Hlavní obsah

Ceny rostou raketově. Jen „šutr v moři“ vyšel na desetitisíce, říká Ondříček

Můj nejpodceňovanější film? Samotáři, říká režisér David Ondříček, který nyní doufá v úspěch dramatu Zátopek. (Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy)

 

Reklama

26. 8. 10:15

Ceny ve filmu rostou a do jisté míry i vinou zahraničních produkcí, které si Česko často vybírají. „Když chci ty nejšpičkovější lidi, většinou je to už teď natolik drahé, že si to nemohu dovolit,“ říká David Ondříček.

Článek

Rok a dva měsíce čekal producent a režisér David Ondříček na premiéru svého posledního filmu Zátopek. Teď plánuje jeho prodej do celého světa, zároveň se ale bojí velkého očekávání, které film vyvolal. „Ten film má obrovská očekávání a to pro film není dobré. Jsem z toho nervózní, ale doufám, že se to bude líbit,“ říká Ondříček.

Film měl rozpočet 120 milionů korun – a mohou za to i stále se zvyšující ceny v branži. „Kdo za to může? V určité míře i cizí filmy, které se tu točí. Točí se jich tolik, že lidé, kteří u filmu pracují – ty štáby –, si mohou říct o víc peněz. Zároveň se neuvěřitelně zlepšují. Mají návyky západních filmů. Pociťuji to každým rokem – vlastně mi začínají říkat, že takhle se to nedělá… Když chci ty nejšpičkovější lidi, většinou je to už teď natolik drahé, že si to nemohu dovolit,“ dodává s tím, že ceny všeho v posledních letech vzrostly – od lidí přes lokace až po výrobu rekvizit – a jako příklad uvádí výrobu „umělého“ kamene, na který ve filmu vyleze hlavní hrdina. Ten vyšel na 86 tisíc.

Jaké je rok čekat na premiéru?

Byl to obrovský tlak – rok a dva měsíce. Jsem rád, že jsme ten film ukázali lidem. Vše ze mě spadlo a cítím se mnohem lépe.

Co jste během toho roku dělal?

Spoustu věcí – připravuji film, seriál a zároveň jsem dodělával tento film. Když můžete do filmu sahat, tak jsem do něj rok sahal. Neustále jsem dodělával věci. Finální kontrola proběhla až pět dní před projekcí v Karlových Varech.

Co by tam třeba nebylo?

Premiéru jsme odložili hodně předtím, než jsme film dodělali. Zvolnili jsme a celá zvuková i obrazová postprodukce byla pečlivěji udělaná.

Jak se sháněly peníze a bylo by to v dnešní postcovidové době složitější?

Rozpočet byl 120 milionů. Shánět peníze na film je náročné, ale na první film se mi sháněly výrazně hůř než na Zátopka. Dnes jsou různí sofistikovaní investoři, kteří věří naší práci a peníze nám dávají.

A co funguje? Je to vaše jméno? Jméno Emila Zátopka?

To já úplně nerozklíčuji, to se ukáže u dalšího filmu. S Kryštofem Muchou jsme vytvořili dvojici – a to, co jsme slíbili na prvních projektech, pořád dodržujeme. Máme stále stejné investory, kteří se pomalu nabalují. Máme to obrovské štěstí, a teď se nechci rouhat, že shánění peněz není takový horor, jak by se zdálo.

Podívejte se na záběry z filmu v galerii.

+10

Na Samotářích bych dnes vydělal víc

Ani covidová doba to nezměnila?

Zatím ne. Je tam ale základní věc. Nesmíme se zpronevěřit, nesmíme dělat nic jiného, než slíbíme.

Vy jste dříve říkal, že film je jako každá jiná investice. Stále to platí?

Je to investice. Zvláštní investice, velice rychle se ty peníze otočí. Je to ale riskantní investice – taková ruleta. Jak říká Woody Allen: nikdy jsem nechápal, proč na některý film lidé chodí a na jiný ne, když já je vidím všechny stejně dobré.

Vy sám během natáčení nepoznáte, že točíte hit?

Ne. Pamatuji si, že jsem dodělal jeden svůj film, který teď nebudu jmenovat, a říkal jsem si: teda to se mi povedlo, to budou plné sály. A pak jsem jezdil po projekcích a v Ostravě na besedě s tvůrci na mě čekalo 16 lidí. Naštěstí je to tak nepředvídatelné, že je to pořád zajímavé.

Jak rychle se ty peníze u úspěšného filmu vrátí?

Velmi rychle. V případě dobrého filmu je to několik týdnů od uvedení. To znamená, že celý ten proces trvá rok a půl, což je krátký čas na investici…

Jak vlastně filmy vydělávají?

Dnes se to změnilo – s příchodem VOD (video na vyžádání) přichází celosvětově obrovský trh, který přináší další peníze. Jinak jsou to diváci v kinech, televizní práva, VOD práva, mohou to být i doplňkové věci okolo, jako třeba soundtrack.

Co product placement?

Jako producent i jako režisér ho nenávidím a snažím se ho vymluvit investorům. Patří do kolonky „soft money“ – jsou to peníze, které investují určité firmy, aby se spojily s filmem, a dříve bylo hodně módní, že ten hrdina pil nápoj nebo nosil hodinky. Ještě v případě hodinek a Jamese Bonda je to normální. Jenže tohle je film, kde s tím naprosto počítáte. U spousty filmů to ale hodně kazí dojem a škodí to nejenom filmům, ale především těm firmám, které do toho investují.

Kdybyste dnes znovu točil své starší filmy, třeba Samotáře, vydělal byste na nich víc?

Stoprocentně. Lístek v kině je minimálně třikrát dražší – už jen to by byl fakt. Možná bych k tomu i přistoupil jinak.

Samotáři byl film, který uvádíte do kin a nepočítáte s tím, že přijde tolik lidí. Dnes s odstupem let to už mohu říct, ale já jsem obcházel distributory a Warneři mi řekli, že se nikdy nespletli o víc než deset procent, a řekli, že na to nepřijde víc než sto tisíc lidí.

Dokonce i distributor, který to s námi dělal, Honza Jíra se se mnou vsadil o flašku vodky – teď myslím, že mi ji nikdy nedal –, že na to nepřijde víc než sto tisíc lidí. Přišlo 600 tisíc.

Já jsem tomu ale také nevěřil, tím pádem ten film uvádíte v osmi kopiích. Kdybych věděl, že může přijít 600 tisíc lidí, uváděli bychom to ve 40 kopiích.

Uzavřel jste teď u Zátopka podobnou sázku?

Už nejsem asi takový hráč. Jsem strašně rád, že ten film vznikl, chci, aby na něj lidé chodili, ale sázet se nebudu.

Zahraniční produkce tu zvyšují ceny

Bude to ten z úspěšnějších filmů?

Já bych si strašně přál, aby na něj lidé chodili. Vlastně mě i hrozně překvapuje ten obrovský zájem. Nic takového jsem nezažil. Ten film má ale obrovská očekávání a to pro film není dobré. Jsem z toho nervózní, ale doufám, že se to bude líbit.

Bavili jsme se o shánění peněz, ale je dnes natáčení filmů dražší?

Stoprocentně. A kdo za to může? V určité míře i cizí filmy, které se tu točí. Točí se jich tolik, že lidé, kteří u filmu pracují – ty štáby –, si mohou říct o víc peněz. Zároveň se neuvěřitelně zlepšují. Mají návyky západních filmů. Pociťuji to každým rokem – vlastně mi začínají říkat, že takhle se to nedělá… Zároveň si ale řeknou o víc peněz. Když chci ty nejšpičkovější lidi, většinou je to už teď natolik drahé, že si to nemohu dovolit.

O kolik to šlo nahoru?

Jsou to násobky. Začíná to u jednotlivých profesí – tam to sice ještě násobky nejsou, ale pak je to hodně vidět v pronájmu lokací, ale i třeba v tom, když potřebujete něco vyrobit. V Zátopkovi jsme vyráběli spoustu rekvizit a ty ceny se za posledních deset let hodně změnily. Oni řekli cenu, já na to, že se zbláznili. A produkční mi řekne: buď rád, že to vůbec vyrobí.

Co třeba?

Především musím říct, že rekvizitáři odvedli fantastickou práci a byli skvělí. Jedna věc mě ale šokovala. Ve filmu je scéna, kdy Vašek plave v moři, doplave na velký kámen, nahý na něj vleze a zpívá. A já jsem potřeboval vyrobit ten kámen tak, aby to bylo rychle, byl ukotvený, vypadal jako ostatní kameny… Určitě to byla obrovská práce, ale ten kámen stál 86 tisíc a po natáčení se vyhodil do koše. Tak to ale u filmu je. Všechno musí být superprofesionálně vyrobené.

Zátopek do celého světa

Co teď čeká Zátopka? Jaké festivaly a kde v zahraničí ho diváci uvidí?

Především jsme se zaměřili na zahraniční prodej. Reprezentuje nás firma UTA Independent, kterou sehnal Kryštof Mucha, a každý týden od nich máme zprávy, kde by se film mohl prodávat. Festivaly dáváme pomalu dohromady. Někde se objeví, ale ještě nevíme kde.

Do kolika zemí?

Chtěli bychom ho prodat celosvětově najednou za určitou sumu. To je nesmírně těžké, ale ten film by se zaplatil. Chtěl bych co nejvíce zemí – samozřejmě určité země jsou favoritní, jako třeba Skandinávie či Německo. To jsou země, kde Zátopka znají a mají ho rádi. Já a ostatně i UTA si ale myslíme, že by ten příběh mohl zaujmout diváky po celém světě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované