Článek
„Mech dostal špatnou reputaci. Lidé ho často škrábou ze střech, příjezdových cest, ale přitom má svou vlastní krásu – japonské mechové zahrady jsou nádherné a jsou uctívané. A mech je ve skutečnosti neuvěřitelný,“ říká zakladatel a CEO startupu Alive Labs Nicky Naidu.
Startup Alive Labs vyvinul a patentoval živou stěnu, kterou nazval Terranite. Jde o takzvaný bio receptivní beton, na kterém se speciálnímu mechu daří. „Nemá cévy, takže si veškeré své živiny bere z atmosféry. Každý jeho lístek je jedna buňka, takže je to neuvěřitelná mikrostruktura, ale zároveň i obrovský povrch, který dokáže vázat spoustu znečišťujících látek. Má velice vysokou výměnnou kapacitu kationtů (CEC),“ doplňuje Naidu.
Mech dokáže vedle vzduchu čistit i vodu. A má i teplotní význam – může pomoci ochlazovat budovy během léta a držet teplo v zimě. „Když probíhá fotosyntéza, tak se při té činnosti odpařuje voda, tím se spotřebovává teplo, a díky tomu rostlina chladí,“ vysvětluje princip efektu Klára Bukolská z podniku LIKO-S ze Slavkova u Brna, který je průkopníkem zelených fasád v Česku a chce se stát i největším producentem v tomto segmentu v Evropě.
„Je uhlíkově neutrální, bio receptivní, nízkonákladový a požárně bezpečný,“ jmenuje další benefity Nicky Naidu.
Mech poráží rostliny nejen na zahrádce
Takzvané živé stěny přitom nejsou žádnou novinkou – používají se v kancelářích, hotelech i veřejných budovách. Ale potřebují zeminu či minerální vatu, zavlažování a údržbu. „Mechy nemají kořeny. Problém s použitím vyšších rostlin pro živé stěny je i ten, že jejich kořeny mohou prostoupit do betonu a jiného materiálu a poničit jej, zatímco mech jen sedí na povrchu – vložený – a neničí strukturu,“ vysvětluje hlavní biolog v Alive Labs Damiano Duci.
Jak ale upozorňují zástupci LIKO-S, mechy, aby v létě chladily, potřebují vlhké klima. „V některých podmínkách takto určitě fungovat budou. Je potřeba vnímat, že je Británie (na rozdíl od nás) ostrovní stát, má blízko moře a jiné klimatické podmínky. V našich podmínkách bude ten mech v období, kdy potřebujeme, v hibernačním stádiu, kdy ten efekt neprobíhá,“ doplňuje Bukolská.
„Každý krok tímto směrem je správný,“ dodává s tím, že do realizace v našich povětrnostních podmínkách je ještě dlouhá cesta.
Prorazit v Česku není lehké a není to pouze cenou
LIKO-S ze Slavkova u Brna vyrábí živé stěny přímo v Česku a je distributorem pro celou Evropu, ve které postavila zatím i tu největší fasádu, kterou lze vidět na fotce níže. Musela proto za nižší desítky milionů korun koupit patenty z USA i Británie.
Největší zelená fasáda ve střední Evropě - Aupark Bratislava. Rozkládá se ploše téměř 690 m², v některých místech se tyčí do výšky 18 metrů a do délky 130 metrů.
„My jsme vybrali systém, který také pochází z Británie – jeden hydroponický a jeden substrátový. Hydroponický na větší plochy a substrátový na menší plochy, protože každý má trochu jinou údržbu. A tyto dva systémy jsme si vybrali z důvodu, že jejich fungování je dlouhodobě ověřené. V případě těch našich systémů máme změřené, že je asi 13 °C rozdíl mezi tím, jestli jste u zelené fasády nebo u nezelené fasády,“ vysvětluje Klára Bukolská.
Živé stěny nebo stavby v Česku zajišťuje i několik dalších firem. Jsou mezi nimi třeba Graseko, Wall Box, Green Craft Company, Doltak nebo Jungle Interiors. Tu největší vertikální zahradu v zemi v centru Prahy v Jindřišské ulici, na kterou přišlo 5500 hydroponických rostlin, 500 metrů hadic a kabelů, 11 pater lešení a tým deseti pracovníků, po 12 měsících příprav zajistila Flower Company.
Největší vertikální zahrada v ČR je v atriu budovy na adrese Jindřišská 16 v Praze.
U těchto systémů je potřeba řešit i orientaci ke světovým stranám, výšku, ale i vítr, což se vše odráží na výsledné skladbě rostlin. Systémy jsou ale přímo určené pro fasády budov. „Je to nezávislá konstrukce. Nejčastěji používáme hydroponii, a tam rostliny žijí v hydroponní vatě, jejich kořeny prorůstají jen do té vaty. Pod vatou je geotextilie, pojistná hydroizolace, podkonstrukce a ještě vzduchová mezera,“ popisuje skladbu takové stěny Bukolská.
Největší vertikální zahrada v Česku.
Co se ceny týče, roli hraje řada faktorů. „Záleží i na tom, jestli je tam studna, jestli to půjde z řádu, jestli se použije dešťová voda. A čím víc metrů čtverečních, tím levněji na metr to vychází, protože vždy tam musí být řídící systém závlahy a dalších věcí. Ve srovnání s jinými systémy to ale není věc, co je úplně nedostupná. Z architektonického pohledu je to jako klasická provětrávaná fasáda. A když si vezmete dům, který zvolí systém provětrávané fasády s nějakým obkladem, tak zelená fasáda na metr čtvereční nemá o moc rozdílnou cenu,“ říká.
Na rozdíl od klasické fasády je ovšem potřeba servis. A to zhruba třikrát ročně.
„V rámci Evropy existuje řada buď dotačních titulů, nebo různých zvýhodnění, kdy se zelená fasáda třeba započítává do koeficientu podlažní plochy. Developer nebo investor je vždy za zelenou fasádu nějak odměněn. V České republice nic takového není, takže opravdu vždycky musíme najít osvíceného investora,“ říká pro Seznam Zprávy Klára Bukolská.
