Online: Íránská raketa poprvé zabíjela na Západním břehu

Tři palestinské ženy dnes večer přišly o život, když okupovaný Západní břeh Jordánu zasáhla íránská raketa. Informovala o tom palestinská organizace Červeného půlměsíce. Agentura Reuters píše, že jde o první íránský útok se smrtelnými oběťmi na Západním břehu od začátku nynější války Izraele a Spojených států proti Íránu. Jde rovněž o první oběti z řad Palestinců během tohoto konfliktu, který začal 28. února.

Izraelská armáda dnes oznámila, že poprvé během nynější války proti Íránu útočila na severu napadené země. Agentura AFP napsala, že cílem úderu se staly lodě íránského námořnictva v přístavu Bandar Anzalí v Kaspickém moři. Armáda uvedla, že útoky podniklo letectvo na základě zpravodajských informací poskytnutých vojenskými tajnými službami.

Bezpečná plavba Hormuzským průlivem je pro Evropu prioritou, sdělila podle zdrojů agentury Reuters íránskému ministrovi zahraničí Abbási Arakčímu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. S Arakčím hovořila předtím, než Teherán popravil švédského občana, což Kallasová podle agentury AFP označila za brutální akt nesmyslného násilí. Unijní diplomatická služba (EEAS) také vyzvala Izrael k ukončení vojenských operací v Libanonu.

Při telefonním hovoru ve středu ráno Kallasová vyzvala Arakčího, aby Írán zastavil veškeré útoky na kritickou infrastrukturu v regionu, sdělil Reuters úředník EU, který si nepřál být jmenován. USA a Izrael od konce února útočí na Írán, který reaguje mimo jiné útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Nejvyšší diplomatka EU také zdůraznila, že podporuje deeskalaci a diplomatické řešení konfliktu.

Zdroj agentury Reuters upřesnil, že hovor se uskutečnil před dnešní popravou švédského občana, který podle AFP dostal trest smrti za špionáž pro Izrael. „Otřesná situace v oblasti lidských práv v Íránu a alarmující nárůst počtu poprav jsou nepřijatelné a odhalují pravou tvář režimu,“ uvedla Kallasová dnes večer v prohlášení a vyzvala ke zrušení trestu smrti v zemi.

Katar označil íránského vojenského i bezpečnostního atašé za persony non grata. Oba diplomaté musí podle agentury Reuters do 24 hodin opustit zemi. Dauhá to zdůvodnilo opakovanými íránskými útoky.

V Rijádu utrpěli čtyři lidé zranění střepinami z trosek rakety, kterou sestřelila protivzdušná obrana, uvedly podle agentury AFP zdejší úřady. Jsou to zřejmě první zranění v saúdskoarabské metropoli v nynější válce Izraele a Spojených států proti Íránu, který v odvetě útočí na další země Blízkého východu.

AFP i agentura Reuters zároveň informují o tom, že části jedné ze sestřelených íránských raket dopadly poblíž rafinérie jižně od Rijádu. Celkem saúdskoarabské úřady mluví o čtyřech sestřelených balistických raketách a také pěti zničených dronech, které se pokoušely přiblížit k energetickému zařízení na východě země. Írán útoky na Saúdskou Arábii a také průmyslovou oblast v Kataru reagoval na izraelský úder na své zařízení pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.

Íránská státní média zveřejnila kondolenční vzkaz, jehož autorem je údajně nový vůdce Modžtaba Chameneí, který však od začátky války nevystoupil na veřejnosti a o jehož osudu se spekuluje. „Není pochyby, že zavraždění takové osobnosti svědčí o jejím významu a o nenávisti vůči ní ze strany nepřátel islámu,“ uvedl Chameneí o Larídžáním. „Všechna prolitá krev má svou cenu a vrazi těchto mučedníků ji budou muset brzy zaplatit,“ dodal Chameneí o zabitých představitelích režimu. Zabití Larídžáního odsoudilo i libanonské hnutí Hizballáh, které je spojencem Íránu.

Americký prezident Donald Trump na 60 dní pozastaví regulaci lodní přepravy ve snaze usnadnit zásobování ropou, jejíž ceny rostou kvůli válce s Íránem. Informoval o tom dnes Bílý dům. Washington v této souvislosti také oznámil zrušení zákazu obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností, napsala agentura AP.

Schopnost Íránu obohacovat uran byla zničena červnovými údery a Teherán se ji posléze nesnažil obnovit. Ve svém dnešním vystoupení v americkém Senátu to uvedla šéfka tajných služeb USA Tulsi Gabbardová. Nebezpečím, že Írán získá jadernou zbraň, zdůvodnily Izrael i Spojené státy letošní údery na tuto zemi.

Ceny ropy ve středu navzdory počátečnímu poklesu opět výrazně rostou. Reagují tak na zprávy o dalších útocích na ropná zařízení na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si krátce po 15:30 SEČ připisovala více než šest procent a blížila se ke 110 dolarům za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala růst zhruba o tři procenta a dostala se nad 99 dolarů za barel.

V Teheránu se odpoledne uskutečnil veřejný pohřeb šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, kterého v úterý zabil izraelský úder. Uvedla to agentura AFP, podle které se ceremonie zúčastnily tisícovky lidí. Úřady obřad označily za demonstraci íránské jednoty. Larídžání je posledním z mnoha vysoce postavených íránských činitelů, které za poslední tři týdny zabily americké a izraelské údery. Mezi zabitými je i nejvyšší vůdce Alí Chameneí.

Dnešní ceremonie uctila Larídžáního, náčelníka íránských milic basídž Gholámrezu Solejmaního, kterého rovněž zabil v úterý izraelský útok, a námořníky, kteří zahynuli na palubě íránské vojenské lodi, kterou potopily Spojené státy u Srí Lanky. Rakve na korbě nákladních vozů doprovázely v průvodu tisícovky lidí. Účastníci měli s sebou mimo jiné portréty zabitého vůdce Alího Chameneího.

V Íránu byl dnes popraven švédský občan, oznámila švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová a jako nespravedlivý kritizovala proces, v němž byl dotyčný odsouzen. Vyjádřila rovněž soustrast pozůstalým ve Švédsku i v Íránu. Podle agentury AFP dostal tento muž trest smrti za špionáž pro Izrael.

„S hrůzou jsem se dozvěděla informaci, že dnes byl v Íránu popraven švédský občan. V této těžké době myslím na jeho příbuzné ve Švédsku a v Íránu,“ napsala Malmerová Stenergardová na stránkách švédské vlády. Dodala, že Stockholm od zatčení tohoto muže v červnu 2025 jednal se zástupci Íránu. „V těchto kontaktech jsme zdůraznili očekávání Švédska, že náš občan bude mít spravedlivý proces a nebude odsouzen k trestu smrti,“ dodala.

Švédská diplomacie loni v prosinci informovala, že v Íránu byl k trestu smrti odsouzen švédský občan za špionáž pro Izrael. Muž, který měl kromě íránského od roku 2020 i švédské občanství, byl zatčen loni v červnu za tehdejší dvanáctidenní války Izraele s Íránem. Do své vlasti přijel loni v květnu poté, co žil několik let ve Švédsku.

Počet zabitých a zraněných dětí za nynější války v Libanonu, která se znovu vyostřila 2. března, je srovnatelný s počtem obětí, které by denně připadly na jednu školní třídu, uvedl dnes podle agentury Reuters Ted Chaiban, zástupce výkonného ředitele Dětského fondu OSN (UNICEF). Izrael tvrdí, že úmyslně neútočí na civilisty a že jeho varování jim dávají dostatek času před údery utéct. Dnešní izraelský útok v centru Bejrútu však podle agentury AFP přišel bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel.

Od té doby bylo v Libanonu zabito nejméně 111 dětí a dalších 334 jich bylo zraněno, uvádí libanonské ministerstvo zdravotnictví. To se rovná téměř 30 dětem denně. „To je třída dětí, která je v Libanonu každý den od začátku války buď zabita, nebo zraněna,“ řekl podle Reuters Chaiban. „Zaplatily hroznou cenu. První věc, kterou požadujeme, je uklidnění bojů a politická cesta dál,“ dodal.

Počet obyvatel, kteří kvůli válce museli opustit domov a kteří se zaregistrovali u libanonského ministerstva sociálních věcí, dosáhl zhruba 1,05 milionu. Mezi nimi je 350 000 dětí. „Zcela to narušuje životy dětí. Žádný domov, žádná škola, žádný pocit normálnosti,“ varoval Chaiban.

Změna režimu v Íránu je vzhledem k brutalitě toho současného žádoucí, není jí ale možné dosáhnout vojensky. Na tiskové konferenci po jednání s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle Barrota musí íránský režim radikálně změnit svůj postoj a umožnit íránskému lidu rozhodnout svobodně o své budoucnosti.

„Nelze očekávat, že takovýto vojenský útok povede ke spořádané změně režimu,“ uvedl Wadephul. Dále připomněl, že vojenská intervence nevedla ke „spořádané“ změně režimu ani například v Iráku či v Libyi.

Podle francouzského ministra zahraničí Barrota nemá nikdo zájem na další eskalaci války na Blízkém východě. Režim v Teheránu by podle něj měl nyní „radikálně“ změnit svůj postoj, přestat útočit na své sousedy a umožnit Íráncům, aby si svobodně zvolili vlastní budoucnost.

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.

Více než 600 členů posádky podle listu přišlo o lůžko a od té doby jim nezbývá než si ustlat na podlaze či na stolech.

Letadlová loď USS Gerald R. Ford s doprovodnými plavidly je v současné době v Rudém moři, odkud poskytuje podporu v americké válce proti Íránu, kterou USA s Izraelem rozpoutaly na konci února. Plavidlo je na moři už téměř devět měsíců, což podle deníku The Guardian vyvolává otázky ohledně jeho válečné připravenosti a morálky námořníků.

Nejmodernější letadlová loď v americkém arzenálu s posádkou čítající přibližně 4500 námořníků a pilotů má na moři rovněž problémy s ucpanými toaletami, u nichž se tvoří dlouhé fronty, psala v posledních týdnech americká média.

Irák obnovuje vývoz ropy ropovodem, který prochází regionem obývaným kurdskou menšinou. Produkci ropy v zemi silně narušila válka na Blízkém východě, ropovod ústící na tureckém pobřeží Středozemního moře tak dává vládě v Bagdádu určitou naději, napsala dnes agentura DPA.

Centrální vláda se na obnovení důležitého ropovodu dohodla s představiteli poloautonomního kurdského regionu. Zároveň pokračují jednání o zrušení embarga vůči kurdským obchodníkům s ropou. Kurdský premiér Masrúr Barzání uvedl, že v zemi panují mimořádné okolnosti. „Všichni sdílíme odpovědnost za to, abychom tuto obtížnou kapitolu překonali,“ dodal.

Vláda v Bagdádu doufá, že ropovodem, jehož provoz byl dnes znovu obnoven, bude moct vyvážet přibližně 300 000 barelů denně. Kvůli faktické blokádě Hormuzského průlivu v důsledku americko-izraelské války proti Íránu již Irák výrazně snížil produkci ropy. Podle iráckého ministra ropného průmyslu Hajana Abdala Ghaního země v současnosti produkuje pouze 1,3 milionu barelů ropy denně, což je asi 30 procent její běžné produkce.

Na zprávu o obnovení provozu iráckého ropovodu reagují ceny ropy. Ve středu vzrostly o tři procenta, dnes kolem 9:30 SEČ ztrácela severomořská ropa Brent 1,1 procenta pod 102,30 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI odepisovala 2,4 procenta pod 93,90 dolaru.

Severoatlantická aliance umístí v jižním Turecku další systém protivzdušné obrany Patriot, oznámilo turecké ministerstvo obrany. Agentura AFP v této souvislosti připomněla, že tento měsíc byly zachyceny tři rakety směřující k Turecku z Íránu. Ten se v regionu snaží o odvetné údery.

„Rozmisťujeme nový systém Patriot, pod vedením velitelství spojeneckých vzdušných sil z Ramsteinu (Německo), (…) doplní španělský systém Patriot, který je již v provozu,“ uvedlo turecké ministerstvo obrany.

Podle AFP je nyní na vojenské základně Incirlik na jihu Turecka umístěn systém Patriot PAC-2, nový systém bude pokročilejší PAC-3, který je schopen sestřelovat i balistické rakety. Tureckou základnu Incirlik využívají další země NATO, mimo jiné Spojené státy, Španělsko, Polsko a na základě bilaterálních dohod také například Katar. Teherán ale podle AFP odpovědnost za střely v tureckém vzdušném prostoru popřel.

Izrael při vzdušném útoku na Írán v noci na dnešek zabil íránského ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba. Podle agentury Reuters to uvedl izraelský ministr obrany Jisrael Kac a dodal, že dnes ještě přijdou „významná překvapení“. Írán smrt ministra zatím nepotvrdil.

„Dnes se očekávají významná překvapení na všech frontách. Válka, kterou vedeme proti Íránu a Hizballáhu v Libanonu, bude eskalovat,“ oznámil Kac na jednání o bezpečnosti, uvedl jeho úřad podle serveru The Times of Israel (ToI).

Podle Reuters Kac upozornil, že on a izraelský premiér Benjamin Netanjahu povolili ozbrojeným silám zabít jakéhokoli dalšího vysoce postaveného íránského představitele. Takový cíl už podle Kace nepotřebuje další schválení.

Po izraelských úderech napříč Libanonem, včetně Bejrútu, východního údolí Bikáa a jižní části země, píší agentury Reuters a AFP o 12 obětech a desítkách zraněných.

Izraelské síly ráno zasáhly hustě obydlenou čtvrť Zukák El-Blat v centru Bejrútu bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel, uvedla agentura NNA. Podle aktualizované bilance libanonského ministerstva zdravotnictví vzrostl počet obětí dnešních izraelských útoků na centrální čtvrti Bejrútu z původních šesti na nejméně 12, zatímco počet zraněných stoupl z 24 na 41.

Po útocích na čtvrť Bašúra izraelské síly zaútočily také na údolí Bikáa na východě země, kde ve městě Sahmar zabily čtyři lidi. Ráno útok zasáhl automobil v jižním okrese Sajdá a zabil dva lidi, včetně záchranáře civilní obrany. Izraelská armáda v tiskové zprávě zveřejněné na síti X potvrdila, že minulou noc provedla sérii leteckých a námořních úderů proti „infrastruktuře Hizballáhu“.

Militantní hnutí Hizballáh zaútočilo na izraelské vojáky, kteří postupují na jihu Libanonu. Izraelská vozidla podle deníku L’Orient–Le Jour (OLJ) dále postupují v jižním Libanonu. Právě se nacházejí v okrese Bint Džbajl, odkud ostřelují stejnojmenné město Bint Džbajl a Ajnátu. Hizballáh se podle OLJ snaží útočit na postupující izraelské vojáky. Izraelská armáda v pondělí zahájila pozemní invazi na jih Libanonu, operaci označila za „omezenou“.

Írán podle svého ministra zahraničí zasahuje civilní oblasti v zemích Perského zálivu například kvůli přesunům amerických vojáků z vojenských základen do hotelů v centrech tamních měst. V rozhovoru pro stanici Al-Džazíra to ve středu tvrdil šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí. Dodal také, že íránský postoj k vývoji jaderných zbraní se zásadním způsobem nezmění.

„Americké síly byly terčem útoků všude, kde se shromažďovaly, kdekoli se nacházela zařízení, která jim patřila. Je možné, že některá z těchto míst se nacházela v blízkosti městských oblastí,“ připustil nejvyšší íránský diplomat.

Ministerstvo obrany Saúdské Arábie dnes podle agentury Reuters informovalo o dalším sestřelení dvou dronů, které se blížily k diplomatické čtvrti v Rijádu. Také Spojené arabské emiráty uvedly, že se jim podařilo zachytit střelu ve svém vzdušném prostoru; žádné oběti nejsou hlášeny.

Arakčí uznal, že země v regionu jsou íránskými útoky znepokojené, avšak podle něj vinu ze zahájení války nesou výhradně Spojené státy.