Hlavní obsah

Ceny Rudolfa Medka dostali historik a režisér, věnují se poválečnému masakru

Jiří Havelka.

Reklama

Ceny Rudolfa Medka dostali historik a komeniolog František Hýbl a režisér a herec Jiří Havelka. Oba spojuje především případ masakru na Švédských šancích u Přerova v červnu 1945, kterému se ve své práci věnují či věnovali.

Článek

Osmdesátiletý historik Hýbl se tématem zabýval přes 30 let a získal za to i německý spolkový Kříž za zásluhy. Havelka téma uplatnil ve svém projektu pro Národní divadlo.

Poválečný masakr na návrší u Přerova zvaném Švédské šance, kde bylo zabito 265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, se odehrál v noci na 19. června 1945. Měsíc po konci války se na moravském nádraží setkaly dva transporty. V prvním jeli karpatští Němci, Maďaři a Slováci, kteří byli odsunuti během války do Sudet a vraceli se domů do Dobšiné, Kežmarku, Gelnice a dalších obcí. V druhém byli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky, bývalí příslušníci 1. československého armádního sboru.

Setkání těchto dvou skupin, jejichž někteří členové se osobně znali, vyústil ve vraždu 265 navrátilců, z nichž většinu tvořily ženy a děti. Na počátku stál rozkaz velícího poručíka „vypořádat se s esesáky“, ale v důsledku při střetu Čechoslováci vraždili Čechoslováky. Masakr karpatských Němců na Švédských šancích byl jednou z největších poválečných tragédií na československém území.

Tragédie byla několikanásobně vyšetřována jak civilním soudem, tak vojenskou prokuraturou a vyšetřovací spis případu je nebývale objemný. Známé tak jsou výpovědi velitele, zprávy, žádosti o milost, ale i události z pohledu tehdejšího starosty blízkých Lověšic i jejich obyvatel, kteří se zúčastnili nařízeného kopání hromadného hrobu. Doložené je, kdo vystřelil, co prohlásili spolucestující z transportu a co ti, kteří se pak s vojáky zase setkali doma na Slovensku.

O masakru se ví hlavně díky přerovskému historikovi Františku Hýblovi, který objasnění události věnoval 30 let života. Za jeho práci mu byl v roce 2017 propůjčen Kříž za zásluhy se stuhou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo.

Cena Rudolfa Medka se uděluje od roku 2008. Zřídil ji Nadační fond angažovaných nestraníků. Po jeho zániku jeho roli převzal spolek Ruská tradice. Cílem je ocenit odborníky, kteří se zabývají česko-ruskými vztahy ve 20. století, výzkumem vývojových tendencí a klíčových okamžiků východoevropských i středoevropských zemí v minulém století a podporou a rozvojem demokracie.

Reklama

Související témata:

Doporučované