Hlavní obsah

Co biolog Žďárský nabízí státu zadarmo? Jak je to s „levnými“ testy

Foto: Seznam Zprávy

Levné a kvalitní PCR testy vycházejí z desítek let zkušeností, říká biolog Emanuel Žďárský.

Reklama

26. 2. 6:05

Seznam Zprávy se detailně zabývaly testovací metodou genetika Emanuela Ždárského. Co přesně nabídl státu „zdarma“? A proč zrovna jeho testy by měl stát protežovat? Jsou opravdu unikátní?

Článek

Na jedné straně stojí vědec s údajně převratnou metodou PCR testování a na druhé vláda, která o jeho bezplatnou pomoc nemá zájem. Tak se v posledních týdnech prezentuje příběh, který se točí kolem genetika Emanuela Ždárského.

Realita je ovšem komplikovanější, a to i v odpovědi na otázku: Co vlastně inovátor Ždárský vydává za bezplatnou pomoc? A jak je to s cenou testů, která bývá argumentem příznivců této metody?

„Tvrdím, že jsme schopní dělat 150 tisíc (testů), a dokonce i ten milion. A to řeknu na kameru ještě jednou, opravdu jsme schopní dělat celou republiku velice rychle, během jednoho týdne. Dokonce jsem to nabízel státu zadarmo,“ uvedl Emanuel Žďárský v pořadu Záhady Josefa Klímy publikovaném na Seznam Zprávách začátkem tohoto týdne.

Na konkrétní dotaz položený redakcí Seznam Zpráv, co přesně nabízí státu zadarmo, pak Žďárský vysvětlil, že tím míní své „know-how, jak to udělat“. Jinými slovy, že by šlo o bezplatné konzultace? Tuto interpretaci odmítá s tím, že jde o znalosti spojené s metodou, kterou vypracoval.

Není to ale tak, že by bylo možné provádět jeho PCR testy zadarmo, jak někdy mylně zaznívá. Stále je třeba počítat s výdaji za odběrové sady a za vyhodnocení v laboratořích. Žďárský ale říká, že by se dokázal dostat s cenou na 50 korun oproti současným částkám přes tisíc korun. Ovšem jen za předpokladu, že půjde o miliony testů. Ale v takovém případě i jiní experti říkají, že by jakýkoli PCR test byl mnohem levnější.

Proč by tedy měl stát volit Žďárského testy? Zůstávají totiž nejasné i další klíčové věci – otázka certifikace jeho testů a také zda lze jimi skutečně testovat tak masově, jak tvrdí. Ale postupně:

Nejasnost 1: certifikace

Certifikaci už moje testy mají, tvrdí biolog Žďárský. Pravda je to jen zčásti a Žďárský si ve čtvrtek od ministra zdravotnictví Jana Blatného vyslechl, že dokud nezíská certifikaci, není se o čem bavit.

Jak to tedy s certifikátem jeho testů je?

Zjednodušeně se testování na covid-19 skládá ze dvou kroků. Tím prvním je odebrání vzorku od testovaného člověka, druhým krokem je pak vyhodnocení, zda vzorek obsahuje vir.

Genetik Emanuel Žďárský přišel s nápady, které konkrétně u PCR testu zjednodušují odběr a urychlují práci v laboratoři.

V prvním kroku je vzorek odebíraný z úst, což je pro testované méně bolestné než odběr z nosu. Vzorek se potom ukládá do speciálního roztoku, který odvede část práce za laboranty – neutralizuje a izoluje vir. Díky tomu lze v laboratoři vzorek rovnou testovat a odpadají pomocné práce, jako je vyselektování či množení viru.

A tady se příběh začíná komplikovat. Emanuel Žďárský na této novince začal loni v létě spolupracovat se společností Bioinova, která výslednou myšlenku dál rozpracovala a dotáhla k patentu. V Česku si společnost certifikovala odběrovou sadu, založenou na této metodě, pod obchodním názvem Bi-CoV.

„Pan Žďárský s námi byl na začátku projektu, to je fakt. Podali jsme patent a on je jeho spolupůvodcem. Ale ten roztok je jiný, než byl na začátku,“ tvrdí Peter Bauer, ředitel Bioinova.

Emanuel Žďárský totiž následně dál pracoval na svém vlastním roztoku, který ovšem potřebné certifikace nemá. Na druhou stranu svůj roztok vydává za vyspělejší, než je ten certifikovaný od Bioinovy.

Jenže zatímco jiné firmy výdaje za certifikaci daly, a až poté na testech mohly začít vydělávat – třeba Bioinova –, Žďárský chce nejprve jistotu výdělku, než za certifikaci peníze dá.

„Nejdřív byste měl mít zakázku. K čemu je certifikace, když ji k ničemu nepoužijete? Je to bludný kruh, ale my nejsme velká firma,“ reaguje Emanuel Ždárský na dotaz, proč si svůj roztok nedal certifikovat. Odkazuje se přitom na další roztok, na který přišli ve Spojených státech. Podle Žďárského vychází ze stejné myšlenky a za mořem rychle získal certifikaci.

„Jsou tam fousové odlišnosti. Nestrefili jsme se do všech detailů,“ komentuje rozdíl mezi jeho roztokem a tím americkým.

Nejasnost 2: množství testů

Genetik Žďárský v citátu v úvodu článku mluví o masovém měřítku, v jakém lze rychle jeho metodu používat. V praxi to ale tak snadné není.

Ředitel Bioinovy, která dodává certifikovaný testovací set Bi-CoV, upozorňuje na to, že s masovou výrobou by mohl být problém. A to čistě praktický – není dostatek plastových zkumavek, do kterých by svůj roztok mohli dávat.

Společnost Bioinova přitom není žádným malým hráčem. Většinu jejích akcií drží společnosti Finep Holding a Finep Innovation, přičemž první z nich uvádí základní kapitál ve výši přibližně čtyř miliard korun.

Přesto podle ředitele Petera Bauera společnost dokáže vyrobit jen asi tři až čtyři tisíce odběrových sad denně. Nárazově a s vypětím sil to prý může být pět tisíc.

„Váznou dodávky. Snažíme se naskladnit co nejvíce plastů, aby to bylo do čeho plnit. A v podstatě bojujeme o každou zkumavčičku, abychom ji dostali,“ upozorňuje Bauer.

Nejasnost 3: unikátnost řešení

Jeden z argumentů, kterým Emanuel Žďárský zdůvodňuje tvrzení, že jeho roztok je vyspělejší než certifikovaný Bi-CoV, zní, že rychle neutralizuje vir, který pak už není dál nebezpečný. Zatímco u certifikovaného postupu je tento proces postupný a počítá se v desítkách minut.

Jenomže podle odborníka, kterého redakce oslovila, jde o dvousečnou záležitost. S tím, jak se vzorek neutralizuje, je spojené i riziko, že správně neproběhnou další návazné reakce nutné k správnému vyhodnocení testu. Podle Žďárského to ale problém není.

Každopádně laboratoře tvrdí, že běžně s takzvanou inaktivací vzorku pracují. A není to tedy nic tak převratného, jen možná trochu rychlejší.

„Odběrové či transportní soupravy inaktivující vzorek jsou zcela běžně používané a nejedná se o žádnou novinku,“ tvrdí Ivo Vyvlečka, vedoucí ostravské laboratoře klinické mikrobiologie a molekulární diagnostiky ze sítě AeskuLab.

„Inaktivace vzorků k vyšetření SARS-CoV-2 je prováděna ve většině laboratoří téměř od počátku vyšetřování SARS-CoV-2. Vedle odpovídajících odběrových či transportních souprav, které jsou dostupné na trhu od více výrobců a jsou schopny vzorek inaktivovat, se hned od počátku používala taky inaktivace teplem. Inaktivace teplem mírně prodlužovala čas vyšetření vzorku, a to zahřátím na 65 °C po dobu cca 20 minut,“ řekl Ivo Vyvlečka.

Nejasnost 4: cena

Argument, že nabízené řešení bude s masovým používáním cenově dostupné, má také své úskalí. V listopadu získal velký ohlas facebookový příspěvek parazitologa Jaroslava Flegra, podle kterého je možné Žďárského metodou otestovat celou populaci při ceně pod 100 korun za jeden test. Jenomže, jak sám biolog přiznává, tento výpočet zahrnuje obrovské množství testů a využití státní infrastruktury.

S objemem zakázky zkrátka klesají poměrné náklady. Například začátkem února v rozhovoru pro Seznam Zprávy virolog Zdeněk Hel mluvil o tom, že i cena klasických PCR testů s jejich masovějším užíváním klesne.

„Pokud bychom přešli na PCR testy, tak čím více testů děláme, tím jsou levnější. Cena PCR testů se může dostat na cenu antigenních testů, nebo dokonce v některých případech pod ni,“ popisoval Hel.

Argumentem, kde lze se Žďárského testy ušetřit, bývá i to, že inaktivované vzorky mají tu výhodu, že je bezpečnější s nimi pracovat. A tomu odpovídají i nižší nároky na ochranné pomůcky laborantů. Podle Vyvlečky ale nejde o významné sumy peněz.

„I při použití nutných či dostatečných ochranných pracovních prostředků při zpracování výhradně inaktivovaných vzorků je ekonomický dopad oproti přísnějšímu zabezpečení ochrany v přepočtu na jeden vyšetřovaný vzorek minimální,“ říká vedoucí laboratoře.

„Vyšetřují se většinou větší série vzorků a rozdíl v ceně použitých ochranných prostředků na jeden ‚běh‘ těchto vyšetření je v řádech cca desítek korun,“ dodává.

Co dál

Po čtvrtečním jednání Žďárského s ministrem Blatným se nezdá, že by se debata o využití jeho testů posunula. Ministerstvo žádá certifikaci, tak jako v případě jiných užívaných PCR testů. Ve čtvrtečním vydání pořadu Záhady Josefa Klímy od biologa zaznělo, že dává státu čas do konce února. Pak své služby nabídne v jiné zemi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené