Hlavní obsah

Čínský „škraloup“, bez prověrky. Přesto se favorit Hradu přiblížil postu velvyslance

Foto: Profimedia.cz

Jan Kohout stál v minulosti v čele česko-čínské komory.

Reklama

20. 5. 13:11

Nový náměstek ministra zahraničí Jan Kohout se může prokázat úctyhodným diplomatickým životopisem. Pro práci v citlivém terénu mezinárodních vztahů mu ale zatím chybí prověrka.

Článek

Více než rok trvalo exministrovi zahraničí Janu Kohoutovi, než se mu podařilo „probít“ zpět do Černínského paláce. Dosavadní náměstek ministryně spravedlnosti Marie Benešové se stal novým náměstkem ministra zahraničí Jakuba Kulhánka.

Kohoutův čistý štít přitom dlouhodobě zpochybňuje opozice. Naposledy loni v dubnu, kdy Kohout usiloval o post velvyslance v Itálii – jak se tehdy prořekla právě jeho nadřízená Benešová.

Vadí především Kohoutova někdejší práce pro Číňany. Dvojnásobný ministr zahraničí „úřednických“ vlád v minulosti založil a řídil think-tank Nové hedvábné stezky, šéfoval česko-čínské komoře a radil také prezidentu Miloši Zemanovi. Nový náměstek zatím nemá prověrku – jak řekl Seznam Zprávám, požádal si o ni letos v únoru.

Právě z postu náměstka ministra zahraničí se přitom Kohoutovi otevírá cesta, jak pokračovat na velvyslanecký post. Mluví se nejen o již zmíněné Itálii, ale i Zemanově oblíbeném Polsku. Nebo o postu, o který se zdá být mezi bývalými politiky rvačka – mise při OSN v New Yorku.

Kohout od začátku loňského roku působil u již zmíněné Benešové. Spolu ostatně seděli v jedné vládě, a to kabinetu Jiřího Rusnoka, který v roce 2013 silově prosadil a nechal vládnout bez důvěry Poslanecké sněmovny právě prezident Zeman.

Pro práci na Ministerstvu spravedlnosti si Kohout prověrku nepořizoval. To udělal až před pár měsíci.

„Bezpečnostní prověrka u mě probíhá na stupeň tajný. Žádost jsem řádně podal v únoru 2021 a řádně běží,“ řekl Seznam Zprávám s tím, že tak učinil poprvé.

V čele pročínské komory

Už loni byl Kohoutův bezpečnostní profil třaskavé téma – když se začalo mluvit o jeho návratu do diplomacie.

Poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek kvůli tomu dokonce interpeloval vládu v Poslanecké sněmovně. Vadilo mu zejména to, že Kohout byl šéfem Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce a později jejím členem.

„Angažuje se tedy v lobbistickém sdružení s přímými vazbami na čínskou firmu CEFC, respektive CITIC Group. U CEFC přitom organizace Sinopsis přinesla informace o jejím napojení na čínskou vojenskou rozvědku. Bezpečnostní informační služba upozorňuje na aktivity těchto firem jako na bezpečnostní riziko,“ uvedl loni Bartošek ve své interpelaci.

Jak lidovecký poslanec potvrdil Seznam Zprávám, chystá v této věci interpelační repete. Kvůli možným vazbám na Peking už Bartošek interpeloval i ministra Kulhánka – ten totiž v minulosti externě pracoval přímo pro čínskou společnost CEFC, skrz kterou měly do Česka dorazit velkorysé čínské investice. V naslibovaném objemu k tomu ale nikdy nedošlo.

Sám Kulhánek prověrku má – a to dokonce na nejvyšší stupeň „přísně tajné“. Pokud navzdory čínským otazníkům dostane prověrku i Kohout, může se mu otevřít cesta i na některou z ambasád.

„Jak se říká, chceš-li pobavit Pánaboha, tak mu sděl své plány,“ odpověděl Kohout na dotaz Seznam Zpráv, zda usiluje o post velvyslance.

O plánu dosadit Kohouta na funkci ambasadora v Římě už mluvila ministryně Benešová. O atraktivní post na jihu Evropy měl usilovat už dokonce před deseti lety, když ukončil své první ministerské angažmá ve vládě Jana Fischera. V kuloárech se zmiňuje i možnost jeho vyslání do Polska. Tomu by nasvědčoval i fakt, že kromě koordinace příprav na české předsednictví EU se má Kohout na Ministerstvu zahraničí věnovat i středoevropské spolupráci v rámci visegradské čtyřky.

Výměny velvyslanců

Současný ambasador v Polsku Ivan Jestřáb v zemi dosluhuje svůj čtyřletý mandát. V Itálii česká velvyslankyně Hana Hubáčková už dokonce přesluhuje. Střídání je na spadnutí také na českém zastoupení při OSN v New Yorku, o kterém se v zákulisí spekuluje jako o dalším možném působišti Kohouta – tuto mezinárodní organizaci má mít také Kohout coby náměstek na starost.

Seznam Zprávy se zeptaly ministra Kulhánka, zda plánuje Kohouta vyslat i na některou z českých ambasád, ten ale na SMS zprávu neodpověděl. Političtí náměstci sice mají končit se svými nadřízenými, ale Kohoutův případ je i díky jeho minulé diplomatické kariéře specifický.

Černínský palác v těchto týdnech ladí střídání části velvyslanců. Ke konci se pomalu chýlí volební období prezidenta Zemana a lze očekávat, že bude hledat diplomatické angažmá pro ty, kdo mu byli během jeho vládnutí oporou. Kohout nepochybně k těmto oporám patří. Po podzimních parlamentních volbách může přijít nová vláda, která nebude vstřícná Hradu tolik jako současný premiér Andrej Babiš, politicky závislý na Zemanových spojencích z KSČM.

Když po stranickém souboji o post šéfa ČSSD padl začátkem dubna ministr zahraničí Tomáš Petříček, připadlo fakticky Ministerstvo zahraničí Janu Hamáčkovi. Ten je ministrem vnitra, do Černínského paláce tak vyslal svého nejbližšího spolupracovníka Jakuba Kulhánka.

Od změny ministra na úřad přišli dva noví náměstci – Kohout a před ním ještě straník Pavel Jaroš. Ani jeden bezpečnostní prověrku zatím nemá, i když ji z nařízení ministerstva mít mají.

„Náměstek ministra zahraničí samozřejmě prověrku potřebuje. Diplomat k plnohodnotné práci musí operovat s utajovanými informacemi. U politických náměstků jde tato situace, kdy náměstek prověrku nemá, za politickou stranou, která ho nominovala. V tom marasmu, v kterém se nacházíme, už mě to ani nepřekvapuje,“ podotýká bývalý první náměstek ministerstva zahraničí a ex-velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.

Komplikovaná minulost

Nejen Kohout, ale i Jaroš mají komplikovanou minulost. Za éry ministra Jana Kavana se stal generálním sekretářem resortu. Spolu s Karlem Srbou, který si odseděl osm let za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové, byl Jaroš obžalovaný kvůli předraženým rekonstrukcím českých ambasád. Oba ale byli obžaloby zproštěni. Jak v roce 2016 upozornily Seznam Zprávy, na pozadí pochybných rekonstrukcí ambasád se odehrával také nelegální byznys se zbraněmi.

Jan Kohout strávil většinu svého profesního života v diplomacii. V době Zemanovy vlády byl prvním náměstkem ministerstva zahraničí, v roce 2004 se stal prvním českým stálým zástupcem neboli velvyslancem při EU.

Coby stranického diplomata ČSSD jej z Bruselu předčasně stáhla vláda Mirka Topolánka, aby si tam před historicky prvním českým předsednictvím EU dosadila svého člověka. V roce 2019 se stal registrovaným příznivcem hnutí Trikolóra.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované