý kandidát má důvěru voličů například v ekonomických otázkách, což je pro mnoho Američanů klíčové téma. Hlasy mu mohla odlákat pandemie koronaviru kvůli jeho přístupu k nastalé situaci a vlastnímu pozitivnímu testu.

Třetí debata je očekávána 22. října tamního času a odehraje se na půdě Belmont University ve státě Tennessee. Půjde o poslední osobní konfrontaci kandidátů, při které bude moct veřejnost ještě přehodnotit své názory. Jak kandidáti přistupují ke klíčovým tématům rezonujícím americkou společností?

Koronavirus

Trump: Stávající prezident zřídil na konci ledna tým pro boj s koronavirem, jeho pozornost by aktuálně měla být zaměřena na bezpečnost a znovuotevření země. Za prioritu nyní Trump pokládá vývoj léčby a vakcín proti šířící se nákaze, na dané účely již vyčlenil 10 miliard dolarů, píše BBC News.

Pozornost v případě koronaviru Trump získal zejména díky svému přístupu k němu, který nezahrnoval dodržování doporučených opatření. Na začátku října pak prezident informoval o vlastním nakažení, které mnohé nepřekvapilo.

Biden: Kandidát demokratů chce spustit národní program na trasování kontaktů, který by usnadnil boj s nákazou. Za svůj cíl pokládá také zřízení nejméně deseti testovacích center v každém státě a testy na koronavirus pro každého zdarma.

Narozdíl od Trumpa Biden podporuje používání roušek a do budoucna by vyžadoval jejich nošení na pozemcích či v budovách spadajících do federálního majetku.

Klima

Trump: Trumpův postoj vůči změně klimatu je skeptický a chtěl by rozšiřovat neobnovitelné zdroje energie. Jeho cílem tak je zvýšit těžbu ropy a zemního plynu, zatímco ochrana přírody by se měla vrátit o několik kroků zpět.

Prezident se také zavázal odstoupit od Pařížské dohody o změně klimatu, která má omezit emise skleníkových plynů po roce 2020. USA by ji formálně měly opustit později v průběhu tohoto roku.

Biden: Biden je svému soupeři v tomto ohledu jasným opakem, zavázal se, že v případě vítězství se okamžitě k dané klimatické dohodě připojí. Od Spojených států chce, aby do roku 2050 dosáhly nulových emisí a navrhuje také zákaz nových leasingů na těžbu ropy a zemního plynu na veřejných pozemcích. V budoucnu plánuje investici dvou bilionů dolarů do zelené energie.

Ekonomika

Trump: Dosavadní prezident se zavázal, že během deseti měsíců vytvoří 10 milionů pracovních míst a milion malých podniků. Chce dosáhnout snížení daně z příjmu a poskytnout společnostem daňové úlevy, které by je měly motivovat k udržení pracovních míst na území USA.

Biden: Trumpův oponent chce zvýšit daně pro lidi s vysokými příjmy. Dopad by nové nastavení mělo na ty, kteří vydělávají více než 400 000 dolarů ročně, a získané peníze by putovaly na investice do veřejných služeb. Biden dále podporuje zvýšení federální minimální hodinové mzdy na 15 dolarů místo momentálních necelých osmi.

Zdravotní péče

Trump: Trump chce zrušit zákon o cenově dostupné péči schválený bývalým prezidentem Obamou. Smyslem zákona je zvýšit dostupnost zdravotního pojištění pro chudší vrstvy obyvatel. Mimo jiné je jeho cílem snížení cen léčiv tím, že dovolí dovoz levnějších léků ze zahraničí.

Biden: Ohledně Obamacare se kandidáti opět neshodnou, Biden chce totiž zákon chránit a rozšířit. Dále si za cíl klade snížit věk pro dosažení pojištění Medicare ze 65 let na 60. Toto pojištění poskytuje zdravotní výhody starším lidem. V budoucnu by Trumpův soupeř všem Američanům rád poskytl možnost zapsání se do plánu veřejného zdravotního pojištění, které bude Medicare podobné.

Zahraniční politika

Trump: Prezident Trump se drží svého slibu snížit počet amerických vojsk v zámoří, zatímco i nadále hodlá investovat do armády. Republikánský kandidát se také nechal slyšet, že stále bude zkoušet mezinárodní spojenectví a udržovat obchodní cla s Čínou.

Biden: Biden slíbil napravení vztahů s americkými spojenci a uvedl, že se zbaví jednostranných cel vůči Číně. Místo poplatků chce, aby se Čína zodpovídala mezinárodní koalici, kterou si země „nemůže dovolit ignorovat“.

Rasismus a policie

Trump: Trump nevěří, že by rasismus byl systémovým problémem amerických policejních sil. Sám sebe staví do pozice zastánce vymáhání práva, ale postavil se proti zákrokům, při kterých dochází k přidušení pachatelů, a nabídl granty na zlepšení postupů.

Biden: Biden opět vystupuje jako Trumpův opak. Rasismus považuje za systémový problém a stanovil postupy pro řešení rasových rozdílů v justičním systému, kterými jsou například granty na motivaci států ke snižování míry uvěznění.

Během protestů, které vyvolala smrt George Floyda, lidé volali po odříznutí policie od financování. Tyto výzvy Biden odmítl.

Zbraně

Trump: Prezident Trump má rozsáhlou interpretaci ochrany druhého dodatku americké ústavy, která dává Američanům právo nosit zbraně. Po sérii masových střeleb v roce 2019 navrhl zpřísnění prověrek kupujících, ale z plánu nic nevzešlo a nebyly učiněny důležité právní kroky.

Biden: Demokratický kandidát navrhl zákaz útočných zbraní, kontroly minulosti kupujících nebo omezení počtu zbraní, které si člověk může koupit, na jednu za měsíc. Chtěl by také usnadnit žalování výrobců a prodejců zbraní kvůli nedbalosti. Mezi jeho cíle pak patří financování dalších výzkumů zabývajících se prevencí v rámci používání zbraní k násilí.

Nejvyšší soud

Trump: Podle Trumpa je jeho ústavním právem zaplnit volné místo u Nejvyššího soudu po zbytek prvního prezidentského funkčního období. Po smrti Ruth Bader Ginsburgové chce právě toto právo uplatnit k dosazení konzervativní soudkyně Amy Coney Barrettové, tu do pozice jmenoval koncem září.

Důvodem k odporu je v tomto případě mnohým to, že jednou z otázek, na které by Nejvyšší soud mohl brzy poskytnout odpověď, je zákonné právo Američanek na potrat. Jak prezident, tak Coney Barrettová, se proti tomuto právu již dříve vyslovili nesouhlasně.

Biden: Biden je toho názoru, že uvolněné místo by mělo být zaplněno až po volbách a nástupu vítěze do funkce. Pokud by byl zvolen, chce pracovat na přijetí legislativy, která by ženám zaručila právo na potrat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené