Hlavní obsah

Bývalý politik Hrdlička se dostal k pozemkům z obří restituce

 

Reklama

14. 11. 2016 13:01

Část pozemků však nechala policie v katastru zaplombovat, protože vyšetřuje, zda byly řádně zrestituovány.

Článek

Někdejší pražský politik Tomáš Hrdlička považovaný za jednoho z nejvlivnějších mužů éry primátora Pavla Béma má za sebou významný realitní obchod.

Jeho společnost Goliant Projekt, v níž je jednatelem a společníkem, se stala jedním z akcionářů společnosti Bečvářová, které patří velmi cenné a rozsáhlé pozemky v hlavním městě.

Jde o nejméně 130 hektarů pozemků. Část z nich kdysi patřila k historickému Bečvářovou velkostatku a zasahují na území několika pražských městských částí.

S pozemky, jejichž rozloha činí - pro názornost - pětinu dnešního území Prahy 3 (kde se část z nich nachází) je však spojen problém. Policie už několik let vyšetřuje, zda byly řádně zrestituovány. A kvůli vyšetřování nechala část z nich v katastru zaplombovat, takže vlastníci s nimi nemohou nakládat.

Proč jsem to koupil

Tomáš Hrdlička Seznamu řekl, že ke koupi podílu ve firmě Bečvářová se rozhodl kvůli plánům svého Goliant Projektu. Ten získal v dražbě pozemky a nemovitosti v Podolí a když chtěl přikoupit další v okolí, zjistili jeho majitelé, že patří právě společnosti Bečvářová.

„Jsem připraven o svoje práva, naše práva i o práva těch lidí bojovat,“ říká Hrdlička na otázku, jak velké problémy mu policejní vyšetřování kolem někdejších Bečvářových pozemků způsobí.

Podobně mluví i advokát Daniel Honzík, který je předsedou představenstva společnosti Bečvářová a také zastupuje pět restituentů, jejichž práva na pozemky bývalého velkostatku se prověřují.

„Všichni jsou univerzálními závětními dědici po posledních vlastnících Bečvářova velkostatku,“ říká advokát Honzík.

Majetek se slavnou historií a velkými problémy

Bečvářův velkostatek hospodařil v éře Rakouska – Uherska na území dnešních pražských čtvrtí Žižkov, Strašnice, Malešice a Vršovice a v roce 1948 byl komunisty zkonfiskován. Dnes o něj bojuje 92letá Emílie Bednářová, která je podle soudu závětní dědičkou po Josefu Bečvářovi a další čtyři lidé.

Příběh této komplikované restituce začal přitom už před více než čtyřiadvaceti roky. Stát s dědici prohrál dvanáct soudních sporů a na základě verdiktů bylo vydáno 89 pozemků, celkem už zmíněných více než 130 hektarů.

Spory o další pozemky pokračují a mluvčí Státního pozemkového fondu Hynek Jordán uvedl, že soudci řeší dalších pět případů, v nichž jde o bezmála 70 hektarů.

Všechny už získané pozemky byly vloženy do firmy Bečvářová, vedle firmy Tomáše Hrdličky jsou jejími akcionáři i všichni dědicové.

Tomáš Hrdlička říká, že vzhledem k policejnímu vyšetřování nyní neřeší, co s pozemky bude dělat. I proto, že policejní zásah v katastru způsobil společnosti Bečvářová těžkosti.

Firma si totiž před časem vzala půjčku na rozvoj pozemků v objemu okolo 80 milionů korun. „Tu půjčku splácela podle platebního kalendáře. Po zásahu policie přestala splácet," říká Hrdlička, podle něhož se tedy více řeší otázky ekonomické než to, co se bude s pozemky dělat.

Spory o Bečvářův velkostatek

Případ kolem restituce pozemků Bečvářova velkostatku vyšetřuje policie už několik let.

Myslí si, že pětice závětních dědiců nemohla získat pozemky po jednom ze tří sourouzenců Bečvářových.

Advokát Daniel Honzík, který dědice (Emílii Bednářovou, Ivana a Zdeňka Činčerovy, Janu Řezbovou a Markétu Šindelářovou) zastupuje verzi policie odmítá. „V obrovském množství soudních rozhodnutí ani jedno z nich nevyznělo tak, že by restituce Bečvářova velkostatku byla provázena jakýmkoliv nezákonným nebo nestandardním způsobem,“ uvedl advokát.

Vyšetřovatelé nedávno podstatnou část pozemků, které dědici získali, v rámci vyšetřování celé kauzy zmrazili. Na jejich hodnotu se nyní vypracovává znalecký posudek.

Advokát Honzík říká, že policie se o jejich firmu začala zajímat až poté, co se dědicové pozemků dostali do sporu s firmou Metrostav. Ta v roce 2006 získala na Žižkově pozemky pro stavbu bytů, i když o ně dědicové podle advokáta Honzíka požádali ještě před stavební firmou. Praha pozemky přesto na Metrostav převedla, i když podle tehdejšího privatizačního projektu nesměla do roku 2010 pozemky prodat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované