Hlavní obsah

Co se děje v zavřeném kině: Zaměstnanci berou brigády, aby uživili rodiny

Provozní technik kina Lucerna Milan Lifka vypráví, jak si přivydělává v těžké době po nocích. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

31. 1. 17:00

Jaká je situace v zavřených kinech? Místo promítání brigáda ve skladu, plat ve výši procent a čekání na konec lockdownu. Vydržíme jen do konce února, říká promítač z kina Lucerna. Další díl ze série o zavřených provozovnách.

Článek

15. února 1994. To je datum, kdy Milan Lifka nastoupil jako provozní technik do kina Lucerna. Horší časy za těch necelých 27 let nezažil.

„Tohle období prožívám dost špatně. Tuhle práci může člověk dělat, protože ji má rád. Baví vás ty akce, baví vás kino, nové filmy. To mi teď nejvíc chybí. Lidi. Jejich reakce na nové filmy,“ vypráví v malém sále uzavřeného kina Lucerna provozní technik Milan Lifka.

O práci mluví jako o profesní deformaci. Běžný život totiž časuje podle filmových premiér. „Pamatujeme si časy a data podle dat filmů, které šly do kin. Takže si pamatujeme, kdy šel do kin Titanic nebo Pelíšky, a podle toho máme nastavenou časovou osu. Ta je teď ale rozpadlá, neexistuje,“ popisuje období restrikcí kvůli pandemii koronaviru pro SZ Byznys muž, který teď dohlíží na přístroje v zavřené provozovně.

Dvakrát týdně sem dochází, větrá, pouští naprázdno filmy a kontroluje, zda je všechno v pořádku. V kině Lucerna, které patří Dagmar Havlové, švagrové bývalého prezidenta Václava Havla, se nepropouštělo. Podobně jako v jiných uzavřených provozovnách ale i tady platí „něco za něco“. Zaměstnanci jsou na procentech standardního platu, podle Milana Lifky pobírají jen základ garantovaný smlouvou. Pohyblivé složky a bonusy se momentálně nevyplácejí.

Kino Lucerna

Založeno: v roce 1909.

Vlastník: Dagmar Havlová (švagrová bývalého prezidenta).

Lucernu získali bratři Václav a Ivan Havlovi v roce 1992 v restituci.

Ivan svou polovinu daroval manželce Dagmar. Ta chtěla druhou část od švagra, exprezidenta Havla, odkoupit. Václav Havel ji ale za 200 milionů korun prodal Chemapolu.

Dagmar Havlová druhou polovinu Lucerny od Chemapolu koupila v roce 1999 za 145 milionů korun. Konkurznímu správci Chemapolu se cena zdála podhodnocená, proto půlku nemovitosti zahrnul do konkurzní podstaty.

Soudní tahanice o palác trvaly do roku 2012.

„Uvaděčky nebo pokladní jsou důchodci, takže ti to mají v pohodě. Horší je to pro lidi v produktivním věku,“ vypráví Lifka a dodává: „Třeba já, když můžu, jdu někam na brigádu. Potřebujete peníze pro rodinu v momentě, kdy platíte hypotéku. Například jsem ve skladu skládal knihy přes noc.“

Podobně jsou na tom prý ostatní. „Jeden kolega chodí pomáhat do marketu, do skladu. Další si přivydělává ve zvukovém studiu, jiná šance tady bohužel není,“ doplňuje technik kina Lucerna.

Ztráty jdou do milionů

Kino Lucerna v pasáži u Václavského náměstí je nejnavštěvovanější klasický biograf v Česku. V době mimo pandemii ho měsíčně navštíví kolem patnácti až dvaceti tisíc lidí. Celkem na 200 tisíc za rok. Při běžném vstupném mezi 125 a 150 korunami má obrat kolem dvaceti milionů.

Kino Lucerna

Velký sál: 453 sedadel

Vybavení: digitální technologie 4K umožňující 3D projekci, zvuková aparatura Dolby Surround ve formátu 7.1.

Malý sál: 51 sedadel

V místě někdejší soukromé projekční místnosti spolumajitele Paláce Lucerna a zakladatele barrandovských ateliérů Miloše Havla (strýce prezidenta Václava Havla a jeho bratra, vědce Ivana M. Havla).

„Měli jsme lidově řečeno vatu, ale ta vata dochází, protože už je to půl roku, kdy kino nevydělává. Tohle se dá vydržet maximálně do konce února, ale bude to na doraz,“ je přesvědčený muž, který má kino na starost i bez diváků.

V současné době si lze pronajmout pouze malý kinosál k soukromému promítání, stojí to přes sedm tisíc korun. Kino tedy prakticky nevydělává, ale náklady zůstávají vysoké.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované