Článek
Koronavirus zvýšil tlak na zavádění technologií do pracovního procesu v Česku. Rutinní činnosti, které dosud odváděli lidé, přebírají ve firmách častěji než dříve počítače. Ukazuje to průzkum náborové společnosti ManpowerGroup, kterého se ve 43 státech světa včetně Česka zúčastnilo 26 tisíc zaměstnavatelů.
Data ukázala, že počet firem, které covid donutil urychlit automatizaci, je vyšší než počet těch, které ji kvůli němu zarazily. Digitalizaci zrychluje 15 procent společností, zatímco plány na změny procesů utlumila desetina firem.
„Nepřízeň osudu je často motorem rychlých změn a společenského pokroku. Digitální revoluce probíhá v nevídaném tempu. Díky ní vznikají nová pracovní místa a dochází k radikálním změnám, které mohou zlepšit život lidí a vytvořit propojenější svět,“ komentuje výzkum generální ředitelka ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová.
Průzkum odhalil, že chuť firem zavádět nové technologie a nabírat nové zaměstnance ovlivňuje jejich velikost. Více než před covidem chtějí digitalizovat hlavně velké firmy s více než 250 zaměstnanci (29 %). Naopak menší firmy byly pandemií zasaženy nejvíce a je u nich větší pravděpodobnost, že pozastaví plány digitalizace a budou nabírat zaměstnanců méně. Mikrofirmy chtějí digitalizovat nejméně (6 %).
„Rýsují se i další trendy. Větší společnosti plánují automatizovat nejprve výrobní procesy, následně pak administrativní a IT pozice a front office. Menší firmy se zaměří spíše na digitalizaci podpůrných funkcí, tedy podpory administrativy a kanceláří, kontaktu se zákazníky a finančního oddělení,“ popisuje Rezlerová.
Na rozličná odvětví však koronavirus s ohledem na digitalizaci tlačil různě. Obory, u nichž v Česku probíhala automatizace před pandemií pomaleji, nyní svůj náskok dohánějí. Nejvíce zrychlí digitalizaci a automatizaci finanční sektor, kde bude práci počítačů více využívat téměř čtvrtina firem a zaměří ji hlavně na administrativní činnosti a kontakt se zákazníkem.
Více se na digitalizaci procesů zaměří i stavebnictví. Zpracovatelský průmysl bude spíš vyčkávat a nejkonzervativněji se bude chovat maloobchod - pouze čtyři procenta firem budou v důsledku krize digitalizaci zrychlovat, zhruba desetina bude vyčkávat.
Pozitivní vliv digitalizace si v praxi pochvaluje například prodejce koupelen a kuchyní Siko, který už před čtyřmi lety investoval do plánů na rozšíření online prodejů. V loňském roce, kdy mnoho firem ztrácelo, se této společnosti podařilo podle předběžných odhadů ředitele Tomáše Valy i díky tomu skončit s nárůstem tržeb o sedm procent na 4,3 miliardy korun.
Ačkoliv se mnoho lidí obává, že když práci lidí převezmou počítače, tak vzroste nezaměstnanost, experti ujišťují, že tomu bude naopak. „Každá průmyslová revoluce vytvořila nová pracovní místa, a to bude případ i této,“ je přesvědčen Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Čísla mu dávají za pravdu. Nových pracovních míst díky digitalizaci vzniká víc, než jich zaniká. Téměř devět z deseti firem, které zavádějí automatizaci, plánují navýšit nebo zachovat stávající počet zaměstnanců, a to o ty, kteří budou nové technologie obsluhovat. Jen zhruba desetina jich plánuje nábory omezit.
Obecný nárůst pracovních míst v důsledku computerizace však není rozprostřen na všechny pracovní kategorie stejně. Největší nárůst v počtu pracovních míst, kolem 40 procent, očekávají pozice ve výrobě a zpracovatelském průmyslu, IT a překvapivě podle průzkumu i v HR (personalistice).
„V roce 2018 zaměstnavatelé neplánovali zvyšovat počet zaměstnanců v personalistice, někteří dokonce počítali s jejich poklesem. Dva roky poté vidíme, že firmy investují do technologií v oblasti lidských zdrojů a nabírají do HR nové zaměstnance,“ říká k výzkumu šéfka náborové firmy ManpowerGroup.
Pozice věnující se obchodu a péči o zákazníky pravděpodobně nečekají žádné změny v počtu pracovních míst, ale naopak propouštění mohou očekávat účetní a úředníci. U finančních a účetních míst čekají společnosti pokles zaměstnanců až o pětinu, v administrativě chce snížit počty lidí zhruba desetina podniků.
Zakladatel a šéf portálu Bezpersonálky Richard Kuba tento trend potvrzuje. „Naše data hovoří podobně. U finančních a účetních pozic evidujeme úbytek zhruba o 15 procent. Vypadá to, že v důsledku digitalizace státní správy mohou poměrně brzy výrazně ubývat i pracovní místa pro úředníky - tedy u těch zaměstnanců, již zpracovávají informace, o které se dokáže postarat i umělá inteligence,“ říká Kuba.
Úbytek míst ale postihne i dělníky, kteří vykonávají neustále se opakující práci. Tento trend však je patrný už zhruba čtyři roky. Pozitivní na něm je to, že se dělníci mohou dostat k lépe kvalifikované i placené práci, ovšem musí se naučit s novým strojem pracovat nebo ho opravovat, anebo se rekvalifikovat na jinou činnost, což platí i pro úředníky.
„U personalistů bych nárůst pozic neviděl až tak optimisticky, i když s růstem souhlasím. V Česku je nejnižší nezaměstnanost v EU, takže jsou potom i potřeba personalisté, kteří mají za úkol dostat kvalitní lidi do firem a vytvářet takové benefity a firemní kulturu, která bude pro lidi atraktivní,“ vysvětluje Kuba.
Informační technologie jsou podle něj jednoznačně velmi dobrou cestou pro lidi, kteří chtějí mít stabilní a dobře placené zaměstnání, protože poptávka po „ajťácích“ dlouhodobě a nyní i mnohonásobně převyšuje nabídku na trhu.
A co dělat pro to, aby člověk získal v době neustálých změn a digitalizace dobré místo? Podle šéfky Manpoweru je třeba proti minulosti umět dobře zkombinovat technické i takzvané jemné dovednosti (soft skills), jako jsou komunikace, efektivní nakládání s časem a nastavování priorit, přizpůsobivost, analytické myšlení, iniciativní přístup a empatie.
„Masivní přechod na práci na dálku vedl ke zvýšení poptávky po schopnosti spolupráce, týmové práce a dalších měkkých dovednostech. Ty jsou více ceněné a žádané než kdy dříve a jsou základním předpokladem úspěchu,“ dodává Rezlerová.
