Hlavní obsah

Část dětí našla v online výuce zalíbení. Čeká nás hybridní školství?

Foto: Profimedia.cz

I děti mohou mohou mít „home office“. Distanční forma vzdělávání by nemusla být jen dočasným jevem.

25. 4. 20:14

I děti mohou mít „home office“. Distanční forma vzdělávání by nemusela být jen dočasným jevem. Někteří odborníci soudí, že v budoucnu bude stále častěji využívána v kombinaci s klasickou školní docházkou.

Článek

I když pandemie koronaviru opadne a děti se vrátí do školních lavic, samo školství už nikdy nebude stejné jako dříve. Tak uvažuje Lenka Bezděková, žena, která aktuální distanční formu vzdělávání řeší hned ve třech rolích. Coby dětská psycholožka, školní psycholožka a zároveň jako matka čtyř dětí.

Během několika týdnů, kdy v Česku probíhá jen online výuka, došla k zajímavému poznání. Existuje podle ní určitá část dětí, kterým nynější systém výuky po internetu vyhovuje více, než když chodily do kamenné školy.

„Mezi mými mladými klienty je dost těch, kterým současná situace přinesla jistou úlevu,“ uvádí. Jsou to podle ní ti žáci a studenti, kteří třeba mají problémy v oblasti sociálních vztahů, jimž vadí neustálý tlak ze strany školy i poměřování s ostatními dětmi. „A právě těm tato situace paradoxně pomohla. Jsou ve větší pohodě, než byly dříve,“ všímá si psycholožka.

Ale jedním dechem dodává, že je zde zase jiná skupina dětí a dospívajících, kterým učení z domova činí větší potíže, než tomu bylo ve školních lavicích.

„Jde hlavně o menší děti, které se neumí soustředit, neumí samostatně pracovat, mají třeba poruchy učení. A pro ně je zase toto období velice těžké,“ poukazuje Bezděková na rozdíly.

Záleží na komunikaci

Obdobně barvité zkušenosti mají i odborníci z neziskové organizace Nevypusť duši, která se zajímá o duševní zdraví žáků a studentů.

Jak říká neurovědkyně a spoluzakladatelka organizace Marie Salomonová, u zhruba stovky teenagerů zjišťovali, jak současnou krizovou situaci zvládají.

„Ty jejich odpovědi byly ale velice pestré, nelze říci, že by nějaká skupina převažovala,“ přemítá nad výsledky šetření Salomonová.

Dobře se prý nyní cítí ti, s nimiž škola dobře komunikuje a také jim poskytuje jistou volnost, co se týče vypracování zadaných úkolů. Netlačí na ně, že vše musí být hotovo v přesně stanovený čas. „V rodinách, kde nemají více počítačů, se tak u techniky mohou děti snáze prostřídat. A starší sourozenec může v mezičase pečovat o mladšího,“ vykresluje Salomonová výhody liberálnějšího přístupu.

Do psychické nepohody se naopak nyní dostali prý hlavně ti, s nimiž škola málo komunikuje, stejně tak ti, kteří se cítí být přetěžováni. „A přetěžování pramení i z toho, že někteří učitelé neudržují vztahy mezi sebou navzájem, a tudíž nemají vůbec přehled, jaké úkoly dětem zadávají ostatní kantoři,“ popisuje zástupkyně neziskovky.

Stresy z výuky na dálku pramení i ze situace přímo v rodinách, pokud rodiče nejsou schopni dětem poskytnout patřičnou podporu. Jde i o případy, kdy žáci a studenti mají velmi omezený přístup k internetu a k počítači, nebo dokonce žádnou odpovídající IT technikou v domácnosti nedisponují.

Nedobré stavy nyní prý prožívají i ti žáci a studenti, kteří se bojí o zdraví svých blízkých a vnímají existenční problémy rodičů. Obavy z budoucnosti podle Salomonové výrazně zesilují i takové věci, jako je izolace od kamarádů, nejistota ohledně maturit a přijímacích zkoušek.

Prohloubení rozdílů

Průzkum „Život během pandemie“, který ve spolupráci s organizací Člověk v tísni provedl tým pod vedením sociologa Daniela Prokopa, došel mimo jiné k následujícím poznatkům ohledně současné podoby distančního vzdělávání:

- Zavření škol v důsledku koronavirové krize zasáhlo většinu učitelů nepřipravených a bez zkušeností s online výukou.

- Podle výpovědí rodičů se výrazně liší komunikace škol i jednotlivých učitelů.

- Podle zhruba 40 % rodičů učitelé komunikují každý týden s dítětem pomocí chatu či telefonu, aby mu vysvětlili úlohy.

- Učení na dálku zesiluje vliv rodiny na vzdělávání dětí, přičemž část rodin řeší existenční potíže a nemá ani dostatečné technické vybavení.

- Rodiče často nahradili práci učitele, v průměru se se svými dětmi učí 2,5 hodiny denně.

- Ve čtvrtině případů se rodiče s dítětem učí do jedné hodiny denně a ve 14 % se s dítětem učí 5 i více hodin denně.

- Průzkum ukázal, že současný systém spíše prohlubuje nerovnosti nejen mezi školami, ale i mezi rodinami.

Jako doplněk klasického vyučování

Jisté je, že ohlášený postupný návrat dětí do škol nemusí být definitivním uzavřením online výuky. Při případném návratu epidemie v nějaké nové vlně by se distanční studium patrně mohlo zase vrátit. A nemusí to být jen důvody epidemiologické, které povedou k tomu, že část výuky bude už navždy probíhat v digitálním světě.

Senátor a středoškolský pedagog Jiří Růžička soudí, že online vzdělávání může být v budoucnu vhodným doplňkem k běžné, prezenční výuce. „Už dnes existují některé výukové programy, třeba Techambition pro výuku a prověřování matematiky, které jsou výborným doplňkem klasické výuky ve škole,“ uvádí příklad.

Růžička si prý dokáže představit, že by se ve školách žákům už nepředávalo takové kvantum informací z tolika oborů a část vzdělávacího procesu by se mohla již trvale odehrávat ve virtuálním prostoru. Ale nedokáže si úplně představit, že by vedle sebe jako paralelní a volitelné modely fungovaly prezenční a distanční výuka.

„Pro toho učitele by bylo téměř nezvládnutelné, kdyby část jedné třídy pracovala prezenčně a část distančně. To si neumím představit,“ uvažuje Růžička.

Dva dny doma, tři ve škole

Záleží ovšem i na organizaci výuky. O jisté formě hybridního školství, kdy i děti podobně jako dospělí tráví část pracovního týdne na „home office“, přemýšlí Ondřej Šteffl, zakladatel organizace Scio, která se zabývá vzděláváním, měřením výsledků studia i testováním jeho předpokladů.

V rozhovoru pro internetový deník Forum 24 popsal některé možnosti, jak prezenční a distanční studium vhodně skloubit. I on totiž došel k poznání, že mnohým dětem právě nyní více vyhovuje online výuka. Naučí se prý dokonce více a efektivněji, a vyhovuje to i mnohým rodičům.

„Na škále online výuka, tedy co je teď, a klasická docházka, tedy úplný návrat do stavu před koronavirem, je spousta možností, jak mohou školy fungovat smíšeně,“ myslí si Šteffl, že je možné namíchat dětem jako alternativu určitý mix, který by byl tím nejlepším z obojího.

Právě on už dříve upozorňoval na to, že škola, jakožto kamenná instituce, postupně ztrácí v oblasti vzdělávání svou druhdy téměř monopolní pozici. Svět internetu získává například skrze různé online kurzy stále významnější roli.

„Rychlost šíření mimoškolních vzdělávacích zdrojů je tak vysoká, že naprostá většina lidí, a to včetně těch, kteří se vzděláváním zabývají, o nich neví a možné důsledky podceňují,“ napsal Šteffl v roce 2014 v souboru esejů o proměnách společnosti Něco se muselo stát.

Anketa

Uvítali byste, kdyby se žáci a studenti i po odeznění pandemie mohli alespoň část týdne učit z domova?
Ano
65 %
Ne
32 %
Nemám na to vyhraněný názor
3 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 1935 čtenářů.

Šance pro všechny

A právě problémy spojené s pandemií koronaviru mohou předchozí spíše pozvolné změny ještě uspíšit.

„Určitě to v červnu neskončí. Teď jsme v nějakém testovacím módu a zjišťujeme, co se s tím vlastně dá dělat. Jisté je, že se s tím digitálním vzděláváním budeme muset nějak popasovat i v dalších letech,“ říká v úvodu citovaná dětská psycholožka Lenka Bezděková. Přeje si hlavně, aby případný nový vzdělávací model byl natolik pružný, že dá šanci všem dětem s ohledem na jejich individuální potřeby.

Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši vidí jako jeden z klíčových předpokladů, aby děti při distančním studiu nebyly hendikepovány horším socioekonomickým zázemím, což se právě dnes podle ní děje.

„Toto vidíme jako poměrně zásadní problém školství. Neměli bychom dopustit, aby nějaké děti byly od školy a od vzdělávání odříznuty,“ vidí Salomonová jako velmi naléhavý úkol pro veřejný sektor.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené