Hlavní obsah

Cesta k podvodům, nebo vyšším důchodům? Stát se bojí „legalizovat“ spropitné

Foto: Norenko Andrey, Shutterstock.com

Restauratéři se snaží „zlegalizovat“ černé výdělky v podobě spropitného.

Reklama

7. 9. 12:06

Restauratéři se snaží prosadit, aby obsluha mohla využít spropitné v plné výši jako svůj oficiální příjem. Pomohlo by to se žádáním o hypotéku i zvýšilo důchod. Ministerstvu financí se to však nelíbí.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Snaha restauratéru prosadit „dýška“ jako oficiální příjem servírek a číšníků bez toho, aby z něj museli platit daně a odvody, zatím vyznívá naprázdno. Ačkoliv ministryně financí Alena Schillerová byla před časem nakloněna tomu, že by bylo možné hledat zvláštní režim pro „legalizaci“ spropitného v rámci podpory covidem stiženého gastra, její úředníci touto cestou jít nechtějí.

„Můžeme potvrdit, že se zástupci oboru gastronomie proběhla pracovní schůzka, v rámci níž se problematika spropitného probírala. Náš postoj v této věci nicméně zůstává dlouhodobě neměnný. Jakékoliv snížení efektivního zdanění práce v dílčím segmentu ekonomiky by bylo zcela neospravedlnitelné vůči ostatním oblastem ekonomiky, kde spropitné nemá svou tradici jako v pohostinství – například ve zpracovatelském průmyslu,“ říká mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Zaměstnanci v odvětvích, kde spropitné není zakořeněné, by tak podle něj byli při stejných příjmech zatíženi vyšší daňovou zátěží než ti v odvětvích, kde se spropitné pravidelně poskytuje.

Weiss přitom upozorňuje na to, že ačkoliv se v rámci těchto snah mluví o „legalizaci“ spropitného, je tento termín zavádějící, protože poskytovat spropitné legální je. Ale v návrhu gastro sektoru se pod tímto termínem rozumí osvobodit tento druh příjmu od daně.

Ač restauratéři lidi do gastra hledají, nedaří se jim to a nemají je na co nalákat. Situace není na takové úrovni, aby se jim dalo nabídnout vyšší platové ohodnocení.
Kateřina Holnová, Asociace restauratérů Apron

Proč na speciální úpravě restauratérům tak záleží? Covid jim sebral mnoho zaměstnanců a nedaří se jim je nalákat zpět, na každý podnik s desetičlenným personálem chybí podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) v průměru dva až tři lidé. Vyšší platy jim však podle svých slov zatím dát nemohou, protože by museli výrazně zvednout ceny, a ztratili by tak na cenu citlivé a teprve postupně se vracející zákazníky.

„Ač restauratéři lidi do gastra hledají, nedaří se jim to a nemají je na co nalákat. Situace není na takové úrovni, aby se jim dalo nabídnout vyšší platové ohodnocení, a ve vzduchu stále visí strach z dalšího uzavření a omezení. Proto navrhujeme zoficiálnění příjmů ze spropitného, které by bylo osvobozeno od daně z příjmů a odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Tento krok by zvýšil důvěru v jejich příjmy a také by jim umožňoval tento příjem prokazovat třeba při doložení příjmů finančním institucím, když si budou chtít vzít například hypotéku,“ vysvětluje Kateřina Holnová z Asociace restauratérů Apron.

Podle Luboše Kastnera z AMSP ČR by speciální režim „diškrecí“ pomohl personálu v budoucnosti také k tomu, aby jim úřady mohly vypočítat vyšší penze, a celkově by se tak zvedla prestiž celého odvětví.

„Legalizace spropitného by přestala zaměstnance v gastronomii celospolečensky diskvalifikovat. Nyní nemají kvůli tomuto černému příjmu stejné postavení jako ostatní zaměstnanci z jiných oborů a to sekundárně diskvalifikuje gastronomii a její image z pohledu atraktivního zaměstnavatele,“ je přesvědčen Kastner.

Anketa

Má stát „legalizovat“ spropitné v restauracích?
Ano, je to odměna za dobrou službu a nemá se z ní dál nic státu odvádět.
10,2 %
Ne, ať dá restaurace obsluze vyšší plat, který se standardně daní, jak by k tomu přišli ostatní.
81,9 %
Ne, nejlepší je do toho „nevrtat" a nechat to být.
7,9 %
Celkem hlasovalo 1063 čtenářů.

Zástupce AMSP ČR dále připomíná, že v některých sousedních zemích podobný systém už funguje. „V Německu, Rakousku a Rumunsku je příjem v podobě spropitného osvobozen od daně i odvodů na politiku zaměstnanosti a sociální a zdravotní pojištění. Ve Spojeném království a Irsku je spropitné předmětem daně z příjmů, respektive její obdoby, avšak není předmětem odvodů,“ upřesňuje Kastner.

Ministerstvo financí se však „legalizace“ spropitného obává. A to nejen kvůli nerovnému přístupu k jiným oborům, ale také proto, že by změny někteří podnikatelé mohli kreativně využít a „tringeltem“ udělat oficiálně i něco, co jím dosud nikdy nebylo.

Co je spropitné

bakšiš = dýško = spropitné = tuzér = všimné = diškrece = tringelt

Spropitné je drobná odměna za dobře odvedenou službu. Zákazník ji dává dobrovolně například číšníkům, barmanům, servírkám, kadeřnicím, holičům či kurýrům. V některých zemích je spropitné již součástí účtenky, a to až do výše 15 procent z útraty v podniku.

Ve Spojených státech se před pár měsíci rozvinul trend, při kterém zákazníci nechávají obsluze „dýško“ ve stejné výši, jakou činila celá útrata.

Tak například politici by v nadsázce část svých mezd mohli vykazovat jako tuzér od voličů za vylobbované fotbalové hřiště, novináři by ho mohli evidovat jako všimné od čtenářů za hezky napsaný článek a řezníci by mohli vykazovat jako bakšiš peníze za hezky useknutou krkovičku. Státní kasa by pak musela složitě řešit propad veřejných financí nebo se zdržovat soudy dokazujícími, co spropitné je a není, naznačuje ministerstvo.

„Sekundárně pak lze předpokládat, že část příjmů by při existenci takového osvobození od daně byla vykazována jako spropitné pouze formálně, a to nejen v gastronomii, ale v podstatě v celé ekonomice, tedy i v oborech, kde to dnes není typické. Kromě neefektivity a dílčí ztráty daňového inkasa by takový stav vyvolal i dodatečnou administrativní zátěž a právní nejistotu spočívající v nutnosti narovnávat nastalé situace vzniklé díky této daňové výjimce,“ opisuje kulantně obavy z české vynalézavosti mluvčí ministerstva Weiss.

Mnozí číšníci a servírky jsou však se stavem, kdy se nic neřeší a spropitné jim načerno doplňuje jejich oficiální příjem, spokojeni. Z odpovědí na otázky položené SZ Byznys ve facebookové skupině zaměřené na personál restaurací vyplynulo, že někteří číšníci a servírky se obávají toho, že když začne restaurace spropitné evidovat, budou se muset dělit s celým týmem včetně kuchařů – což se mnohým nechce, protože na ně zbude méně.

Jiní mají zase obavu z toho, že když se bude všimné vykazovat, část lidí se k němu nedostane. „Pokud by bylo spropitné součástí účtované částky, tak by pravděpodobně každý lucidní zaměstnanec byl pro. Přece jenom každý v gastronomii by rád měl své peníze ‚ofiko‘. Problémem ale je obrovská část zaměstnanců, kteří jsou v insolvenci, exekucích a podobně – ti jsou za příjem ‚bokem‘ vděční a vítat tento postup nebudou,“ vysvětluje žena, která chce zůstat v anonymitě.

Názor velké části diskutujících koncentroval do své odpovědi Petr J.: „Dýško by si každý, kdo ho dostal za vlastní zásluhy, měl strčit do kapsy a dál již držet pusu. Pokud má ale někdo potřebu to řešit, mělo by být zdaněno v takové výši, aby ho příště příjemce strčil do kapsy a dál neřešil. Pokud by mělo být automaticky na paragonu, tak ať velkopodnikatel rovnou zvedne ceny a platy a vyjde to nastejno. A nikdo nemusí žebrat o almužnu.“

AMSP ČR se však hodlá po volbách k tématu legalizace spropitného vrátit, a pokud by nevyšel tento pokus, bude se snažit prosadit jiný koncept, který by zvýhodnil gastronomický sektor.

Jednání se dál vyvíjejí, ale do voleb se již nic nestihne. Je to otázka pro další jednání v příštím volebním období. Nejednáme jen o spropitném. Na stůl jsme přinesli i návrh možného dodatečného řešení situace pouze pro obor gastronomie, a to snížení celkového daňového zatížení práce v gastronomii, například na úroveň 10 procent ze současných 15 procent,“ uzavírá Luboš Kastner z AMSP ČR.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované