Hlavní obsah

Česko jako vstupní brána pro Čínu do Evropy? Plán narušil pražský primátor, píší v USA

Ilustrační foto.

24. 11. 2019 21:51

„Kyselé” vztahy Pekingu s Prahou začaly s výměnou vedení na pražském magistrátu. Americký deník The New York Times ve svém článku popisuje, jak Čína zneužívá svou hospodářskou sílu, aby dosáhla svých diplomatických cílů.

Článek

Píše se rok 2016 a čínská hlava státu Si Ťin-pching oficiálně navštívil Českou republiku. Jeho návštěvu provázela značná vlna nevole, několik čínských uvítacích vlajek odpůrci polili barvou či strhli. Po Praze se konaly různé protesty a hlavním argumentem odpůrců bylo, že se v Číně nedodržují lidská práva.

NYT si ale všímá zásadní věty, kterou tehdy prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Slibované čínské investice

„Česká republika bude hrát roli jakési vstupní brány pro čínské podnikatele, pro Čínu v rámci Evropské unie,” řekl tehdejší premiér Sobotka.

Užší vztahy s Čínou měly podle NYT přinést Česku investice. Před třemi lety Miloš Zeman odhadoval, že Číňané v Česku investují za pět let 230 miliard. Jen v roce 2016 to mělo podle Zemana být 95 miliard.

Zemanovy odhady se ale nenaplnily a podle České národní banky se Peking na celkových investicích v Česku podílí jen několika jednotkami procent.

„Po třech letech se většina slibovaných investic neuskutečnila,“ napsal list a připomněl, že ani slibovaná panda se novou atrakcí pražské zoo nestala.

Čína se podle NYT spoléhala také na tehdejší vedení Prahy, kdy v čele stála primátorka Adriana Krnáčová. Zásadní zlom podle deníku nastal, když Krnáčovou vystřídal ve vedení Zdeněk Hřib (Piráti), jenž nesouhlasil s plným zněním sesterské smlouvy, kterou bývalé vedení Prahy s Pekingem uzavřelo.

Hřib se snažil s čínským Pekingem jednat o vyškrtnutí klauzule v sesterské smlouvě, která říkala, že Praha uznává jednotnou Čínu. Pražský primátor se s Pekingem nedohodl a v říjnu tohoto roku pak pražští zastupitelé definitivně ukončili platnost sesterské smlouvy.

Udělejme Čínu „šťastnou”

List připomíná také incident z novoročního setkání primátora s diplomaty, ze kterého Hřib odmítl na výzvu čínského velvyslance vykázat tchajwanského diplomata. Tento incident podle NYT stál na počátku vývoje, „který může napáchat trvalé škody na česko-čínských vztazích“.

Neshody mezi pražskou radnicí a Pekingem podle NYT ilustrují, „jak Čína využívá hospodářské moci ve snaze dosáhnout svého v diplomatické oblasti”.

Nejvíce podle NYT z úzkých vztahů Česka s Čínou profitovala investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Připomíná v této souvislosti smlouvu, kterou uzavřela před časem Univerzita Karlova s firmou Home Credit ze skupiny PPF.

Firma má silné zastoupení i v Číně. Smlouva, od které univerzita po kritice odstoupila, obsahovala závazek, že se smluvní strany „zavazují zdržet… všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst“. Podle NYT to prakticky znamenalo zajistit, „aby Čína byla šťastná“.

Vliv Číny na Univerzitě Karlově potvrzuje zjištění serveru Aktuálně.cz. Podle serveru čínská ambasáda tajně financovala konference, které pořádalo Česko-čínské centrum Univerzity Karlovy. Ambasáda měla také platit kurz o čínské Hedvábné stezce.

Reklama

Doporučené