Hlavní obsah

Čechům se nedaří probít na posty v EU. Nepomohly ženy ani „koučing“

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

24. 1. 9:35

Zpráva, že Vladimír Dlouhý neuspěl v soutěži na post šéfa Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), znovu upozornila na dlouholetou potíž - Česku se nedaří umisťovat své zástupce v mezinárodních organizacích.

Článek

Loni například neuspěl ani jeden ze dvou kandidátů na ředitelské pozice v Evropské komisi či Evropské radě, které stát podporoval.

Právě v institucích Evropské unie jsou přitom Češi coby reprezentanti členské země „doma“ a mohli by zde uplatnit vliv na tolik kritizovaný Brusel. A jako „oči a uši“ české vlády jsou v chodbách bruselských úřadů důležití i pro předsednictví EU, kterého se má Česko ujmout v druhé polovině roku 2022.

Potíže s angažmá Čechů v evropských institucích popisuje interní materiál Ministerstva zahraničí z loňského roku, který mají Seznam Zprávy k dispozici. V dokumentu se píše, že zatím nezabraly ani strategie, jak situaci zlepšit - například loni spuštěný online „koučing“ pro Čechy, kteří mají naději v unijních strukturách povýšit. Nebo častější sázka na ženy, jež jsou momentálně v Bruselu profesně v kurzu.

Čeští diplomaté si loni například vyhlédli Generální ředitelství Evropské komise pro regionální politiku. Už tam působí bezmála tři desítky Čechů a viděli tam možnost jejich povýšení.

„Vycházeli jsme z informací, že do pozic středního managementu budou prioritně dosazovány ženy z nových členských států. Při každém jednání čeští zástupci zmiňovali zeměpisnou nerovnováhu a podzastoupení Čechů na manažerských pozicích,“ popisuje českou strategii materiál ministerstva.

Taktika ale nebyla úspěšná. „Bohužel ani jedno výběrové řízení letos nedopadlo ve prospěch českých uchazeček, které mimo jiné absolvovaly nabízený koučing a konzultace,“ uzavírají diplomaté.

Kandidátky tak prošly například konzultacemi zaměřenými na sebeprezentaci, mluvený projev a rozvíjení „měkkých“ schopností, hlavně přípravu na složitý pohovor v angličtině.

Například v celé Evropské komisi, která má celkem přes třicet tisíc zaměstnanců, je na úrovni vyššího managementu jediný Čech, respektive Češka. Je jí Irena Moozová coby ředitelka pro rovné příležitosti a občanství EU. Česko mělo loni další dva kandidáty na stejně vysokou funkci.

„Pomáhali jsme podpořit dva kandidáty na ředitelské pozice v Generálním sekretariátu rady a Evropské komisi. Oba sice postoupili do závěrečných fází výběrového řízení, ale pozici nezískali,“ stojí také v dokumentu.

Do podpory Čechů v bruselských úřadovnách přitom české úřady investují nemálo peněz, letos to má být 840 tisíc korun. Loni, v nečekaných koronavirových podmínkách, na to padl necelý půlmilion korun.

Do tohoto rozpočtu spadá jak prohlubování kontaktů s Čechy již působícími na unijních postech, tak i podpora nových zájemců. Nejde přímo o české „agenty“, již by měli závazek k české vládě, ale o důležité neformální kontakty, které v unijním organismu mohou domovské zemi pomoct prosazovat její zájmy, například sledovat vývoj klíčové legislativy.

Virální spot

Pozitivní případy úspěchu Čechů v unijních institucích dokument nezmiňuje. Je to dlouhodobý problém, a to údajně i kvůli malému zájmu ze strany Čechů. Podle informací Ministerstva zahraničí by Česko podle počtu obyvatel mělo mít v institucích EU 2,1 procenta zaměstnanců, podává ale pouze jedno procento přihlášek na tyto pozice.

Loni kvůli tomu ministerstvo dokonce spustilo speciální kampaň, včetně spotu cíleného na mladé lidi „I ty najdeš práci v EU!“ Podle ministerstva mělo úspěch, byť se dočkalo ohlasu spíš jako „virální“ záležitost.

„Díky videu se nám podařilo nebývale zvednout počet přihlášek do konkurzů EPSO (Evropský úřad pro výběr personálu - pozn. autora) a k proškolení. Ono to číslo vypadá malinké, ale zvedli jsme se z 1 % přihlášek na 1,51 % pro přihlášky do testů na zahraniční administrátory a obecné právníky,“ uvádí Jana Hybášková, špičková česká diplomatka a zmocněnkyně Ministerstva zahraničí pro podporu občanů České republiky v institucích EU a mezinárodních organizacích.

Hybášková v minulosti například zastupovala jako velvyslankyně celou EU v Iráku. V roce 2019 se vrátila na české Ministerstvo zahraničí a začala pomáhat Čechům s konkurzy v Bruselu. Loni radila českému diplomatovi Tomáši Szunyogovi během výběrového řízení na post unijního vyslance v politicky citlivém Kosovu. Szunyog v Prištině úřaduje od léta. Na opačnou světovou stranu pak v létě zamířila česká diplomatka a úřednice Lucie Samcová, která EU jako velvyslankyně zastupuje na Islandu.

Jmenování Hybáškové odráží to, že Černínský palác za ministra Tomáše Petříčka, který sám v Bruselu v minulosti působil, vzal prohloubení české stopy v unijní metropoli vážně. Jako úspěch si česká diplomacie připsala post šéfa Evropské obranné agentury pro diplomata Jiřího Šedivého.

„Situace s Čechy v unijních institucích není černobílá. Je to dlouhodobý problém všech zemí, které vstoupily do EU po roce 2004. Zlepšujeme lobbing v Bruselu i systémové nastavení podpory Čechů. Snažíme se hlavně občany motivovat, aby se do unijních institucí hlásili. A ty, co tam již působí, aby měli ambici kariérně postupovat na manažerská místa,“ řekl Seznam Zprávám Petříček. Připomenul také, že v Bruselu není zájem jen o překladatele či politology a právníky, ale uplatní se tam i znalci IT či přírodní vědci.

Podle znalce bruselského prostředí, bývalého eurokomisaře a europoslance Pavla Teličky, se na nepříznivé statistice Čechů na vyšších unijních postech podepisují i domácí politické šarvátky.

„Často je tam také kalkul stranický - ten není náš anebo ten by byl moc nezávislý,“ míní. A ze své zkušenosti dokresluje, jak to fungovalo v době, kdy v Bruselu působil v rámci své lobbistické firmy BXL Consulting. „Být úředníkem v Bruselu bylo téměř špatně. Například kandidáti na velvyslance EU měli problém dostat podporu, dával jsem ji tehdy já z byznysu,“ říká Telička, dnes zastupitel Středočeského kraje.

Změny v Bruselu

Stálé zastoupení při EU, tedy naše ambasáda v Bruselu pro styk s institucemi EU, zažilo loni dramatický rok. Došlo tu k předčasnému střídání velvyslanců. Post opustil údajně kvůli sporům s premiérem Andrejem Babišem diplomat Jakub Dürr. Na podzim se pak funkce ujala velvyslankyně Edita Hrdá, která přišla právě z unijní diplomatické služby, kde byla na vysokém postu ředitelky pro americké kontinenty.

„Díky spolupráci stálých představitelů Dürra a Hrdé se velice zlepšily vztahy s českou komunitou v Bruselu, probíhají setkání, byť online, máme daleko lepší přehled o nabízených místech a také o dobrých kandidátech,“ míní Hybášková. Stát a zejména česká diplomacie ale v tomto ohledu má stále rezervy, a to hlavně s ohledem na české předsednictví EU.

„Další navazování kontaktů mezi Čechy v EU nabývá na významu s ohledem na blížící se předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2022. V přípravné fázi vzroste potřeba neformálních setkávání s Čechy v institucích EU s cílem co nejdetailnějšího zmapování jejich agend,“ stojí pak v komunikační strategii české ambasády při EU pro letošek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované