Hlavní obsah

Nikdo neví, co se stane, až to pustíme. Co se děje za zdmi zavřeného kina

Podívejte se s Milanem Lifkou, provozním technikem, do kinosálů Lucerny. Kino nevydělává, ale náklady zůstávají vysoké.Video: Petra Krmelová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Byznys Seznam Zpráv mapuje situaci v zavřených provozovnách. Co je trápí nejvíc, jaké mají náklady. Po nahlédnutí za dveře zavřeného hotelu a restaurace přinášíme pohled do uzavřeného kina.

Článek

Kino Lucerna v pasáži u Václavského náměstí je nejnavštěvovanější klasický biograf v Česku. Milan Lifka, provozní technik zařízení, odemyká dveře a vysvětluje, že sem chodí na obhlídku jednou až dvakrát týdně. Všude vyvětrá, rozsvítí všechna světla, zda fungují.

A zkontroluje, jestli neprotéká voda na některé z toalet. Jak u kinosálů, tak u momentálně nevyužívané Kavárny Lucerna.

Poté zamíří do promítací místnosti. „Zapínám celý systém, to znamená jisticí panely, promítací digitální mašinu a server,“ popisuje rutinu a vysvětluje, co by se stalo, kdyby tohle všechno nedělal: „Můžeme se jenom domnívat, ale sami nedokážeme říct. Ta mašina je ale připravená na to, že denně běhá, aktualizuje se, nahrávají a mažou se tam filmy. Nikdo neví, co se stane, když je vypnutá týden, natož několik měsíců,“ vysvětluje Lifka pro SZ Byznys.

Kino Lucerna

Založeno: v roce 1909.

Vlastník: Dagmar Havlová (švagrová bývalého prezidenta).

Lucernu získali bratři Václav a Ivan Havlovi v roce 1992 v restituci.

Ivan svou polovinu daroval manželce Dagmar. Ta chtěla druhou část od švagra, exprezidenta Havla odkoupit. Václav Havel ji ale za 200 milionů korun prodal Chemapolu.

Dagmar Havlová druhou polovinu Lucerny od Chemapolu koupila v roce 1999 za 145 milionů korun. Konkurznímu správci Chemapolu se cena zdála podhodnocená, proto půlku nemovitosti zahrnul do konkurzní podstaty.

Soudní tahanice o palác trvaly do roku 2012.

Samotný stroj stojí zhruba milion korun a příslušný server další statisíce.

„Když sem chodím, zapínám také klimatizaci v sále a větrání, aby se sál buď chladil v létě, nebo ohříval v zimě. Aby se udržovala určitá kvalita vzduchu a teplota. Potom samozřejmě zapínám zvukové zařízení,“ popisuje dál muž, který jako provozní technik v Lucerně pracuje už 26 let a jen sám pro sebe si pouští „naprázdno“ film Karel.

Musí tak zkontrolovat, zda stroje nečinností přece jen neutrpěly a zda jsou funkční a připravené, až se po odvolání koronavirových restrikcí pojede naostro.

V současné době si lze k soukromému promítání pronajmout pouze malý kinosál, stojí to přes sedm tisíc korun. Kino tedy prakticky nevydělává, ale náklady zůstávají vysoké.

Kinosály Lucerny

Velký sál: 453 sedadel

Vybavení: digitální technologie 4K umožňující 3D projekci, zvuková aparatura Dolby Surround ve formátu 7.1.

Malý sál: 51 sedadel

V místě někdejší soukromé projekční místnosti spolumajitele Paláce Lucerna a zakladatele barrandovských ateliérů Miloše Havla (strýce prezidenta Václava Havla a jeho bratra, vědce Ivana M. Havla).

V současné době lze pronajmout jako „Kino pro dva“ za 7 200 Kč.

„Můžeme se bavit o tom, že ušetříme nějaké peníze, když neběží v kuse elektřina, když se nepromítají filmy. Ale jinak jsou náklady plus minus stejné jako jindy, protože všechno musíte udržet v chodu a zálohy za energie platit musíte,“ říká Lifka s tím, dosavadní ztráty kina od začátku pandemie představují miliony korun.

Měsíční návštěvnost se v době necovidové pohybuje kolem patnácti, dvaceti tisíc diváků, což představuje přibližně 200 tisíc diváků za rok.

Reklama

Doporučované