Online: Od začátku války s Íránem utrpělo zranění přibližně 200 amerických vojáků

Předseda iránského parlamentu Mohammad Baqer Qalibaf v úterý ve státní televizi prohlásil, že přítomnost amerických vojsk situaci na Blízkém východě nestabilizuje. Zdůraznil, že bezpečnost regionu si musí zajistit samy regionální státy.

„Tvář a uspořádání Blízkého východu se změní, ale ne podle plánů USA. My, islámské země regionu, si sami v oblasti zajistíme pořádek a bezpečnost v ekonomické i bezpečnostní rovině,“ řekl Qalibaf a dodal, že americké jednotky musí region opustit.

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.

„Právě na tom pracujeme. Rád bych tam jel, ale kvůli válce chci být tady. Musím být tady,“ sdělil Trump reportérům v Bílém domě. Doplnil, že se na setkání s čínským prezidentem těší. „Máme spolu velmi dobré vztahy,“ uvedl Trump.

Po pondělním setkání zástupců Spojených států a Číny v Paříži americký ministr financí Scott Bessent rovněž připustil, že by schůzka Trumpa se Sim mohla být odložena. Důvodem případného odkladu by však podle něj byly jen logistické záležitosti, nikoli snaha přimět Čínu k účasti na zajištění bezpečné plavby v Hormuzském průlivu.

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

„Podívejte se, nejsem právník. Dívám se na to především z politického hlediska a z něj mohou konstatovat, že Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit tuto iniciativu, aniž by o tom informovaly své spojence,“ uvedl Costa v odpovědi na dotaz, jestli by útoky označil jako nelegální podle mezinárodního práva.

„Vyzýváme všechny strany, aby se zdržely dalších kroků, aby plně respektovaly mezinárodní právo, zejména zásady Charty OSN, aby zastavily tuto válku a daly prostor diplomacii,“ uvedl k současnému dění Costa. „Zároveň odsuzujeme útoky Íránu proti sousedním zemím na Blízkém východě a v oblasti Perského zálivu,“ dodal. Evropská unie je podle něj „hluboce znepokojena“ důsledky této války na mezinárodní řád založený na pravidlech, jejími humanitárními důsledky a také jejím dopadem na ceny energií.

Jak dlouho by mohl konflikt trvat, nelze podle předsedy Evropské rady odhadnout. „Myslím, že záleží na tom, jaký je konečný cíl této mise, a to není jasné,“ uvedl.

V Bagdádu dnes při vzdušných úderech zemřeli čtyři lidé, informovala agentura AFP. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách. Agentura Reuters uvedla, že rakety a nejméně pět dronů útočily také na americkou ambasádu v Iráku, o obětech neinformovala.

Podle svědků agentur nejméně jeden dron dopadl uvnitř areálu velvyslanectví, kde byl následně vidět oheň a stoupající kouř. Většinu dalších útočících bezpilotních letounů a střel zneškodnil systém protivzdušné obrany. Irácké bezpečnostní složky popsaly útok na velvyslanectví jako nejintenzivnější od začátku americko-izraelské války s Íránem.

Americká ambasáda je v Bagdádu spolu s dalšími velvyslanectvími a vládními budovami v takzvané zelené zóně s maximální ochranou. Tuto oblast už v pondělí večer zasáhl podobný útok, přičemž jeden z dronů dopadl na hotel oblíbený mezi zahraničními diplomaty. Na střeše hotelu propukl požár, píše AFP, podle bezpečnostních složek je ale místo již zajištěno a incident si nevyžádal žádné oběti ani vážnější škody.

Podle úterní zprávy polooficiální íránské agentury Tasním zadržela zpravodajská služba Íránských revolučních gard deset cizinců obviněných ze shromažďování informací o citlivých místech a z přípravy operací v terénu na severovýchodě Íránu. Zpráva neuvádí žádné podrobnosti ohledně státní příslušnosti těchto osob.

„Valná většina zranění je lehká a více než 180 vojáků se již vrátilo ke svým úkolům,“ upřesnil mluvčí americké armády pro daný region Tim Hawkins. Zraněni podle něj byli američtí vojáci v Izraeli, Saúdské Arábii, Bahrajnu, Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Iráku a Jordánsku.

O život dosud přišlo 13 příslušníků ozbrojených sil USA, napsala agentura AP. V Íránu je hlášeno nejméně 1300 mrtvých, dalších nejméně 880 v Libanonu a 12 v Izraeli, doplnila agentura.