Hlavní obsah

Cena za nový reaktor? Politici operují nereálnými čísly

Foto: Jiří Sedláček/Wikipedia

Dukovanská jaderná elektrárna se promění, strategický šéf ČEZ Pavel Cyrani slibuje, že to bude stát 140 až 160 miliard korun.

27. 5. 7:12

Na kolik přijde Českou republiku stavba nového jaderného reaktoru v Dukovanech? Už teď je jisté, že plánovaných 140 až 160 miliard korun, jež slibuje vláda, to nebude. Celkový účet bude vyšší.

Článek

Ministerstvo průmyslu poslalo do zrychleného schvalovacího procesu zákon, podle něhož mají Češi v půli 30. let začít splácet v cenách elektřiny nový jaderný reaktor v Dukovanech, který se má v té době rozběhnout.

Zákon fakticky zavádí nový poplatek na podporu jaderného zdroje, který se kolem roku 2036 objeví spotřebitelům elektřiny na fakturách. „Jde o bianko šek s neomezeným čerpáním,“ varují ve společném prohlášení ekologické organizace Zelený kruh, Hnutí Duha a Calla.

Zákon o přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice

Stát slibuje elektřinu z nové jaderky vykupovat za předem sjednanou cenu, která pokryje investiční náklady i přiměřený zisk investora - ČEZ (cena zatím známa není).

Stát bude s jadernou elektřinou následně obchodovat.

Případné zisky z těchto obchodů budou hradit spotřebitelům poplatky za elektřinu.

Případné ztráty z těchto obchodů budou hradit spotřebitelé formou příplatků k ceně elektřiny.

V současné době, kdy se zákon schvaluje, není totiž ani přibližně jasné, jak má být budoucí jaderný poplatek vysoký. A jak bude vycházet cena dukovanské elektřiny v konkurenci jiných zdrojů.

Mlhavá cena

Vše bude záležet na tom, jak draho či levně se podaří nový zdroj postavit. Což je zatím ve hvězdách: dokud se nesejdou nabídky dodavatelských firem v tendru na stavbu zdroje, nikdo neví, kam se cena vyšplhá. Tendr se má vyhlašovat teprve napřesrok, vítězná nabídka bude známa nejdříve v roce 2024. Pokud tedy vše půjde mimořádně hladce.

Skeptici varují, že nový blok v Dukovanech bude stát české daňové poplatníky až 300 miliard korun. Vycházejí při tom z ceny jaderných projektů, jež se dnes v Evropě realizují.

Odstrašujícím příkladem je britská jaderka Hinkley Point, kde stavba 1600megawattového bloku přijde na více než 22 miliard liber, v přepočtu 337 miliard korun. Finský reaktor Olkiluoto, rovněž o kapacitě 1600 MW, má stát 232 miliardy korun.

Česká vláda i manažeři investorské firmy ČEZ ale ujišťují, že domácí stavba bude levnější. „První jaderné projekty, které se v Evropě rozběhly po dlouhé přestávce v jaderné energetice, jsou předražené. Nebo dražší, než se čekalo,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy před časem strategický šéf ČEZ Pavel Cyrani.

„My počítáme s tím, že to není normální. Že normální je dostat se do rozpětí 140 až 160 miliard korun,“ dodal.

Stejný odhad používají i politici. S cenou reaktoru mezi 140 až 160 miliardami korun operují od loňského listopadu jak premiér Andrej Babiš, tak ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Hypotetická čísla

Jenomže informace o budoucích nákladech je polovičatá. Jak upozornil šéf ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Lidové noviny, jde o odhad tzv. „overnight costs“. Tedy nákladů samotné stavby, pokud by se hypoteticky stihla za jedinou noc.

Odhad, jímž politici operují, tak vůbec nezohledňuje finanční náklady ani průtahy způsobené měnícími se podmínkami během výstavby.

Jenomže právě cena peněz, které si investor na projekt bere, výsledné náklady výrazně ovlivní.

Podle prezentace, kterou společnost ČEZ letos v únoru představila novinářům, mohou finanční náklady výslednou cenu zvýšit až o 90 eur na vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Jen cena peněz tak může vyhnat výslednou cenu reaktoru o desítky miliard korun.

Hodně tak bude záležet na zvoleném modelu financování, který může stát na řadě variant – od státních půjček, přes vládní garance komerčních úvěrů až po dodavatelské financování. Ale také na době výstavby.

Současné evropské projekty se bez výjimky opožďují, a tudíž i výrazně prodražují proti původním plánům: například Olkiluoto mělo vyrábět už od roku 2009, hotové bude ale nejdříve napřesrok. Slovenský reaktor v Mochovcích se staví od roku 2008, spustit by se měl letos. Tedy po 12 letech.

Levněji zatím vycházejí dva evropské projekty, které dodává ruský Rosatom: reaktory o kapacitě 1200 MW ve finském Hanhikivi (očekávané náklady 166 miliard korun) a v maďarském Paksi (150 mld. Kč). Hanhikivi se ale začne stavět nejdříve napřesrok, Paks byl oficiálně zahájen teprve na sklonku letošního února. Otázka tak je, jestli se do plánovaných rozpočtů vejdou. A jestli se vyhnou zpoždění.

Politici nicméně ujišťují, že nový dukovanský reaktor se rozjede už v roce 2036 – po pouhých sedmi letech výstavby. Pokud se to povede, šlo by v evropských podmínkách o unikátní tempo.

Rychlost stavby, a dokonce ani cenu peněz navíc nemá v rukou samotná česká vláda, ale Evropská unie. Pokud uzná jádro z velkého reaktoru za nízkoemisní zdroj, dá se počítat s levnějšími úvěry.

Pokud se ale Brusel k „velkému jádru“ otočí zády, mohou se k němu podobně otočit i banky a pojišťovny. Některé z nich například dnes odmítají financovat uhelné zdroje, které nezapadají do evropské klimatické strategie. Podobně může politika ovlivnit i jádro.

Modulární šance?

Šéfové ČEZ i vláda zatím počítají s tím, že v Dukovanech vyroste v roce 2036 jeden velký jaderný reaktor, ideálně o kapacitě 1200 megawattů.

Kolem roku 2029, až se bude o stavbě definitivně rozhodovat, by se ale už měla na trh dostávat zcela nová jaderná technologie – malé modulární jaderné reaktory. Ty mají zkrátit dobu výstavby, zjednodušit schvalovací procesy, a tím pádem energii ve výsledku zlevnit.

ČEZ počátkem letošního roku obeslal 11 firem, které ve světě na vývoji malých reaktorů pracují, aby mu představily své projekty. S dvěma z nich – americkou firmou NuScale Power a japonskou GE Hitachi – uzavřel memoranda o spolupráci.

Malé reaktory obou firem už procházejí licenčním řízením, NuScale slibuje získat potřebný certifikát už v příštím roce, kdy se chce pustit do stavby první modulární elektrárny v Idaho Falls. A slibuje překvapivé ceny.

Americká investiční banka Lazard propočítává, že dnes budované velké jaderné elektrárny se nákladově dostávají na 112 až 189 dolarů na megawatthodinu vyrobené elektřiny. NuScale Power ale tvrdí, že se dostane na 65 dolarů, tedy minimálně na polovinu až třetinu.

Na první pohled jsou tato srovnání neuvěřitelná – malovýroba je obvykle na vyrobenou jednotku kvůli fixním nákladům z principu dražší a méně výhodná než výroba velkých objemů koncentrovaná do jednoho zařízení. Jenomže modulární reaktory mají výhody, které by je ve výsledku měly průlomově zlevnit.

Tyto elektrárny budoucnosti se mají skládat z továrně vyráběných, jednotně certifikovaných typizovaných jednotek, které se již hotové dovezou na staveniště. To snižuje výrobní i provozní náklady, stejně jako výdaje na pozdější likvidaci vysloužilých reaktorů. Zjednodušit by se mělo také schvalování projektů a výrazně by se tím také zkrátila doba výstavby. Proto by klesly i náklady na investiční úvěry.

Čeští politici a šéfové polostátní firmy ČEZ, kteří budoucí jaderný zdroj v Dukovanech připravují, zatím na novou modulární technologii příliš nespoléhají. I přes kontakty, jež s jejich výrobci ČEZ navazuje.

„Reálně budeme moci posoudit její možnosti až v momentě, kdy bude první malý reaktor v provozu,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené