Hlavní obsah

Brno táhne „žirafou” i orlojem ve tvaru penisu. Teď město plánuje vážnou sochu do centra

V Brně plánují sochu pátera Martina Středy. (Video: Natálie Kuzmová, Anastasija Kriušenko)

Lidé do Brna často míří za netradičními sochami. Socha Jošta Lucemburského nebo černý orloj na náměstí Svobody baví turisty, ale vyvolávají i vášnivé diskuze. Vedení města teď plánuje další sochu. Připomínka pátera Martina Středy, který v třicetileté válce pomáhal hájit město před Švédy, má stát v Jezuitské ulici.

Článek

Od žárovek u Mahenova divadla přes speciální orloj až k takzvané žirafě, tedy soše Jošta Lucemburského. Brno se v posledních letech proslavilo kontroverzními sochami, které místní i návštěvníky baví i pobuřují. Radní teď plánují další umělecký kus. V tomto týdnu představili vítězný návrh na zpodobnění pátera Martina Středy. Teolog a historik pomáhal hájit město před útokem Švédů v roce 1645.

V architektonické soutěži, kterou radnice vypsala, zvítězil návrh umělce Jana Šebánka. Třímetrová bronzová socha má stát na metr vysokém podstavci. Lidé ji najdou v Jezuitské ulici vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie. „Osobnost pátera Středy byla inspirující. Jsem překvapený, že sochu v Brně už dávno nemá,“ okomentoval Šebánek.

V soutěži bojovalo o vítězství 27 návrhů. Lidé si je mohou prohlédnout do 24. srpna v Urban centru v Mečové ulici. „Je dobré, že mezi sochami, které se dělají spíše pro zábavu, se tady najednou objeví vážné dílo,“ zhodnotil architekt Petr Hrůša, který předsedal výběrové komisi.

Lidé si všimnou zajímavých páterových citátů na podstavci díla. „Netrap se předčasně starostmi o to, co se stane. Stačí zlé, co přináší každý den. Měj rád prostě věci a spokoj se s málem – zkusíš velký pokoj.“

Páter Středa si vedl deník, do kterého si zapisoval různá moudra. „Já jsem z nich vybral ta, která mi připadala nejzajímavější a nějakým způsobem se vztahovala k dnešní době a platí i do budoucnosti,“ popsal výběr Šebánek.

Zepředu na podstavci u nohou Středy bude koule. Ta nese několik symbolických významů. Odkazuje k založení řádu jezuitů, jehož byl páter Středa členem. Spoluzakladatel řádu byl při své službě zraněn dělovou koulí, což vedlo k tomu, že se nakonec zcela oddal duchovnímu životu.

Koule má navíc připomenout období třicetileté války a obléhání Brna.

Páter Středa při obraně města organizoval studenty, tovaryše i měšťany. Působil jako jejich duchovní a morální podpora. Navíc se traduje, že poslední dělová koule, kterou Švédové na Brno vystřelili, se dokutálela k nohám pátera. „Umístění dělové koule navíc umožňuje kontakt veřejnosti se sochou. Chceme, aby se to stalo místem, kterého se budou lidé dotýkat a koule pak bude lesklejší než zbytek sochy,“ sdělil první náměstek primátora Petr Hladík.

Radní věří, že se socha stane turistickým bodem. „Socha by měla lákat především Brňany. A pomáhat také s uvědoměním, jaký význam měl Martin Středa pro město. Jestli se nějaký turista pobaví pohlazením koule, bych bral jako druhotnou, ale úsměvnou věc,“ dodal Hrůša.

Socha za dva miliony korun má být hotová za rok. „Rádi bychom ji odhalili na den výročí města Brna 15. srpna 2019,“ řekl Hladík.

Šebánkovo dílo vznikne díky projektu Sochy pro Brno. „Ve městě díky tomu přibývají sochy významných brněnských osobností,“ uvedl náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan. Vedení města chce, aby v Brně byla každý rok alespoň jedna soutěž pro tamní umělce, kteří se tímto způsobem mohou realizovat. „Já osobně bych nyní preferoval, kdyby se ve městě uctila významná rodačka Marie Restituta,“ doplnil Hladík. Radní také uvažují o připomínce gymnasty a odbojáře Jana Gajdoše nebo královny Elišky Rejčky.

Doporučujeme