Hlavní obsah

Bloomberg: Česko patří k pěti nejhorším zemím, kde být během pandemie

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Belgie, Peru, Argentina a Mexiko. Jen tyto země jsou podle prestižní agentury Bloomberg horšími místy, pokud jde o dobu koronavirové pandemie. Česká republika skončila na 49. místě z třiapadesáti.

Článek

Česko se připravuje na čtvrteční přechod do nižšího stupně opatření. Podle ministra dopravy a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka vláda „zatáhla za ruční brzdu relativně včas“, a proto je možné začít rozvolňovat relativně dříve než v jiných zemích. Uvedl to v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Analýza agentury Bloomberg však ukazuje něco jiného. Podle ní je Česká republika 49. z 53 zemí, které výzkum porovnával. Předstihly ji například Kolumbie, Írán, Jihoafrická republika nebo Malajsie. Tabulka vychází z dat platných k 23. listopadu.

Index počítá nejen s hodnotami, jako jsou přírůstky nakažených nebo počet zemřelých. V potaz bere také faktory jako přísnost opatření, smlouvy státu ohledně vakcín nebo svobodu pohybu a ekonomická omezení. Proměnná týkající se vakcín ukazuje také možné vyhlídky do budoucna.

Na prvním místě stanul Nový Zéland. Autoři analýzy ocenili zejména rychlou reakci ostrova hned na začátku epidemie – ještě předtím, než na nemoc covid-19 zemřel první člověk. I díky tomu se může život v zemi vracet do normálních kolejí.

Druhé Japonsko zvolilo jinou cestu a ke zvládnutí situace ani nepotřebovalo zavádět právně ukotvená omezení. Zemi paradoxně pomohly problémy s tuberkulózou v minulých letech, díky kterým má propracovaný systém určený k trasování nakažených. Ten se ukázal být velmi efektivní i v případě sledování šíření covidu-19.

Naopak Belgii v hodnocení uškodilo například to, že měla nejvyšší smrtnost ze všech sledovaných států poté, co virus řádil v domovech důchodců. To však bylo způsobené také tím, že se země rozhodla do statistik uvést jako oběti všechny z těchto zařízení, kteří zemřeli v průběhu první vlny.

Bloomberg plánuje index aktualizovat podle aktuálních informací z jednotlivých zemí. Situace se může měnit na základě mutací viru, jiných podmínek pro šíření, které způsobí zimní měsíce, nebo rychlosti vývoje vakcín. Jak však autoři sami uvádějí – po roce bojů s koronavirem mají vlády i lidé lepší povědomí o tom, jak se bránit jeho šíření.

Reklama

Doporučované