Hlavní obsah

Česko je třetí v růstu cen v EU. Hůř je jen v dalších dvou zemích bez eura

Ilustrační foto.

Reklama

11. 10. 15:47

Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že český růst cen je nižší než jinde v Evropě. Čísla tomu neodpovídají. Zatímco v zemích platících eurem ceny loni klesly, v Česku dva roky setrvale rostou. A hůř je jen v Polsku a Maďarsku.

Článek

Obavy z cenového růstu sehrály svou roli ve volbách a dva dny po vyhlášení výsledků se potvrdily. V září se zdražovalo o 4,9 procenta. To je nejvíc od roku 2008, zároveň patří tuzemská inflace k nejvyšším v Evropě.

Také v devátém měsíci zdražovaly především obvyklé položky, tedy pohonné hmoty, tvrdý alkohol a tabák. Za současné zrychlení ovšem mohou náklady na bydlení. Analytici předvídají koncem roku dokonce šestiprocentní inflaci, protože do současné bilance se ještě nepromítly vyšší ceny elektřiny. Zpátky se dosud drží ceny potravin, které proti loňsku vyrostly „jen“ o 1,9 procenta.

Údaje Českého statistického úřadu dávají spíše za pravdu lídrovi vítězné koalice Spolu Petru Fialovi, než premiérovi Andrejovi Babišovi. Zatímco Fiala v kampani využíval obrat „Babišova drahota“, která podle něho drtí především chudší vrstvy, premiér oponoval tvrzením, že „máme nižší inflaci, než je průměr Evropské unie“.

Babiš se opíral o srpnové údaje Eurostatu. Česko mělo podle nich inflaci 3,1 procenta a evropský průměr byl skutečně o jedno promile vyšší. Fiala mohl oponovat s odvoláním na Český statistický úřad, podle kterého u nás dosáhl srpnový cenový růst 4,1 procenta. Takové srovnání není úplně korektní, protože na rozdíl od Eurostatu započítává ČSÚ do inflace tzv. „imputované nájemné“, tedy náklady na pořízení bytu. Připomenout tuzemské zdražování bytů má ovšem smysl vzhledem k tomu, že Česko patří mezi tři evropské země, kde ceny rostou nejrychleji.

Ve prospěch lídra Spolu se argumenty posunuly v pondělí po publikaci inflace za září. Podle ČSÚ se zvýšila na 4,9 procenta, podle Eurostatu vyrostla meziročně o čtyři procenta. Tím zdejší inflace překonala evropský průměr, který podle předběžných odhadů dosahuje 3,6 procenta.

Tuzemský růst cen těžko hledá v Evropě obdobu, pokud se současná úroveň srovnává s cenami před dvěma lety. Zvláště v zemích používajících společnou evropskou měnu ceny loni na podzim klesaly a letošní zvýšení mimo jiné vyrovnává tehdejší pokles.

V Česku však také loni inflace překročila hranici tří procent. Větší zdražení než Češi proto ve srovnání s předkrizovým rokem 2019 zažili jen Poláci a Maďaři. Sousedé z Visegrádu mají ovšem menší výhodu v tom, že tamní byty zdražují přece jen pomaleji.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované