Hlavní obsah

Česko v trasování selhává, jeden kraj zcela propadl

Reklama

16. 6. 20:32

Lidé mají průměrně 4,5 až sedm rizikových kontaktů, tvrdí průzkum PAQ Research. A jen 0,4 vysledovaného kontaktu na nakaženého odhalili průměrně v Plzeňském kraji. Ale ani další kraje si nevedly v evropském měřítku nejlíp.

Článek

Po více než roce trasování nakažených víme o jedné dobré a jedné špatné zprávě. Nejprve ta dobrá. Podle odborníků Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) se trasování od začátku roku 2021 podařilo výrazně urychlit.

Na rozdíl od minulého roku tak nezbývalo každý den k dotrasování například polovina nebo 40 procent kontaktů. Úspěšnost jejich dohledávání rostla letos k 80 až 90 procentům.

„Myslíme si, že je to masivnějším nasazením externích call center,“ vysvětluje si rapidní zlepšení Jakub Drbohlav z BISOP. Uvedl to během konference Poučení z pandemie covid-19 Centra pro modelování biologických a společenských procesů.

Tím ale dobré zprávy končí. Od listopadu 2020 do dubna 2021 se totiž počet identifikovaných rizikových kontaktů na jednoho pozitivního člověka pohyboval od 0,8 do 1,2 kontaktu. Ze sociologických dat i zkušeností ze zahraničí ale vychází, že počet rizikových kontaktů měl být mnohem vyšší.

Z pravidelného sociologického průzkumu společnosti PAQ Research Život během pandemie totiž vychází, že lidé mají průměrně 4,5 až sedm rizikových kontaktů. I v případě, že se z tohoto čísla odečtou opakované kontakty v rámci například firemních klastrů, neměl by jejich počet klesnout pod dva až tři.

To vychází i z výsledků zahraničních systémů trasování. Podle BISOPu připadá ve Skotsku na jednoho nakaženého tři až sedm rizikových kontaktů, v Irsku dva až sedm a ve Francii dva až čtyři.

„Za více než rok došlo k opravdu významnému posunu systému trasování a zlepšení. Současně ale otázka trasování nastínila dva problémy, se kterými se státní správa potýká dlouhodobě. Jedním je absence rozhodování založeného na datech a druhým neschopnost komplexního nadresortního uvažování o společenských problémech,“ dodává Eva Blechová z BISOPu.

Od září 2020 do května 2021 se totiž výrazně lišila schopnost jednotlivých krajských hygienických stanic dotrasovat rizikové kontakty člověka pozitivního na covid-19. Za nižšími počty dosledovaných kontaktů tak nelze hledat jen například malou ochotu lidí se na trasování podílet.

Zatímco v Plzeňském kraji hlásili pacienti průměrně 0,4 kontaktu, v Libereckém nebo Královéhradeckém kraji 0,9, v Kraji Vysočina a Olomouckém kraji 1,2 a třeba ve Zlínském kraji 1,7.

Právě hygienici v Plzeňském a Libereckém kraji se loni na podzim odmítali zapojit do centrálního systému navolávání. Ředitele plzeňské krajské hygienické stanice Přemysla Tomašuka pak kvůli řadě pochybení Ministerstvo zdravotnictví z funkce odvolalo.

„Podle nás z toho vychází, že kdyby byl celý systém lépe řízen, mohlo by se podařit vytrasovat o polovinu více kontaktů. Úplně by stačilo, kdyby se jen podařilo aplikovat praxi těch nejlepších hygienických stanic ve zbytku Česka,“ dodává Drbohlav.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Centrum pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP)

Doporučované