Článek
Ministr financí a místopředseda ODS poskytl první rozhovor po osobním krachu ve volbách, v nichž ho pomocí preferenčních hlasů přeskákali kolegové a on skončil mimo Sněmovnu bez mandátu.
Zeptám se úvodem, jestli už jste skousl to vykroužkování?
No, já jsem to skousl první den.
Počkejte, upřímně – dokážu si představit, že to je těžké pro člověka, který jako ministr financí dělal ve vládě nepopulární práci a který navíc řídil kampaň Spolu.
To ano, ale jsem v politice dlouho. Takže dobře vím, že v ní zažíváte úspěchy, neúspěchy, vítězství, porážky. Člověk musí být připraven na obojí.
V předvolebních rozhovorech jste říkal, že jako ministr financí ani nemůžete být oblíbený. Ale že vás jako lídra moravskoslezské kandidátky Spolu přeskočí hned čtyři kolegové jste asi nečekal, ne?
Člověk kandiduje s tím, že chce uspět, samozřejmě. Já jsem chtěl, abychom uspěli tak, aby Petr Fiala mohl poskládat svou druhou vládu. A to se nám nepovedlo. Takže jsme to prohráli. Myslím, že tohle je vlastně jednoduchý vzkaz.
Vidíte zpětně, co jste udělal ve svém kraji za chybu? Neříkáte si teď třeba, že jste tam mohl být jako ministr častěji?
Přemýšlet o tom, co se má udělat příště lépe, mají ti, kteří chtějí vést ODS do příštích voleb. To je jejich zodpovědnost. Máme na to čtyři roky, když mluvím o sněmovních volbách. Myslím, že nemá cenu dva tři týdny po volbách říkat, co jsme mohli udělat jinak. Já jsem přesvědčen, že jsme měli dobrou kampaň, že jsme udělali, co jsme mohli. A nestačilo to. Někdy prostě uděláte všechno, co můžete, a stejně to nestačí. A pokud jste demokrat, tak to prostě respektujete.
Berete to své vyřazení jako křivdu? Očekával jste třeba nějaké ocenění za vylepšení veřejných financí, ale místo toho vás přeskákali kolegové, kteří se konfliktními tématy neušpinili?
Tak přece víte, že politika není spravedlivá disciplína. Nejsem první ani poslední, komu se něco takového stalo. Určitě nebudu odcházet s pocitem křivdy a nebudu si stěžovat nebo někde plakat v koutě. Já jsem tu funkci ministra financí vykonával dobrovolně. Nemám rád, když někdo říká, jak se obětoval.
Vzal jsem nějakou funkci a věděl jsem, že když budeme vládnout tak, jak si představujeme, tak budeme dělat nepopulární kroky. To přece není žádné překvapení. Co jsme chtěli, jsme udělali – podstatným způsobem jsme snížili schodky veřejných financí vůči HDP.
Zbyněk Stanjura při předvolební debatě v La Fabrice.
Litujete teď zpětně, když už jste to stejně odnesl, že jste nakonec mohl být ve škrtání veřejných výdajů ještě tvrdší, jak žádala část pravice?
Mohl jsem být daleko tvrdší a myslím, že v těch debatách jsem byl dostatečně tvrdý. Ale jako ODS jsme měli 35 poslanců. Ani ve Spolu jsme se vždycky nedohodli, natož se Starosty a Piráty. Takže můžete být tvrdý a pak máte dvě možnosti. Buď uděláte pokud možno co nejlepší kompromis, o což jsem se celou dobu snažil, anebo si hrajete na toho, který si stěžuje na ostatní partnery a říká pořád dokola: Já bych to snižoval rychleji, ale tady ti mě brzdí. Druhá varianta by podle mě mohla vést k pádu vlády. A to jsem určitě nechtěl.
Kde vidíte největší chybu volebního neúspěchu koalice Spolu, že se vám nepodařilo splnit deklarovaný cíl, aby se Petr Fiala stal znovu premiérem? Neměli jste třeba vypustit profesora mezi lidi na náměstí daleko dříve?
Myslíte třeba o tři roky dříve? Že by vůbec nevládl a tři roky byl v ulicích? Podle mě to časově není možné, pokud zodpovědně děláte funkci premiéra, což je mimořádně časově náročné. Když vládnete, tak na to reálně nemáte čas. To tak prostě je, takže to dřív nešlo. Já jsem přesvědčen, že naše kampaň byla dobrá. Gradovala, měla nějaký začátek, prostředek a konec. A prostě to nestačilo, i když vládní strany obdržely podobný počet hlasů jako minule. Před čtyřmi lety to stačilo na většinu, tentokrát to nestačilo.
Vy jste jeden ze spoluautorů koalice Spolu, tedy spojenectví ODS s lidovci a TOP 09. Co s ní teď bude dál?
Máme dost času, abychom se rozmysleli, nemusíme spěchat. Příští rok jsou komunální volby. Tam si ten model může kdokoliv zopakovat, nebo nemusí. To je město od města, obec od obce. Bezesporu se budou vytvářet různé předvolební koalice i pro senátní volby. Koalice Spolu je určitě projekt pro vládnutí, nikoliv pro opozici, kde nás bude spojovat nesouhlas s vládou.
Překvapilo vás rozhodnutí Petra Fialy, že skončí jako předseda ODS a na lednovém kongresu už nebude kandidovat?
Překvapilo. Vlastně jsem čekal, že to Petr Fiala bude zvažovat déle. V okamžiku, kdy jsem se to dozvěděl, pochopil jsem, že o tom přemýšlel, že se už rozhodl, že je hotovo. My jsme o tom spolu mluvili. Určitě jsou důvody pro i proti. U něj převážily důvody pro odchod z čela strany a já jim vlastně rozumím. Ale jestli je to dobrá zpráva, nebo není dobrá zpráva pro budoucnost, to se ještě ukáže.
A co teď s ním bude? Nějak se mi nezdá, že Fiala, který byl čtyři roky premiérem, 12 let předsedou ODS a předtím sedm let rektorem Masarykovy univerzity, teď bude řadovým poslancem…
Pokud vím, tak teď chce být řadovým poslancem, neusiluje o žádnou funkci ve Sněmovně. Já bych to nechal na něm. Myslím, že potřebuje pár měsíců trochu odpočinku po té náročné funkci. Stejně jako každý premiér, který skončí. Ale určitě Petr Fiala neodejde z politiky, vždyť dostal docela silný mandát na jižní Moravě, tam ten výsledek nebyl vůbec špatný.
Jak si vykládáte fenomén letošních voleb – masivní kroužkování? Berete to v ODS, jejíž čtyři krajští lídři včetně vás se vůbec nedostali do Sněmovny, i jako vzkaz voličů, že chtějí nějakou generační obměnu a nové tváře?
My jsme kroužkování podporovali. Pro mě osobně jako šéfa kampaně každý kroužek pro kteréhokoliv kandidáta znamenal hlas pro koalici Spolu. To znamená, že v tomhle to splnilo svůj účel. Voliči se to naučili a preferenční hlasy používají. Ale myslím zároveň, že se to nedá paušalizovat, protože máte 14 kandidátek ve 14 různých krajích. ODS teď má 27 poslanců, z toho je jich 21 staronových. To není žádná dramatická obměna, kterou je nutné vykládat jako volání po kompletní obměně.
Nakonec se zeptám, proč vaše vláda, která ještě není ani v demisi, nechce poslat návrh státního rozpočtu do nové Poslanecké sněmovny? To je nějaký truc? Nebo snad pomsta Babišovi – vy jste nám čtyři roky dělali obstrukce, tak my vám záměrně hned na začátku zkomplikujeme rozpočtový proces?
Jaký truc? Tohle je přece klasický bílý pes, jehož vypustil Andrej Babiš, aby odvedl pozornost. To je problém, na kterém mu vlastně nezáleží, ale vede se o něm ohromná veřejná debata. Andrej Babiš vypustil bílého psa, ale neřekl, co s tím požadovaným návrhem rozpočtu ve Sněmovně dělá. Vždyť nová Sněmovna ještě ani není ustavena, ještě nebyla její první schůze, kde všichni složí poslanecké sliby a následně se zvolí vedení. Já jsem fakt překvapený, kdo všechno, s jakou vážností a s jakou vášní to řeší.
Komplikace s rozpočtem řeší mimo jiné i prezident Petr Pavel, různí ekonomové nebo třeba i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl…
Tak dobře. Tak kdybychom náš návrh státního rozpočtu včera poslali, tak kde dneska ten tisk leží? Někde na sekretariátu? Důležitá otázka zní, co s tímto návrhem nová sněmovní většina udělá? Má totiž jen dvě možnosti: Buď v prvním čtení schválí základní parametry rozpočtu 2026, nebo návrh vrátí vládě k přepracování. V případě schválení ukáže neschopnost předložit vlastní návrh rozpočtu. Přitom jsme ještě před několika týdny ve volební kampani opakovaně od hnutí ANO slyšeli, jak je rozpočet špatný a deficit nepřijatelně vysoký.
Prostě odevzdáte svůj návrh státního rozpočtu nové Sněmovně, ta se jím může ihned po svém ustavení zabývat a vrátí ho nové vládě k přepracování. Ale bude existovat nějaký nosič, od něhož se mohou odpíchnout. Jinak to vypadá, že záměrně komplikujete předávání moci.
V případě vrácení rozpočtu vládě se ukáže, že celý křik kolem sloužil jen k odvádění pozornosti. Bude to znamenat fakticky návrat do dnešního stavu, kdy ve Sněmovně není návrh rozpočtu 2026. Když jsme my před čtyřmi lety přebírali vládu, tak jsme jasně odmítli návrh rozpočtu Babišovy vlády pro rok 2022, i když jej znovu poslala do Sněmovny.
Nikdy jsme tento špatný návrh neprojednávali, hodili jsme jej rovnou do koše. Do dvou měsíců od jmenování vlády Petra Fialy jsme poslali vlastní návrh s deficitem nižším o sto miliard korun do Sněmovny. A do tří měsíců jej nová sněmovní většina schválila.
Šéf ANO Andrej Babiš už otočil a slíbil, že pokud státní rozpočet na rok 2026 odevzdáte, tak nová vláda nebude zvyšovat navržený schodek 286 miliard korun, ale jen přesouvat peníze mezi kapitolami. Obměkčí vás to, vyhovíte?
Pokud by řekl, že souhlasí s celkovými příjmy, celkovými výdaji a schodkem, tak ano. My bychom řekli: Tak vidíte, lhali jste v předvolební kampani, ale dobře, jestli teď uznáváte, že to je reálný rozpočet v těch základních parametrech, tak dobře, proč ne.
Trochu jako malé děti, že?
My jsme před čtyřmi lety svoje předvolební vyjádření o špatném rozpočtu nachystaném Babišovou vládou mysleli vážně. Byli jsme osm let v opozici, a stejně jsme ho za dva měsíce zvládli předělat a za tři měsíce schválit. Já v tom žádný problém nevidím, je to jednoduché. Víte, ono platí pravidlo, že vládě, která chce šetřit, nevadí pár měsíců rozpočtového provizoria. Zato vadí vládě, která nechce šetřit a chce zvyšovat výdaje.
Na závěr se zeptám, co teď máte v plánu dělat? Budete se „motat“ pořád kolem politiky?
Teď mám plán dodělat funkci ministra financí a pak se uvidí. Politika mě už bude vždycky zajímat. Nemohu říct, že když jsem nedostal dostatečný počet hlasů, tak už mě od zítřka politika nezajímá. Já už se třeba těším, až budu řadový člen ODS, což se stane 18. ledna na kongresu. Ale politika mě určitě zajímat bude i nadále.
