Hlavní obsah

Chobotnice číslo 2? Architekti, dirigenti i pražští radní chtějí novou koncertní síň ve velkém stylu

Jednou z inspirací pro pražský koncertní sál je i nová hamburská Elbfilharmonie. (Video: Aleš Černý, Seznam.cz)

V následujících čtyřech letech by měla Praha připravit územní a architektonickou soutěž pro novou koncertní síň. Ta má podle podporovatelů myšlenky hlavní město posunout jak hudebně, tak architektonicky.

Článek

O nápadu postavit v Praze novou koncertní síň, která by byla větší a modernější alternativou pro Rudolfinum, Obecní dům a Kongresové centrum, se mluví od začátku tisíciletí. V roce 2010 poté několik architektů a dirigentů založilo Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.

„Velkou síň nyní nemáme, a tak Prahu míjí velká filharmonická tělesa, což je mi líto,“ vysvětluje původ iniciativy člen spolku a architekt Josef Pleskot.

Zároveň vidí i jeden „nehudební“ důvod pro stavbu koncertní síně. „V Praze by měla vzniknout stavba, která by pozvedla zájem veřejnosti o architekturu. Aby vytvořila něco, co se zdálo, že může vzniknout při stavbě Kaplického knihovny,“ připomíná Pleskot známý příběh plánované budovy knihovny přezdívané Chobotnice.

Nový sál by podle představ spolku měl mít kapacitu alespoň 1800 diváků a celá hrubá podlahová plocha se má pohybovat mezi 30 až 40 tisíci čtverečními metry. V představách spolku je idea, aby budova nebyla pouze koncertním sálem, ale měla více funkcí – a tudíž žila po celý den.

Podobně jako je tomu u jedné z inspirací pražského sálu, loni otevřené Elbfilharmonie v Hamburku. V ní se kromě dvou sálů pro celkem 2650 diváků nachází i hotel, restaurace, přístupná vyhlídková terasa. Labská filharmonie imponuje i Pleskotovi.

„Líbí se mi na ní, že se do ní vetkly touhy obyvatel mít v Hamburku dominantu a kultovní stavbu dnešní doby,“ říká pražský architekt.

Nutno dodat, že Elbfilharmonie se neproslavila pouze tím, že je 108 metrů vysoká a její design evokuje vlny na Labi či Severním moři. Jde zároveň o několikanásobně prodražený projekt. Zatímco prvotní plány hovořily o nákladech kolem 240 milionů eur, celkový účet se vyšplhal na přibližně 870 milionů, tedy v přepočtu 22 miliard korun.

Se spolkem pro koncertní síť od počátku spolupracovali i politici. Ještě rada města za primátora Pavla Béma (ODS) podepsala v roce 2010 memorandum o spolupráci. Členem koordinačního výboru se poté stal i Bémův nástupce Bohuslav Svoboda (ODS). Minulá pražská rada v čele s Adrianou Krnáčovou (ANO) poté loni v únoru schválila jako místo pro budoucí sál lokalitu u metra Vltavská v Holešovicích.

Čerstvě zvolená rada v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) zmiňuje záměr ve svém programovém prohlášení: „Vyhlásíme mezinárodní architektonickou soutěž na výstavbu nového koncertního sálu v lokalitě Vltavská. Sál musí umožňovat vystoupení velkých světových filharmonií.“

Kdy a za kolik peněz by tedy mohla nová síň v Praze vyrůst, na to zatím přesná odpověď není. Nová koalice si je vědoma toho, že na žádné přestřihávání pásek v právě započatém volebním období nedojde.

„Já si myslím, že za čtyři roky se nám maximálně podaří dát dohromady architektonickou soutěž, víc toho asi nestihneme. Komplikovaná je i samotná lokalita na Vltavské, kde je hodně dotčených orgánů, a tudíž bude složité to místo připravit,“ uvedla nová radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha sobě).

Podle ní by v optimistické variantě mohla být nová koncertní síň otevřena za deset let. Jaké by mohly být náklady na její stavbu, nechtěla Třeštíková odhadovat.

Doporučujeme

Reklama