Hlavní obsah

Co způsobuje strach z koronaviru. Sherlockův únorový přehled

Foto: Barbora Togel

Zpravodaj o řetězových e-mailech pro seniory.

Reklama

28. 2. 2020 11:10

Milí čtenáři, právě otvíráte další číslo zpravodaje pro seniory o dezinformacích, které kolují v e-mailech, na sociálních sítích i jinde a na internetu. Co v něm najdete? Dozvíte se, proč se vyrojilo tolik mýtů kolem tématu koronaviru. Zaměříme se na to, jestli je mazání nenávistných komentářů cenzura. A nevynecháme ani téma posledních dní: sexuální zneužívání dětí online, které otevírá režisér Vít Klusák svým novým snímkem V síti.

Článek

Hoax měsíce: koronavirus a strach

Po celý únor se média důkladně věnují epidemii koronaviru, který způsobuje závažné onemocnění zvané COVID-19. Podobná témata vždy doprovází mnoho nepřesností, omylů nebo záměrných dezinformací. V českých regionálních lékárnách jsou například vykoupeny všechny roušky, přestože proti virovému přenosu by stejně nezabraly. (Seznam Zprávy) Koronavirus podle různých fám údajně vytvořila tajná čínská laboratoř, americká CIA nebo pochází z vesmíru. Kolují také hoaxy, že na jeho léčbu zabírá pouze slaná voda, akupunktura nebo léky dostupné jen elitním vyvoleným. Proč se mýty vyrojí v takové míře právě v případě nemocí, epidemií, útoků či katastrof?

Důvodem je strach – vrozená, pochopitelná a často oprávněná emoce, která nás však často nutí jednat iracionálně. Jak strach funguje a proč právě on tolik napomáhá šíření fám a dezinformací?

1. Strach místo faktů

Když se bojíme, jsme schopni věřit i informacím, které by nám normálně připadaly absurdní. Vítáme každou zprávu, která potvrzuje náš názor, a opačné názory odmítáme. Je pro nás těžké vést diskuzi o tom, nakolik je náš strach oprávněný – nechceme spekulovat, kde je pravda, ale jednoduše se zbavit toho, co nás děsí.

2. Rádi se bojíme společně

Máme tendenci tyto informace sdílet, doufáme, že tak varujeme ostatní. Pomáhá nám totiž, pokud se někdo bojí s námi. Když se bojíme společně, utvrzujeme se navzájem v závažnosti situace a cítíme se potom lépe. Pokud se k nám dostane informace, kterou považujeme za děsivou, pošleme ji dál a zpráva se tak rychle šíří.

3. Chceme udělat aspoň něco

Pokud se bojíme, máme tendenci alespoň nějak se svým strachem bojovat. Pomáhá nám, pokud můžeme udělat alespoň symbolické kroky proti nebezpečí, jakkoli by nám za normálních okolností připadaly nesmyslné. Cítíme se tedy lépe, když jsme aktivní v internetových diskuzích, pošleme hromadný e-mail s varováním, pro jistotu nakoupíme zásoby nebo si pořídíme alespoň tu roušku.

Cenzura je zpátky aneb Na co si dávat pozor v březnu

Pamatujete si fotku teplických prvňáčků, pod kterou se strhla lavina nenávistných komentářů, z nichž mnohé vybízely k jejich vraždě? V březnu se začne znovu případem zabývat soud. Tématu se tedy nejspíše chytnou dezinformační média a může se dostat i do vašich e-mailových schránek. Kritici zřejmě budou využívat jedné konkrétní manipulační techniky, a to apelu na svobodu slova. Budou se snažit vzbuzovat dojem, že vyjadřování cenzurujeme jako za dob komunistické totality. Také se může objevit argument, že dokud nepřejdeme od násilných slov k činům, vlastně se nic neděje. V Česku však svobodu slova přesně vymezuje zákon o podněcování k nenávisti či podněcování k trestnému činu. Kdo nabádá k násilí či vraždě, musí se za své projevy potom zodpovídat. To se však nijak nevylučuje se svobodou projevu zaručenou v Listině základních práv a svobod.

Sherlockův tip: Jak na sexuální predátory

V posledních týdnech se v českých médiích objevuje citlivé téma sexuálního zneužívání dětí v online prostředí, ať už jde o aktuální dokument V síti, nebo investigativní články našich kolegů o zneužívání dětských fotografií zveřejněných online. Téma se týká i rodičů a prarodičů a věříme, že je možné ohrožení dětí i za vaší pomoci předcházet. Tady je několik tipů jak:

1. Žádné zákazy

Mnozí rodiče se mohou leknout a sáhnout po nejjednodušším nástroji – internet dítěti prostě zakážou. Dítě se však na něj stejně nějakým způsobem dostane, ať už ve škole, nebo u kamarádů. Podobný zákaz navíc často zhorší komunikaci mezi dětmi a rodiči, přitom nejlepší je o nebezpečích společně mluvit. Zkuste tedy nejdříve rodiče svých vnuků uklidnit, než sáhnou po přísných opatřeních.

2. Vysvětlujte

S dětmi a mladými lidmi je třeba o jejich chování na internetu mluvit, klíčové je ale jedno pravidlo: intimní fotografie na internet nepatří. Ať už jde o kamaráda, známost nebo náhodnou konverzaci s neznámým člověkem, tyto materiály mohou být později zneužity proti dítěti. Dokud mu samo fotografie nepošle, většinou nemůže dojít k vážnému útoku – útočník jednoduše nemá nástroj, pomocí kterého by na dítě mohl vyvinout nátlak.

3. Rodinné fotky na sítích

To samé pravidlo ovšem platí i pro vás. Často to jsou právě rodiče a prarodiče, kteří hrdě vystavují rodinné fotografie na sociální sítě (Facebook nebo třeba Rajče). Fotky dětí se pak mohou snadno dostat do nesprávných rukou. Může jít o fotografie v plavkách, zneužitelné jsou ale jakékoli záběry – při nahrávání se vyhněte fotkám, podle kterých lze dítě vyhledat, jako jsou třeba ty s vysvědčením.

4. Počítač v bezpečí

Zmínili jsme dostupnost internetu – děti se často k nebezpečnému obsahu na internetu dostanou přes nechráněný počítač právě u svých rodičů nebo prarodičů. Nastavte si tedy blokaci závadného obsahu, přepněte do bezpečného vyhledávání a zabezpečte počítač před další návštěvou svých vnuků – návod najdete třeba na serveru Technet, Živě nebo PC poradenství.

Děkujeme, že odebíráte náš zpravodaj – ve vašich e-mailových schránkách se objevíme zase na konci března. Pokud byste se s námi rádi setkali osobně, sledujte naši stránku seznamzpravy.cz/sherlocksenior a přihlaste se na některý z našich seminářů. Těšíme na vás třeba na příští mediální škole v sídle Seznam Zpráv už 20. až 23. dubna v Praze.

Váš tým Sherlock

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované