Hlavní obsah

Česko přichází o talenty. Kvůli extrémně nízké podpoře nejdou na univerzitu

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

15. 9. 10:12

Nová studie Institutu IDEA ukazuje, že veřejná podpora vysokoškoláků v Česku je oproti zahraničí extrémně nízká. Nedaří se ji navíc zacílit na ty, kteří by ji nejvíce potřebovali.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Každý rok Česko přichází o studenty, kteří nejdou na vysokou školu, i když by na to měli. Nelimituje je nadání, schopnosti ani dovednosti, ale pouze sociální a finanční situace jejich rodiny. Místo vysokoškolského vzdělání tak získají pouze středoškolské a někdy ani to ne. Nepomáhá tomu totiž systém veřejné podpory studentů na vysokých školách. Ukazuje to nová studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI.

Zaprvé je finanční objem podpory studia v Česku velmi nízký. Z celkových veřejných výdajů na terciární vzdělávání jde na podporu studentů jen 1,5 procenta. Česko tak patří k naprostému chvostu Evropské unie, kde průměr představuje 17,6 procenta. Hůře než Česko je na tom jen Chorvatsko a Řecko.

„Přímá finanční podpora studentů na českých vysokých školách je spíše symbolická,“ uvádí autoři studie Daniel Münich a Otakar Kořínek.

Zadruhé se velká část podpory v Česku poskytuje formou úlev na dani z příjmu rodičů a ubytovacích stipendií. Na daňové zvýhodnění ve výši jednoho až dvou tisíc korun měsíčně dosáhne většina rodičů, ale jen do 26 let studenta. Stát tak vlastně předpokládá, že náklady na studium nesou především zákonní zástupci, a tak finančně ulevuje jim.

Ubytovací stipendium se pak nejvíce podobá studentskému grantu obvyklému ve zbytku Evropy. Jenže se pohybuje jen v úrovni stokorun měsíčně, takže podle IDEA pokryje jen 10 procent nákladů na studentské bydlení. Dosáhnou na něj navíc jen studenti, kteří za studiem dojíždějí z jiného okresu. Obě formy této nejběžnější podpory jsou však plošné, a tak neslouží k tomu, aby pomohly studentům, kteří by nějakou formu příspěvku potřebovali nejvíce.

„Podpora sociálně-ekonomicky slabých studentů je tak extrémně nízká,“ píší autoři nové studie IDEA. „Průměrná měsíční podpora, přímá i nepřímá, se u studentů do 26 let pohybuje od zhruba 2 700 korun pro ty z nejchudších poměrů do 5 300 korun. Podpora u studentů ve věku 26 let a více je pouze zhruba 500 korun měsíčně bez ohledu na jejich ekonomické zázemí,“ dodávají Münich a Kořínek. Český systém podle nich navzdory zahraniční praxi nemyslí na starší studenty po 26 letech.

To velmi dobře ví i Michael Mitráš. Student třetího ročníku Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci by si studium mohl dovolit jen těžko, kdyby mu na něj nepřispívala v rámci svého stipendijního programu nezisková organizace Romea.

„Stipendium mi velmi, opravdu velmi ulehčuje studentský život. Studium v Česku je sice zdarma, ale veškeré náklady kolem, ať už jde o stravování, dojíždění nebo učebnice, jsou opravdu vysoké. Už přijímačky jsou velkou položkou a i díky Romee jsem na vysoké škole, kterou jsem si přál. Mohl jsem si díky stipendiu dovolit kurz příprav na vysokou školu a zároveň i uhradit jedny přijímací zkoušky,“ popisuje svou zkušenost Mitráš.

Mitráš si díky ročnímu stipendiu ve výši 25 tisíc korun může pořídit učebnice, které by si jinak nemohl dovolit. Výrazně by mu to zkomplikovalo nebo možná i znemožnilo studium. Zároveň jeho zkušenost slouží jako dobrý příklad nesystémové veřejné podpory vysokoškolských studentů. Jeho otec má základní vzdělání, matka se vyučila. Rodiče si tak nemohou dovolit ho při studiu příliš finančně podporovat. Přesto nemá nárok na sociální stipendium.

To je přitom jedinou cílenou podporou v rámci finančních příspěvků českých vysokých škol. Jenže je nastaveno na tak nízkou úroveň, že na něj podle posledních údajů z roku 2018 dosáhlo jen tisíc studentů. Sociální stipendium totiž mohou čerpat jen studenti, jejichž rodina má příjem nižší než 1,5násobek životního minima. Pobírají pak čtvrtinu minimální mzdy, tedy 3 800 korun měsíčně pro rok 2021. I pokud pracuje jen jeden z rodičů, jsou z podpory fakticky vyloučeni.

Přicházíme o studenty, ale nevíme o kolik

Kolik studentů ale ve výsledku téměř neexistující veřejná podpora od studia na vysoké škole odradí, Česko nesleduje. Data k tomuto údaji neexistují, takže nelze ani odhadovat, jestli jde o stovky, tisíce nebo snad desetitisíce lidí.

„Nemuseli bychom údaje sledovat každý rok, ale třeba jednou za pět let. Otázku by mohlo Česko přidat do mezinárodního šetření PISA pro patnáctileté studenty, protože plán studia na vysoké škole se formuje už od základní školy, nebo data sledovat prostřednictvím dalšího mezinárodního průzkumu Eurostudent. Stále ale nic nevíme a nikomu to nevadí, přitom na druhé straně mluvíme o tom, jak je nutné dobře hospodařit s talenty,“ říká pro Seznam Zprávy Münich.

Statistiky přitom naznačují, že na české vysoké školy se dostanou jen studenti s dobrým sociálním a ekonomickým zázemím. Podle šetření mezi českými studenty je vnímaná finanční situace jejich rodiny jedna z nejvyšších v porovnání se všemi evropskými zeměmi. Zatímco v Česku hodnotí své rodinné ekonomické zázemí jako velmi špatné 9 procent studentů, například v Německu 27 procent. To ale může znamenat, že se české vysoké školství pouze uzavírá před studenty z horších poměrů, ne že je realita v Česku tak výborná.

Tahle skupina studentů má přitom už tak zhoršenou cestu vzděláváním. Podle analýzy IDEA má mladý Čech ve věku 20 až 30 let s alespoň jedním vysokoškolsky vzdělaným rodičem 2,48krát vyšší šanci se na vysokou školu dostat nebo už vysokoškolské vzdělání získat než člověk, jehož rodiče dokončili pouze střední nebo základní školu. Více sociálně a ekonomicky znevýhodňuje studenty v Evropě už jen Rumunsko, Bulharsko, Itálie, Srbsko, Maďarsko a Portugalsko.

Přitom pokud by se Česko chtělo dostat v podpoře formou stipendií na evropský průměr, stačilo by k tomu devět miliard korun. Podle IDEA je ale nutné především celkově přenastavit systém finanční podpory studentů: zvýšit už zastarale nízkou hranici 26 let věku pro podporu studentů, místo daňového zvýhodnění rodičů podpořit studenty přímo formou stipendia, rozšířit nárok na sociální stipendium a zároveň ho navýšit stejně jako to ubytovací nebo například zavést systém bezrizikových, státem dotovaných studentských půjček na živobytí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované