Hlavní obsah

Co Česku nabídne Sputnik a Sinopharm?

Foto: AFP PHOTO / HO / SAEED KAARI/ IMAM KHOMEINI AIRPORT CITY, Profimedia.cz

Ruská vakcína Sputnik V by teoreticky mohla doplnit nabídku českého vakcínového spektra.

Reklama

7. 2. 9:27

Andrej Babiš se vydal na naučnou stezku po stopách maďarského nákupu vakcín. I Česko by tak mohlo začít obchodovat s ruskými a čínskými dodavateli. Kudy by tato cesta vedla a jak si vedou země, které již s těmito vakcínami očkují?

Článek

Na čtvrteční přiznání šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové někteří škodolibě čekali jako na smilování. Podcenění rizika problémů s výrobou, které nakonec způsobily velké výpadky v nasmlouvaných dodávkách vakcín ze strany farmaceutických firem, jen utužilo nedůvěru ve společný unijní postup při nákupu vakcín.

Premiér nedůvěrou protkané země, Andrej Babiš, tak v pátek vyrazil do Maďarska za svým přítelem Viktorem Orbánem - získat zkušenosti s používáním Evropskou unií neschválenými vakcínami a promyslet, kudy dál. Českem ostatně čím dál silněji rezonují hlasy těch, kterým na zdejším trhu chybí vakcíny z východu.

Nejhlasitějším z nich je pak bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Ten se na veřejnosti netají tím, že by rád Čechy začal očkovat ruským Sputnikem a dohnal tak zpoždění způsobené zbržděním evropských dodávek. Andrej Babiš se v Maďarsku nevyskytuje náhodou – právě tito „rebelové na Dunaji“ jako první usoudili, že už není namístě ztrácet čas.

Maďarská cesta

Maďarsko si jako první unijní „rebel“ vakcíny nasmlouvalo po vlastní ose s čínským Sinopharmem. K „obejití“ centralizovaného systému EU stačilo maďarské vládě pojistit se přijetím potřebného dekretu. Ten popisuje, jak proběhne práce s vakcínou, která není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). „První zásilka může obsahovat až jeden milion dávek,“ uváděl šéf štábu předsedy vlády Viktora Orbána Gergely Gulyas v polovině ledna. Vakcíny z Číny jim mají dorazit ve čtyřech dodávkách v průběhu nadcházejících čtyř měsíců. Tu první, 500 000 dávek, Maďaři očekávají v průběhu února.

Koncem ledna pak maďarské úřady schválily ruský Sputnik V. Maďaři s Rusy uzavřeli smlouvu o dodávce dvou milionů dávek a v tuto chvíli mají na svém území první dodávku 40 tisíc ruských vakcín. Další várku, 30 procent z celkové objednávky, očekávají v průběhu února.

Na Sputnik si brousí zuby i další unijní země, které nechtějí doplácet na nízké produkční kapacity farmaceutických společností a zaostávat za světem. O koupi ruské vakcíny uvažuje například Německo - ale pouze v případě, že vakcínu schválí i EMA.

Anketa

Nechali byste se naočkovat ruskou či čínskou vakcínou i bez schválení Evropskou lékovou agenturou?
Ruskou ano, čínskou ne
48 %
Čínskou ano, ruskou ne
1,2 %
Ruskou i čínskou
15,5 %
Ani jednou z nich
35,3 %
Celkem hlasovalo 9633 čtenářů.

České rozcestí

Česko mělo cestu k nákupu vlastních vakcín volnou od začátku. Nic nebrání ani tomu, aby si na svém území po vzoru Maďarska nouzově schválilo také vakcínu čínskou či ruskou. A to i přesto, že se Česká republika rozhodla připojit ke společnému unijnímu nákupu. Proti unijní smlouvě by šla česká vláda pouze v případě, že by po vlastní ose začala vyjednávat s farmaceutickými firmami, které již dříve přislíbily dodávky Evropské unii.

Představitelé českého Ministerstva zdravotnictví v čele s Janem Blatným však několikrát zopakovali, že by se českému občanovi mělo dostat pouze vakcíny, která projde přísným schvalovacím procesem EMA. Vedle již schválených vakcín od společností Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca má EU uzavřené předběžné smlouvy ještě s dalšími pěti společnostmi, celkem na více než dvě miliardy dávek. Ruská ani čínská vakcína mezi nimi zatím nejsou.

Proti tvrzení Jana Blatného jdou pak ti, kteří naznačují, že by se na schválení EMA nutně čekat nemuselo. V Česku o tom otevřeně mluví zmíněný exministr a nynější poradce premiéra Andreje Babiše Roman Prymula. V rozhovoru pro Seznam Zprávy naznačil, že by se Česko mohlo vydat maďarskou cestou.

„Zřejmě optimální model pro nás je, že vakcína bude schválená Evropskou unií, Evropskou lékovou agenturou - a pak tady nemáme skutečně žádné riziko. Ale zase se vystavujeme tomu, že budeme v celoevropském vláčku a budeme čekat,“ řekl Prymula a pokračoval naznačením možnosti nákupu bez souhlasu úřadu EU. „Rozhodující je získat nějaké maďarské zkušenosti. Chceme mluvit s Maďarskem, nepochybně. A chceme zejména získat kompletní set údajů, které ruská strana musela poslat na Evropskou lékovou agenturu,“ nastínil Babišův poradce.

Kdo ponese zodpovědnost?

V případě, že by se Česko rozhodlo nakoupit vakcínu bez schválení EMA, což se prozatím týká jak ruského Sputniku V, tak čínského Sinopharmu, byla by nasnadě otázka – kdo za očkování ponese zodpovědnost?

V případě Maďarska se zaručuje přímo stát, tyto vakcíny pak nesmějí být distribuovány mimo jeho území. EMA pak nad státy svým způsobem drží „ochrannou ruku“ - rámcové smlouvy EU s výrobci zajišťují, že odpovědnost za nežádoucí účinky nese výrobce, nikoli stát.

Po schválení EMA je zaručeno, že se do evropského prostoru dostanou jen látky s vysokými standardy z hlediska bezpečnosti a účinnosti. V této agentuře mají zástupce všechny členské státy EU, včetně českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Výrobce ruské vakcíny Sputnik V oficiálně zatím evropský regulační úřad o registraci nepožádal, uvedl v pátek mluvčí EMA. Oficiální stránky agentury v posledních dnech ani žádné novinky o hodnocení ruské vakcíny nevydaly. Impuls se zatím nedostavil ani ze strany čínských vakcín Sinopharm či SinoVac. Mezitím začala EMA s průběžným hodnocením vakcíny Novavax, která se částečně vyrábí v České republice. Schvalování potrvá až několik měsíců.

Kde zatím schválili ruskou a čínskou vakcínu

Sputnik V - Alžírsko, Argentina, Bělorusko, Bolívie, Guinea, Maďarsko, Írán, Pákistán, Paraguay, Srbsko, Rusko, Tunisko, Turkmenistán, Spojené arabské emiráty, Venezuela, Západní břeh Jordánu

Sinopharm - Bahrajn, Čína, Egypt, Maďarsko, Irák, Jordánsko, Pákistán, Peru, Srbsko, Seychely, Spojené arabské emiráty

Sinovac - Brazílie, Chile, Čína, Indonésie

Pozn.: stav k 5. 2. 2021, zdroj: covid19.trackvaccines.org

Síla důvěry a hrdosti vs. účinnost

Maďaři samotní však příliš přesvědčení nejsou. Premiér Viktor Orbán prohlašuje, že se nechá očkovat pouze vakcínou od Číňanů. Tu také maďarské ministerstvo zdravotnictví propaguje na svých oficiálních webových stránkách. Avšak pouze 35 % Maďarů by se nechalo naočkovat ruskou vakcínou a 27 % tou čínskou.

Maďarští lékaři navíc začátkem února prohlásili, že ruskou ani čínskou vakcínu zatím doporučit nemohou, dokud „nebudou dokumenty k autorizaci ruské vakcíny Sputnik V a čínské vakcíny Sinopharm veřejné“.

Na nedostatek informací poukázal také francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj by v případě nedostatečné účinnosti takových vakcín dokonce mohlo dojít k vzniku dalších mutací. Macron v rozhovoru pro think tank Atlantic Council připustil, že čínské rané „diplomatické úspěchy“ v distribuci vakcín do jiných zemí lze považovat za „trochu ponižující pro západní vůdce“.

Dále upozornil, že účinnost látek od čínských společností není prověřená a o výsledcích testování nebyly sdíleny „absolutně žádné informace“. Jeho volání po tvrdých datech rezonuje s výzvou Ursuly von der Leyenové, která rovněž požádala Rusko a Čínu, aby „ukázaly všechna data“, pokud chtějí, aby jejich vakcíny byly schváleny v Evropské unii.

Podle poslední zveřejněné studie má vakcína Sputnik V více než 90% účinnost (výsledky studie na 20 000 účastnících potvrdily 91,6% účinnost), což je srovnatelné s účinností již schválených vakcín od firem Pfizer nebo Moderna (které vykazují 95% účinnost).

O účinnosti vakcín vyráběných v Číně stále není k dispozici dostatek dat. Výsledky v jednotlivých zemích se přitom značně liší a důvěryhodnosti čínské vakcíny příliš nenahrává nedávné „kouzlení s čísly“. Například studie v Brazílii uvádí účinnost mírně větší než 50 %, v Turecku 90 %.

Dodají, co slíbí?

Po posledních zkušenostech je důležité podívat se také na výrobní kapacity potenciálních dodavatelů vakcín do Česka. Ani v případě Ruska a Číny nemůže být vzhledem k obrovské celosvětové poptávce po očkovacích látkách vyloučeno, že nenastanou problémy.

Ani Maďarsko na svém území v tuto chvíli uvedené vakcíny ve větším počtu nemá, první velké dodávky očekává v průběhu února.

Ruský Sputnik V má na kontě minimálně jedno nedodání slíbeného množství dodávek. Argentina, která v lednu očekávala pět milionů dodávek, dosud obdržela pouze 820 tisíc. I v tomto případě jsou na vině „práce na zvýšení výrobních kapacit“. Minulý týden putovalo 200 000 dávek ruské vakcíny také do Bolívie, píše agentura Reuters.

Podíváme-li se na proočkovanost ve světě, je zjevné, že ani ruská či čínská vakcína nejsou samospásné, chybí-li jejich potřebné množství a efektivní organizace.

Zatímco v EU patří nedostatek vakcín mezi hlavní témata veřejné diskuze, a evropské státy se o dodávky vakcín mezi sebou dělí, s výjimkou Bulharska mají všechny proočkované větší procento populace než Rusko. I procento proočkované populace v Číně je aktuálně poměrně nízké.

Stejně hovoří i čísla o rychlosti očkování v posledních dnech a přírůstek vykázaných naočkovaných dávek za posledních sedm dní na 100 obyvatel. Jako celek za tuto dobu EU naočkovala 3,39 dávky na 100 obyvatel, u Číny je toto číslo 2,23 a u Ruska 0,55 s tím, že poskytuje údaje pouze o lidech naočkovaných jednou dávkou (údaje k 5. únoru 2021). Celosvětově mezi země s největším nárůstem očkování za poslední týden patří Srbsko, které očkuje převážně vakcínou z Číny, vysvětluje server České zájmy.eu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované