Hlavní obsah

Číňané se v Česku učí, jak lépe pískat fotbalové zápasy

Foto: Pardubický KFS

Nejen na Pardubicku působilo v minulé sezoně 18 čínských fotbalových rozhodčích. Očekává se příjezd dalších.

17. 1. 14:50

V tom podstatném, tedy v otázce plánovaných investic do českého průmyslu, zůstala Čína se svými sliby za očekáváním. Coby příklad úspěchu česko-čínské spolupráce se tak prezidentovi Miloši Zemanovi opakovaně hodil jen příběh fotbalové Slavie, která se díky čínským miliardám posunula k titulům a do Ligy mistrů. To přehlédnout nešlo. Jiné, subtilnější akce možná ano. Věděli jste třeba, že v minulé sezoně působila v českých soutěžích skupina 18 čínských fotbalových rozhodčích?

Článek

A počítá se s tím, že letos v dubnu dorazí čínští sudí znovu. Tedy přesněji řečeno jejich další studijní ročník, který Pekingská sportovní univerzita vysílá studovat do Brna na tamní Masarykovu univerzitu. Právě zde už několik let v rámci Fakulty sportovních studií otevírají obor Rozhodčí kolektivních sportů. Jinde v zemi na akademické úrovni nic takového není. Takže pokud chtěli Číňané v Česku nalézt místo s know-how k práci rozhodčích, nemuseli vybírat dlouho.

„Číňané nastartovali ambiciozní rozvojový program fotbalu v jejich zemi. A v rámci toho realizovali zahraniční výjezdy velkého množství studijních skupin, tematicky zaměřených na různé oblasti práce ve fotbale. Oni potřebují zlepšit úroveň fotbalu jako celku, a tudíž i všech profesí, ať už se bavíme o trenérech, fyzioterapeutech nebo třeba právě o rozhodčích. Fotbal v Číně historicky nikdy nebyl dostatečně rozšířen, nepatřil k tradici. Dohnat to teď mohou jediným způsobem. Že se vše, co o fotbalu zatím netuší, dozví a naučí v zahraničí,“ říká Oldřich Racek, proděkan brněnské fakulty a zároveň bývalý rozhodčí, posléze delegát ligových zápasů.

Fotbal coby prakticky státní program prosadil v Číně prezident Si Ťin-pching. Komunističtí vůdci by si přáli, aby celá planeta vnímala Čínu jako světovou supervelmoc. A v tom má podle této strategie sehrát významnou roli právě fotbal, ačkoli to jistě mnohým může přijít bizarní.

Ekonomické ukazatele staví Čínu do pozice supervelmoci jednoznačně už dnes. Ale ne všichni to registrují. Proto si Čína vytkla za cíl vyhrát fotbalové MS, aby si toho, že je silná, všimli opravdu všichni.

Kvůli propagaci fotbalu v zemi angažovaly kluby za astronomické částky hvězdy jako Carlose Téveze či Oscara. Liga se však hraje v pomalém tempu, reprezentace se v asijské konkurenci příliš neprosazuje, a tak stále více sází na hráče narozené a fotbalově vychované v jiných zemích, kterým asociace zařídí čínský pas.

Aby byla budoucnost růžovější, vznikají po celé zemi akademie, jedna z nich nese i jméno Pavla Nedvěda. Další cestou jsou tréninkové kempy v zahraničí. V Česku například bude hrát na jaře středočeský krajský přebor starších žáků tým chlapců, který se už od konce podzimu připravuje v Nymburce, kde využívá areál tamního Polabanu. O tomto příběhu jsme psali zde.

Česko-čínská sportovní spolupráce se rozvíjí i v jiných směrech, zejména s blížící se zimní olympiádou v Pekingu. V Číně působí čeští experti na biatlon, na Kladně a ve Slaném zase působí čínský hokejový tým China Golden Dragon.

Zařadili ho do třetí nejvyšší české hokejové soutěže. Výběr čínských hráčů do 20 let se v ní dosud představil ve 37 zápasech, přičemž jedinkrát se mu podařilo dostat zápas alespoň do prodloužení, které prohrál, stejně jako všechny ostatní zápasy. V tabulce má tedy 1 bod a skóre 69:358.

Ale zpět k fotbalu a k rozhodčím, co se v minulé sezoně přijeli zlepšit ve svém rozhodcovském řemesle do Česka. Pobývali tu od října 2018 do června 2019. „Bylo tu celkem 18 studentů, z toho dvě dívky. A doprovázel je jejich učitel, někdejší mezinárodní rozhodčí,“ vysvětluje Oldřich Racek. Na Masarykově univerzitě pro ně připravili studijní program, který vycházel z předmětů oboru Rozhodčí kolektivních sportů.

Vedle specializovaných témat, tedy rozboru pravidel nebo strategie řízení fotbalového utkání, měli studenti přednášky o psychologii, regeneraci a podobně. To vše v angličtině a velký důraz se kladl právě na další rozvoj v osvojení tohoto jazyka.

Aby své poznatky mohli čínští studenti uvést i do praxe, došlo k dohodě s několika regionálními fotbalovými svazy o tom, že čínští sudí budou pískat utkání jejich soutěží.

Největší prostor dostali od Pardubického krajského fotbalového svazu. Na jaře 2019 se ve 12 zápasech jím řízených soutěží dospělých objevil na hřišti jako hlavní sudí Číňan. Dalších 16 duelů pak bylo v soutěžích mládeže, další pak u OFS Ústí nad Orlicí, OFS Blansko či OFS Brno-venkov. Čínští sudí se samozřejmě objevovali na hřišti i s praporkem.

Čínská studentka se svými českými rozhodcovskými kolegy před jedním z utkání, které spolu řídili na Pardubicku.

„Vždy platilo pravidlo, že jeden z rozhodcovské trojice nebo delegát utkání musí být Čech, který se s nimi dobře dorozumí anglicky,“ vysvětluje Michal Blaschke, člen výkonného výbor Fotbalové asociace ČR.

Právě jazyková bariéra podle něj přinášela spolu s Číňany do utkání největší novum. „Třeba trenéři jsou zvyklí na rozhodčí v průběhu utkání křičet, hráči debatovat. A najednou jim to nebylo k ničemu, pokud nebyli schopni komunikovat anglicky,“ říká Blaschke.

„V prvním kole, do kterého jsme čínské studenty nasadili, z toho mezi kluby vznikla celkem panika. Bylo to pro všechny nové a z pěti utkání, která Číňané pískali, se to jednomu z nich nepovedlo. Neudělil hráči hostujícího týmu červenou kartu, pak domácím chybně neuznal gól – a ti hned z protiútoku dostali na 1:2… Takže si asi dokážete představit, jaká tam panovala atmosféra, ale to se samozřejmě někdy stane i českému sudímu,“ dodává Blaschke.

Aby mohli řídit zápasy českých soutěží, museli se čínští studenti stát členy Fotbalové asociace ČR. Jako studenti nemohli za odřízená utkání dostávat žádnou odměnu, proplácelo se jen cestovné. „Na zápasy čínští rozhodčí vždy jezdili vlakem a na nádraží už na ně čekal náš rozhodčí nebo delegát,“ doplňuje Blaschke.

Účast českého elementu s dobrou angličtinou v každém z těchto minitýmů byla podle Blaschkeho nezbytností. „Zejména pak v jednom speciálním případě, kdy se v utkání přihodila dvojnásobná zlomenina nohy. A kdyby ty papíry pro pojišťovnu měli vyplňovat čínští sudí anglicky, asi by to pro všechny bylo složité.“

Foto: Archv Pardubického KFS

Čínští rozhodčí studovali v Brně a k utkáním jezdili vlakem.

Obecně podle Blaschkeho panovala s čínskými rozhodčími spokojenost. „Od našich se lišili hlavně v jednom směru, v absolutní důslednosti. Český sudí už občas nedobíhá, spolehne se na odhad a na zkušenost. Zato tihle Číňané na lajnách létali až do praporku. Také jim je dvacet let, takže na to mají ještě spoustu síly.“

Obecně prý byli na Pardubicku rádi, že si s hosty z daleké země mohli pomoci vzájemně. „My jsme snad trochu napomohli jejich rozvoji, oni zase nám s obsazením zápasů rozhodčími. Máme jich málo, to je dlouhodobý problém všude,“ podotýká Blaschke.

Na Masarykově univerzitě studovali Číňané v rámci spolupráce uzavřené s Beijing Sport University. A to v rámci programu celoživotního vzdělávání, to znamená na komerční bázi. Čínská strana tedy za dvousemestrální studium svých studentů, jejich ubytování a podobně platila. Podle informací Seznam Zpráv šlo v přepočtu na koruny zhruba o 3,9 milionu korun.

Pro srovnání, i když jde o trochu jinou formu spolupráce: Již zmínění hokejisté, tedy tým China Golden Dragon, platí za účast v naší soutěži českému hokejovému svazu částku v řádu vyšších jednotek milionů korun.

Na rozdíl od působení Golden Dragon v českém hokeji nemá projekt s fotbalovými rozhodčími žádnou přímou souvislost s mezinárodními smlouvami, které byly v posledních letech sepsány mezi Českem a Čínou, tento projekt probíhá na bázi akademické spolupráce.

V Brně počítají s tím, že dorazí i další skupina čínských studentů, bez ohledu na aktuální turbulence v česko-čínských vztazích.

Jak známo, prezident republiky Miloš Zeman, až dosud hlavní garant rozvoje česko-čínské spolupráce, promluvil otevřeně o zklamání z toho, že se původní předpoklady o výši čínských investic v ČR nenaplňují. Zeman v souvislosti s tím podotkl, že se nezúčastní plánované dubnové návštěvy Pekingu.

Pražský primátor Zdeněk Hřib vypověděl partnerskou smlouvu Pekingu a uzavřel ji s Tchaj-pejí, hlavním městem Tchaj-wanu, tedy ostrova, jehož svrchovanost Čína neuznává a považuje jej za součást svého území. Návštěvu Tchaj-wanu slibuje předseda Senátu Jaroslav Kubera. A to všechno hodnotí čínská strana velmi negativně.

V tom, jakým směrem se další vztahy s Čínou budou vyvíjet, je vedle politiků či finančníků zainteresováno i české sportovní prostředí. V největší míře pak fotbalový klub Slavia Praha, byť právě absolvuje první sezonu od čínského vstupu do klubu, ve které díky startu v Lize mistrů a prodeji Alexe Krále patrně neskončí účetně ve schodku, který by čínský vlastník musel dolepit financemi z vlastní kapsy.

Reklama

Doporučené