Hlavní obsah

Víš, co tvoje hloupost může způsobit, ptali se trenéři Cimanouské

Foto: ČTK

Kryscina Cimanouská na tokijských hrách.

Reklama

2. 8. 10:40
aktualizováno • 2. 8. 17:18

Běloruská atletka Kryscina Cimanouská dostala českou nabídku azylu. Cimanouská ale o azyl požádá v Polsku, podle polského ministra již obdržela humanitární vízum. Do rodného města sportovkyně údajně za jejími rodiči míří policie.

Článek

Informace o cestě policistů za rodiči Cimanouské pochází od její babičky, informoval o tom na Twitteru poradce běloruské opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka. Manžel a syn Cimanouské, kteří na olympiádu neletěli a zůstali v Bělorusku, v dnešních ranních hodinách údajně uprchli na Ukrajinu.

24letá Kryscina Cimanouská, která na svých sociálních sítích v neděli psala, že má Japonsko opustit proti své vůli a že nechce domů, strávila noc v letištním hotelu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) oznámil, že běloruská běžkyně je nyní v bezpečí v Tokiu, a z Japonska tedy neodletěla.

V neděli pozdě večer se Cimanouská na letišti Haneda podle agentury Reuters obrátila na japonskou policii s žádostí o ochranu. Na tiskové konferenci to v pondělí řekl mluvčí MOV Mark Adams.

„Ujistila nás, že je v bezpečí. Dnes ráno s ní znovu hovoříme, abychom pochopili, jaké budou další kroky. Musíme ji vyslechnout, zjistit, co chce, a podpořit ji v jejím rozhodnutí,“ řekl Adams.

Víš, jak to dopadne, když se moucha chytí v pavoučí síti, řekli trenéři Cimanouské

V neděli večer se pak na serveru YouTube objevila nahrávka rozhovoru Cimanouské se dvěma členy běloruské delegace. Zvukový záznam o délce asi devatenácti minut zveřejnil anonymní účet Nick and Mike, zachycovat má okamžiky těsně před vynuceným odjezdem na tokijské letiště. Pravost nahrávky se ale zatím médiím nepodařila ověřit.

Ve většině času mluví na nahrávce dva muži, Cimanouská odpovídá pouze minimálně a v průběhu rozhovoru propukne v pláč. Podle ruského opozičního serveru Meduza, který nahrávku zachytil mezi prvními a celou ji přepsal, vystupují na záznamu šéftrenér reprezentace Jurij Mojsevič a zástupce šéfa atletiky Artur Šumak.

Oba členové běloruské delegace střídavě Cimanouské sdělují instrukce nebo jí vyhrožují. „Ještě dnes letíš domů. Nech mě domluvit a nedělej předčasné závěry. Chce se po tobě něco velkého. Pojedeš domů, nikam nic nenapíšeš, nebudeš vydávat žádné vyjádření,“ říká na nahrávce podle serveru Meduza běžkyni Šumak.

Následují výhrůžky. „Přestaň s tímhle vším. Čím víc budeš vyvádět … víš, jak to dopadne, když se moucha chytí v pavoučí síti. Čím víc sebou cuká, tím víc se zamotá. Takhle funguje život. Lidé dělají hlouposti. Ty jsi udělala hloupost,“ pokračuje v řeči Šumak.

Téma rozhovoru se následně stočí na stížnost Cimanouské, že ji trenéři proti její vůli nasadili do štafety na 4×400 metrů. Bělorusko do této disciplíny nemohlo nasadit ostatní běžkyně kvůli nedostatku absolvovaných antidopingových testů. „Reprezentuješ tady Běloruskou republiku. Není to tvoje vina (že ostatní atletky nemohly nastoupit pozn. red.), ale neseš vinu za všechna ta obvinění a vyjádření, která jsi učinila,“ domlouvá běžkyni Šumak.

„Musíš si uvědomit, že obviňuješ lidi v celé zemi bez toho, abys chápala, jak to chodí. Víš vůbec, co tvoje hloupost může způsobit? Lidé mohou přijít o práci. Lidé s rodinami. Tvoje hloupost jim může zničit životy,“ dodává na nahrávce běloruský trenér.

„Potichu řekneme organizátorům, že ses zranila, vyřešíme to a potichu odjedeš. Jakmile se vrátíš, tak ti slibuji, že se můžeš dál věnovat atletice,“ vstupuje do rozhovoru Mojsevič. Cimanouská reaguje, že těmto slibům nevěří.

„Pokud je neuposlechneme, tak už nebude žádné východisko. A víš, co se říká: Když má člověk gangrénu, uřízne se mu polovina nohy, jinak přijde o celé tělo. Samozřejmě, přijít o nohu není dobré, ale když si ji necháš, tak zemřeš. Jsi chytrá holka, víš, jak to chodí. Upřímně, lituji tě,“ říká Mojsevič na nahrávce, zatímco běloruská sportovkyně pláče.

Ještě předtím běloruský šéftrenér mluví se sportovkyní o pravoslavné víře. „Pravoslavná víra nám říká, abychom byli pokorní. Pokora tvoří člověka. Přenes se přes tohle, ignoruj svoji pýchu. Pýcha ti bude říkat ‚Nedělej to, to nemyslíš vážně‘ a začne tě stahovat do ďáblova víru. Takhle končí sebevrazi, bohužel,“ cituje Mojseviče server Meduza.

„Ďábel je chytne a řekne ‚Musíš jim to dokázat, skoč z balkonu. Oni si budou vytrhávat vlasy a litovat toho, že tě k tomu dovedli!‘,“ pokračuje Mojsevič. Co přesně tím šéftrenér myslel, není stále jasné.

Kulhánek: Cimanouská naši nabídku azylu dostala

Česko sportovkyni nabídlo pomoc v podobě azylu. Teď se bude čekat, zda pomoc využije. Ministerstvo zahraničí čeká jen na její odpověď.

„Japonské úřady nám právě potvrdily, že běloruská atletka Kryscina Cimanouská naši nabídku azylu dostala. Pokud se pro ni rozhodne, maximálně jí pomůžeme. Olympiáda nemá být o politice, postup Lukašenkova režimu je naprosto ostudný. Jsem rád, že Česká republika jednala rychle,“ napsal v SMS zprávě pro Seznam Zprávy ministr zahraničí Jakub Kulhánek.

Kromě České republiky běloruské běžkyni azyl nabídlo i Polsko, zřejmě to zvažují i další státy. „Bylo by nám ctí, kdyby Evropa udělila politický azyl běloruské atletce Kryscině Cimanouské,“ prohlásil v pondělí francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune pro web France 24.

Zdroj z nadace, která podporuje sportovce odsunuté na vedlejší kolej pro své politické názory, podle Reuters v neděli uvedl, že „Cimanouská plánuje v pondělí požádat o azyl v Německu nebo Rakousku“.

Podle běloruského novináře Tadeusze Giczana se ale Cimanouská dnes rozhodla o azyl požádat v Polsku, agentura Reuters zaznamenala, jak Cimanouská na polskou ambasádu vchází. Běžkyně podle agentury přijela před velvyslanectví v neoznačené stříbrné dodávce kolem 17:00 místního času (9:00 SELČ).

Pomůžeme Cimanouské pokračovat v kariéře, zní z Polska

„Běloruská atletka Kryscina Cimanouská je již v přímém kontaktu s polskými diplomaty v Tokiu. Obdržela humanitární vízum. Polsko udělá vše, co bude třeba, aby jí pomohlo pokračovat ve sportovní kariéře. Vlajka Polska vždy znamená Solidaritu,“ napsal na Twitter polský ministr zahraničí Marcin Przydacz.

Vyjádření polského ministra zahraničí naznačuje, že se Varšava může pokusit vyvinout snahu o to, aby Cimanouská na budoucích sportovních událostech reprezentovala právě Polsko.

„Velvyslanectví České republiky v Tokiu je ohledně případu běloruské atletky v intenzivním kontaktu s japonskými úřady a očekává odpověď japonské strany,“ napsalo české velvyslanectví v Tokiu reportérovi Seznam Zpráv, který sleduje dění přímo na místě.

Běloruská sportovkyně měla v pondělí závodit v běhu na 200 metrů, ve čtvrtek Cimanouskou měla čekat štafeta na 4×400 metrů. Cimanouská byla podle svých slov odstraněna z týmu kvůli „skutečnosti, že na svém Instagramu mluvila o nedbalosti běloruských trenérů“.

Běloruský olympijský výbor naopak v prohlášení uvedl, že se trenéři rozhodli stáhnout Cimanouskou z her na doporučení lékařů o jejím „emocionálním psychickém stavu“. Situace se teď řeší na letišti v Tokiu.

Podle litevské veřejnoprávní stanice LRT posvětil stažení atletky z olympijských her i běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Za sportovkyni se mezitím postavila lídryně běloruské opozice v exilu a soupeřka Lukašenka v loňských prezidentských volbách Svjatlana Cichanouská.

V pondělí brzy ráno se Cimanouskou na letištní policejní stanici pokusil navštívit japonský zákonodárce Taiga Ishikawa, policie mu ale sdělila, že už tam není. Opozičnímu členovi horní komory parlamentu Sněmovny radních Ishikawovi policisté podle agentury Reuters odmítli sdělit, kde se atletka nachází.

Incident vedl k výzvám k pozastavení činnosti Běloruského olympijského výboru. Prezident výboru Viktor Lukašenko byl i s otcem Alexandrem na začátku tohoto roku z účasti na olympijských hrách v Tokiu vyloučen. Došlo k tomu na základě obvinění, že režim běloruské sportovce z politických důvodů diskriminuje.

Alexandr Lukašenko, k jehož odpůrcům sportovkyně patří, vládne východoevropské zemi tvrdou rukou od roku 1994. Podle oficiálních výsledků loni opět vyhrál prezidentské volby. Opozice, Evropská unie a některé další země však hlasování považují za zfalšované ve prospěch autoritářské hlavy státu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované