„Američané úkol podcenili.“ Po týdnech bojů hledá Trump z Íránu cestu ven

Po čtyřech týdnech bojů v Íránu, které měly být rychlým střetem, se americká administrativa ocitá v patové situaci, která se prohlubuje. Prezident Donald Trump, střídavě signalizující snahu o diplomatické řešení i připravenost eskalovat konflikt, čelí kritice ze strany republikánů i spojenců, kteří pochybují, že existuje jasná strategie.

Namísto rychlého vítězství se Washington ocitl v komplikovaných vyjednáváních o zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem, zatímco náklady na válku narůstají a vyhlídky na trvalé řešení íránského jaderného programu zůstávají nejisté.

Podle expertů to není žádné překvapení. Už při únorovém oznámení americké operace s názvem Epic Fury totiž podle nich bylo jasné, že vojenské velení USA nemá žádnou jasnou strategii a přesně neví, jak válku dovést do cíle.

„Od předchozích konfliktů v regionu se válka v Íránu vyznačuje nezvykle vysokou mírou nejistoty. Vyvíjí se tak rychle, že i experti, kteří region sledují řadu let, váhají s jasnými předpověďmi,“ uvedla pro Seznam Zprávy expertka na Blízký východ Alia Awadallahová. Podle ní část této nejistoty od počátku konfliktu pramení z nejednotných signálů americké administrativy.

V posledních dnech prezident Trump opakovaně odmítal přesně specifikovat, co by pro něj znamenalo „vítězství“, čímž podle americké CNN nechává v nejistotě i většinu svých nejbližších poradců. Od samého začátku konfliktu přitom zmiňoval různorodé cíle - od změny režimu přes odstranění íránských jaderných kapacit, podporu protestujících až po pomoc íránskému obyvatelstvu osvobodit se od režimu.

„Úředníci se v posledních neveřejných briefinzích snažili vysvětlit, jak chtějí těchto cílů dosáhnout, pokud Írán nebude spolupracovat,“ píší američtí novináři.

Bílý dům přitom čelí protichůdným tlakům: Arabští spojenci Trumpa varují, aby po válce nenechal u moci ještě nebezpečnější režim, zatímco někteří republikáni ho tlačí, aby rychle vyhlásil vítězství a stáhl vojska.

Stejně tak se varovné signály objevují i na trzích. Po krátkém poklesu cen ropy na začátku týdne, který vzbudil naději na diplomatické řešení, ceny nadále stoupají na nová maxima. Trump mezitím ujišťuje, že problémy plynoucí z jeho „malé zastávky“ v Íránu brzy skončí.

Válka zatím stála Spojené státy odhadem 30–40 miliard dolarů (asi 960 miliard korun) a Izrael přibližně 300 milionů dolarů denně (asi 7,2 miliardy korun).

Podle Patricka Wintoura, novináře britského deníku The Guardian, je Washington momentálně dál od diplomatické dohody s Íránem než v květnu 2025.

Konflikt totiž nepřiměl Írán k tomu, aby souhlasil s úplným a nevratným zrušením svého jaderného programu, jak požadovaly Spojené státy ve svém patnáctibodovém dokumentu z 23. května loňského roku.

Spojené státy teď navíc musí vyjednávat o znovuotevření Hormuzského průlivu, strategické vodní cesty, která byla prakticky nepřetržitě otevřená s krátkou výjimkou během tankerové války v 80. letech minulého století mezi Íránem a Irákem.

„Tato regrese je pro americké velení znepokojující. Ministr obrany Pete Hegseth nedávno prohlásil, že „jedinou překážkou v průjezdu průlivem je momentálně íránské ostřelování lodí“, což však není úplně přesné. V posledních týdnech Írán většinou nesestřeloval lodě, problém je spíše v tom, že pojišťovny a vlastníci tankerů se bojí, že by k útokům mohlo dojít,“ vysvětluje Wintour.

Situace na bojišti i v diplomacii tak podle analytiků ukazuje spíše na opak původních amerických ambicí.

Bývalý šéf britské tajné služby MI6 Sir Alex Younger pro magazín The Economist uvedl, že má v současnosti navrch spíše Írán. „Realita je taková, že Spojené státy rozsah úkolu podcenily a zhruba před dvěma týdny ztratily iniciativu. Íránský režim se ukázal jako odolnější, než kdokoli čekal,“ řekl. Podle něj Teherán včas rozptýlil své kapacity a přenesl rozhodování na nižší úrovně, čímž zvýšil svou schopnost přežít tlak. „Slabou kartu sehrál poměrně dobře,“ dodal.

Podobně kriticky situaci hodnotí i analytička Mezinárodní krizové skupiny Mairav Zonszeinová. Podle ní je stále zřejmější, že nejen Spojené státy, ale i Izrael v konfliktu ztrácejí. „Ukazuje se, že jde o jedno z největších strategických selhání Západu s dalekosáhlými dopady na regionální geopolitiku i globální ekonomiku od druhé světové války,“ uvedla. Podle ní Washington zůstává daleko od svých původních cílů a místo toho vytváří nové problémy.

Trump podle zdrojů z jeho okolí v posledních dnech v soukromí naznačuje, že chce válku co nejdříve uzavřít a přesunout se k jiným prioritám. V pátek pak na sociálních sítích například uvedl, že Spojené státy by mohly začít konflikt s Íránem postupně ukončovat, protože se podle něj „velmi blíží“ splnění svých cílů.

Stále větší roli přitom hrají i obavy z ekonomických dopadů konfliktu a blížících se listopadových voleb.

Podle průzkumu Reuters/Ipsos má Trump aktuálně jen 29% podporu v otázkách ekonomiky, tedy méně, než měl kdy během svého mandátu jeho předchůdce Joe Biden. Právě ekonomika přitom patří k tématům, která mohou výrazně ovlivnit náladu voličů.

Ačkoli mezi republikánskými voliči má operace většinovou podporu, což podle politologů ukazuje, že se Trumpovi daří upevnit své voličské jádro, širší veřejnost konflikt v Íránu nepodporuje.

Američané jsou naopak vůči konfliktu čím dál kritičtější, jak ukazují průzkumy zveřejněné ve středu. Vysoké ceny pohonných hmot a obavy z rozšíření konfliktu situaci jen zhoršují. Podle průzkumu Pew Research Center nesouhlasí s tím, jak prezident Donald Trump konflikt řeší, 61 procent dotázaných.

Jiný průzkum, provedený Quinnipiac University, zase ukázal, že 42 procent registrovaných voličů si myslí, že válka svět činí méně bezpečným, zatímco jen 35 procent věří, že ho činí bezpečnějším.