Hlavní obsah

Co Babiš dal, nová vláda sebere? Zdroje tu jsou, říkají experti

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Rozpočet se schodkem 377 miliard sestavila dosluhující ministryně Schillerová (na snímku z volební kampaně).

Reklama

25. 10. 10:21

Jak najít desítky miliard, o které hodlá nastupující vláda snížit dosud plánovaný schodek rozpočtu na příští rok.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Najít v rozpočtu na příští rok úspory ve výši 80 miliard korun, o kterých mluvil vítěz voleb Petr Fiala (Spolu), lze jen za cenu toho, že se budou škrtat citlivé položky. Na druhou stranu při pohledu do čísel rozpočtu lze dojít k závěru, že plán snížit jeho deficit z dosud plánovaných 377 miliard pod 300 miliard je možné uskutečnit jedním škrtem pera.

Jak uvedl Petr Fiala v televizi, úspory se najdou především u provozních výdajů státních úřadů. Zde je podle něho možné ušetřit 20 miliard, v neinvestičních dotacích pro podnikatele pak polovinu. Dosluhující ministryně financí Alena Schillerová (ANO) však oponovala na Twitteru s tím, že na provozu státních úřadů se ušetří maximálně jednotky miliard. U podnikatelských dotací se podle ní fakticky škrtat nedá.

Podrobná analýza rozpočtových výdajů navržených na rok 2022 ukazuje, že blíže pravdě je ministryně.

Státní úřady na provozu podle rozpočtu utratí 75 miliard. To je o 27 miliard víc než v roce 2019, ještě před příchodem pandemie. Nejvyšší nárůst, a to přes osm miliard, má na svědomí koronavirus, protože stát nakupuje vakcíny a počítá s tím i v příštím roce. Tři miliardy navíc stály zdravotnické pomůcky pro státní zaměstnance, dvě a půl miliardy jejich benefity, například bezplatná lékařská vyšetření a stravenky.

Částky v řádu stovek milionů jsou k dispozici u IT služeb a poradenských či právních služeb, které za tři roky vyrostly dohromady o 1,6 miliardy.

Co se týče neinvestičních dotací podnikatelům, ty po ukončení covidové pomoci dosahují částky 84 miliard. Z toho však 27 miliard činí podpora obnovitelných zdrojů energie. Pokud by se zrušila, musela by se stejně tato částka podle zákona rozepsat na účty spotřebitelů.

Dalších šestnáct miliard k možným úsporám jsou evropské dotace včetně Národního plánu obnovy. O užitku je sice možné pochybovat, jejich škrtnutím však národní rozpočet nic nezíská. Těžko se také bude škrtat v pěti miliardách, které jdou na odstranění škod po těžbě uhlí a uranu, případně na obnovu lesa po kůrovcové kalamitě.

Ještě je možné nejspíš ušetřit na podpoře zaměstnání zdravotně postižených. Přinejmenším stojí za to prozkoumat, proč se náklady v této položce za tři roky zvýšily o polovinu, tedy o tři miliardy.

Na provozu státu a investičních dotacích je možné škrtnout dohromady 20 miliard, v první řadě by to však znamenalo zrušit rezervy pro pandemii.

Přes deset miliard úspor by se ještě našlo v investicích. Například ministerstvo zdravotnictví do nich zařadilo sedm miliard na Národní onkologické centrum, které se napřesrok ještě nezačne stavět. Odložit je možné pět miliard investic do nového vybavení policejních a hasičských služeben, které prosadil ministr vnitra Jan Hamáček. Dosud se ovšem zástupci současné i nastupující vlády zaklínají, že na investice sahat nebudou.

Experti budoucí vládní koalice podle Věslava Michalika (STAN) seznam úspor ještě nenapsali. „Reálnou diskusi jsme zatím neměli,“ potvrdil. Že je to tak, vyplývá i z odpovědi experta Fialovy ODS Zbyňka Stanjury na opakovaný dotaz, kde přesně chce škrtat. „Vznikající koalice se nejprve musí shodnout na programu a až na jeho základě lze říct, ve kterých konkrétních položkách rozpočtu nalezneme úspory. Nelze to dělat naopak,“ napsal redakci.

Nová koalice však může efektivně srazit deficit skoro o 50 miliard tím, že zruší předvolební dárečky Babišovy vlády.

Předseda Fiala ale vyloučil, že bude sahat do platů státních zaměstnanců, i kdyby tím ušetřil 11 miliard.

Věslav Michalik zase trvá na tom, že daňová sleva na poplatníka vyroste v příštím roce na 30 480 korun, Je pouze ochoten diskutovat o tom, že se o 12 miliard nezvýší platby zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce. „Nesmí tím ale být ohrožen výkon zdravotnictví,“ dodává.

Experti z bankovního sektoru přesto nepochybují, že srazit rozpočtový schodek pod 300 miliard není velký výkon.

Jak je možné snížit v příštím roce schodek až na 210 miliard, vypočetla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Daňové příjmy mohou být podle ní napřesrok až o 100 miliard vyšší než v rozpočtovém návrhu ministryně Schillerové. A obdobnou částku stát také ušetří jen tím, že přestane vyplácet covidovou pomoc firmám.

„O 160 miliard se bilance zlepší automaticky, pokud vláda udrží disciplínu,“ dodává Helena Horská. Přitom nebude podle ní třeba sahat do zdravotnických rezerv proti covidu ani na předvolební dárky.

Výpočty hlavní ekonomky Raiffeisenbank potvrzuje také expert STAN Michalik. „Některé předpoklady současného návrhu rozpočtu jsou na vodě,“ upozornil.

Platí to především pro rozpočtové příjmy. Podle vývoje za tři čtvrtletí letošního roku lze předpokládat, že se letos na daních vybere o 100 miliard víc, než předpokládá rozpočet. Rozpočet na rok 2022 tedy bude startovat z vyšší základny, ke které podle plánů ministerstva přidá dalších 100 miliard.

„Pocitově můžu říct, že se rozpočet s deficitem pod 300 miliard sestavit dá,“ podporuje Michalik plán, aby Sněmovna návrh ministryně Schillerové vrátila a nového ministra nechala sepsat novou verzi podle představ předsedy Fialy.

Ekonomka Horská upozorňuje, že vládu čeká těžší úkol, pokud bude chtít pokračovat se snižováním schodku také v roce 2023. To se podle ní už neobejde beze změn zákonů a zvyšování daní.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované