Hlavní obsah

Čeští vinaři rozšiřují plochy vinic. Kdysi oblíbenou „Milerku“ nahrazují pinoty a Chardonnay

Analýza: Jak chutná (a vynáší) víno z Čech? (Video: Zuzana Kubátová)

Ve vinařském byznysu hrají Čechy roli mladšího, menšího a podceňovaného brášky slavnější Moravy. K přezíravosti ale není důvod. České víno má své šampiony, točí se kolem něj zajímavý byznys a najdete tu úžasné podnikatelské příběhy.

Článek

Co do velikosti vinařské Čechy na Moravu skutečně nemají. Najdeme tu necelá 4 procenta z 18 tisíc hektarů domácích vinic. Zatímco na Moravě živí vinohrady přes 18 tisíc registrovaných pěstitelů, v Čechách jen 166. V první stovce největších vinařských obcí České republiky najdete pouhé dva zástupce z Čech: Mělník a Most, schované hluboko ve druhé půli žebříčku.

Jenomže české vinařství zažívá nevídaný pohyb. Za 20 let, od roku 1997 do roku 2017 (poslední zveřejněná data ministerstva zemědělství), se plochy vinic v Česku zvětšily o víc jak polovinu, ze 410 hektarů na zmíněných 646.

Většina nových vinic byla vysázena do našeho vstupu do Evropské unie, která rozšiřování vinohradů zmrazila. Od roku 2015 se ale pravidla alespoň mírně uvolnila a vinaři toho využívají.

Důvodů k rostoucí oblibě vinařství v Česku je víc. Například na Mělnicku nebo Roudnicku byly silným impulzem restituce rozsáhlých pozemků dědicům šlechtického rodu Lobkowiczů. Jen v Mělníku na nich dnes hospodaří firmy Bettina Lobkowicz a Chateau Mělník, o pár kilometrů dál po toku Labe pak Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem.

Do vína začali investovat movití domácí podnikatelé. Jen finančník Jan Dienstl v Třebívlicích na Mostecku obnovil po sto letech 35 hektarů historických vinic a do svého Zámeckého vinařství Třebívlice nasypal přes 300 milionů korun.

Soukromé peníze odstartovaly rozsáhlou modernizaci, která si nezadá s obdobným procesem na Moravě. „Na Mělníku se od počátku 90. let zaváděly moderní technologie, nerezové tanky, barikové sudy. Mění se i odrůdová skladba na vinicích, prosazují se burgundské odrůdy jako Pinot blanc, Pinot gris nebo Chardonnay. A ustupují odrůdy oblíbené za socialismu, o něž není takový zájem, jako Modrý portugal nebo Müller Thurgau. Hlavně je znát obrovský tlak na kvalitu,“ říká šéf vinařství Bettina Lobkowicz Jonáš Grepl.

Další příčinou vzestupu českého vinařství je celkově rostoucí spotřeba vína mezi Čechy a zvedající se popularita lokálních produktů. A konečně teplejší počasí, dané klimatickou změnou. „V posledních letech vidíme růst průměrné teploty a při tom se severní poloha zdá být spíš výhodou,“ říká Grepl.

Třeba letošní jarní mrazy sice poškodily na Mělnicku část vinic, zasáhly ale hlavně nově osázené pozemky, na stoletími prověřených historických tratích k větším škodám nedošlo. „My máme ztráty tak do pěti procent,“ upřesnil Grepl.

Slavná tradice

Obrozující se české vinařství má za sebou slavnou minulost. Jeho rozmach nastartoval císař Karel IV. svými nařízeními z roku 1358. Přikázal tehdy osázet vhodné svahy v okolí Prahy, začínající vinohradníky osvobodil dočasně od daní. Révové sazenice se tehdy vozily hlavně z Burgundska.

Největšího rozmachu dosáhl obor za vlády Rudolfa II. Tehdy se Čechy pyšnily 3 500 tisíci hektary vinic. V následujících obdobích vinohrady upadaly. Velkou ránu jim dala v 17. století třicetiletá válka, během níž země zpustla. Zkázu pak dokonaly choroby vinné révy. Révokaz, který počátkem minulého století zdecimoval vinohrady v celé střední Evropě, českým vinařům dal poslední ránu. Po první světové válce vinohradnictví v Čechách ztratilo význam a až na pár výjimek zaniklo.

Obroda začala v 70. letech minulého století, a to překvapivě na Mostecku, v krajině poničené těžbou uhlí. I sem se víno po staletích vracelo – vinařská tradice tady začíná za Přemyslovců a třeba ve 14. století byl Most významným exportérem vína na území dnešního Německa.

Roku 1967 vysadil legendární průkopník, zemědělský inženýr a ovocnář Ivan Váňa, u vesnice Chrámce pro Státní statek Most první sazenice révy.

Začínal na jižních svazích kopců, lemujících mosteckou kotlinu. V roce 1978 zasadil první vinné keře i na výsypce po těžbě uhlí, takže se réva začala používat jako rekultivační rostlina při zahlazování těžebních škod. Váňa zavedl v Čechách pěstování odrůdy Zweigeltrebe, která se tu pak dobře uchytila. A do roku 1990 pod jeho patronátem vyrostlo v uhelném kraji 112 hektarů vinic.

Po převratu počátkem 90. let Váňa získal část vinic v privatizaci, část převzali pozemkoví restituenti. Z privatizovaných vinohradů se stal základ rodinného podniku České vinařství Chrámce, které je dnes díky další výsadbě a nákupům vinohradů největší vinařskou firmou v Čechách.

Fandové i profíci

Fascinující podnikatelské příběhy najdeme i jinde. Tak například mělnické firmě Bettina Lobkowicz vládne exmanželka Jana Jiřího Lobkowicze, původem Švýcarka, která má za sebou kariéru v bankovnictví a o právo na lobkowiczkou značku musela nejdřív svést právní bitvu s další lobkowiczkou rodovou větví.

V Kutné Hoře oživil téměř zaniklou tradici milovník vína, ale zpočátku laik ve vinařské branži Stanislav Rudolfský. Ten sázel vinohrady i kolem Kuksu ve východních Čechách. Kutnohorské vinné sklepy, jedna z největších českých firem v oboru, praktikuje přísné biozemědělské postupy a jako jediný český vinařský podnik má i certifikát tzv. biodynamického zemědělství. Dnes ji vede zakladatelův syn, který vystudoval IT.

Vyzkoušet svůj um na českém víně dnes přicházejí i velké osobnosti moravského vinařství. Jako třeba Dienstlův sklepmistr Martin Nesvadba, který vybudoval v Mikulově vinařství Tanzberg pro exšéfa TV Nova Vladimíra Železného či vinařství Kolby pro Sazku v dobách, kdy jí vládl gurmán Aleš Hušák.

Vinohrady najdete dnes na Vysočině, ale třeba taky v městě automobilů, průmyslové Mladé Boleslavi. A v Praze, kde se v posledních letech obnovují historické vinice, roste dnes réva na 11 hektarech.

Česká vinařská oblast patří k nejsevernějším v Evropě, průměrné roční teploty jsou tu pod devíti stupni, vinohrady dávají nižší výnosy a hrozny mají menší cukernatost. „Za obrodu ale české vinařství určitě stojí,“ říká Jonáš Grepl. „Pro některé odrůdy jsou tady ideální podmínky, kromě pinotů a Chardonnay je to třeba ryzlink. Možná je tu větší nevyrovnanost ročníků, tomu se musí přizpůsobovat práce na vinici i ve sklepě. Ale je tu obrovsky dlouhá historie, tradiční viniční tratě obehnané opukovými zídkami, ideální mikroklima. A dají se tu dělat kvalitní terroirová vína,“ uzavírá šéf Bettiny Lobkowicz.

Doporučujeme