Hlavní obsah

Covid má v Česku i příznivější čísla než počty nakažených

Foto: Seznam Zprávy

Interaktivní graf níže v článku.

Reklama

Počet lidí, kteří museli s koronavirem do nemocniční péče, roste zatím pomaleji než na jaře. Řada lékařů však varuje, že se to může s příchodem podzimu změnit.

Článek

Momentální počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19 v České republice vzrostl na 204 osob. Čtvrtina z nich je v těžkém stavu, a zatímco hospitalizovaných stále přibývá, těžké případy zůstávají na stejné hodnotě od poloviny srpna.

Trend, kdy pacientů s covidem-19 v nemocnicích neustále přibývá, potvrdila v úterý například Fakultní nemocnice Brno, kterou ministerstvo zdravotnictví na jaře určilo jako takzvanou covidovou nemocnici. Uvedla, že momentálně tu leží s koronavirovou infekcí 28 lidí, z toho dva jsou ve vážném stavu.

Růst počtu hospitalizovaných není tak rychlý, jako byl v březnu a dubnu, a to i přesto, že počet lidí s potvrzenou nákazou roste nyní výrazně rychleji.

Ukazuje to následující graf, kde jsou překryty údaje o nových nakažených a hospitalizovaných pacientech.

Přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno profesor Petr Husa vysvětluje rozdíl mezi jarem a nynější situací tím, že většina nově nakažených jsou nyní mladší lidé.

„Zatímco v březnu až dubnu bylo relativně méně případů než nyní, významnou část z nich tvořili lidé starší a s chronickými nemocemi, proto jich bylo více hospitalizováno,“ vysvětluje přednosta. „Teď jsou absolutní počty mnohem vyšší díky onemocnění mladých lidí, kterých je méně hospitalizováno. U mladých lidí je průběh obecně méně závažný, navíc nepotřebují většinou ošetřovatelskou péči, takže zůstávají izolováni doma.“

A podle primářky infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice Stanislavy Šimkové se také starší generace naučila s epidemií žít. „Pokles počtu hospitalizovaných může být způsoben tím, že starší lidé si dávají více pozor, nechodí na hromadné akce a také více používají roušku,“ uvádí tato odbornice.

Markantní rozdíly v tom, z jakých věkových skupin se rekrutují nynější noví nakažení, ukazují velmi dobře grafy z hlavního města, jež patří momentálně mezi místa nejvíce zasažená epidemií.

Nejvíce promořenou věkovou skupinou jsou mladí dospělí ve věku 20 až 29 let.

V poměru zastoupení v populaci (graf níže) je nakažených ve věku 20–29 let dokonce dvojnásobek počtu nakažených třicátníků. Medián pozitivně testovaných byl podle hlavní hygieničky ještě před necelými dvěma týdny 29–30 let.

U této statistiky je důležitá velikost vzorku, na který se přepočet vztahuje. Například starší devadesáti let jsou v přepočtu na 100 tisíc Pražanů druhou nejvíce promořenou skupinou, od začátku nákazy jich přitom covid-19 prodělalo „pouze“ 95. Je to dáno tím, že nemají v populaci tak početné zastoupení jako ostatní věkové skupiny.

Nejsou důkazy, že by virus ztrácel sílu

Fakt, že se nejvíce koronavirus šíří ve věkové skupině, pro kterou není tolik nebezpečný, vede na druhou stranu odborníky k pochybnostem, že by menší počet hospitalizovaných naznačoval, že virus ztratil svoji sílu a není tak nebezpečný.

„Teorie o slábnutí viru nebyla dosud vědecky potvrzena, je to jen názor, který se rychle rozšířil v médiích,“ upřesňuje profesor Husa.

To potvrzuje i primářka Šimková: „Zda virus zvyšuje, nebo snižuje svoji virulenci, lze nyní těžko odhadnout, většinou mění vlastnosti při pasážování mezi lidmi neboli čím více lidí virus nakazí a v nich se pomnoží, tím více může tzv. mutovat. Změna vlastností viru ale může jít oběma směry a lze stěží předjímat, kterým směrem to bude,“ popisuje proces mutace primářka.

Podle ní je důležité vzít v potaz i roční období, o kterém je zrovna řeč. „Nesporně se na počtu nakažených bude podílet též určitá sezónnost onemocnění a na tíži onemocnění komorbidity – chřipka, ostatní virózy a podobně, což nás bohužel v následujících měsících nejspíš čeká,“ uzavírá s nepříliš optimistickým proroctvím.

Česko má dobré kapacity

V přepočtu případů s těžkým průběhem na všechny aktuálně nemocné na tom Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi není špatně. Celkem 0,6 % nemocných v ČR vyžaduje vysoce intenzivní péči. Z osmdesáti zemí s nejvyšším počtem vážných případů je Česko v poměru vážných případů vůči aktivním na 55. místě.

Česká republika má navíc v EU nadprůměrný počet nemocničních lůžek. Podle Eurostatu země disponuje 411 lůžky na 100 tisíc obyvatel, zatímco průměr EU dělá 372,2. Statistice vévodí Bulharsko s Německem v těsném závěsu.

Ze statistik tak vyplývá, že v porovnání s jinými zeměmi zvládají Češi koronavirus častěji s mírným nebo velmi lehkým průběhem. Zároveň jsou v republice kapacity nemocničních zařízení připravené na to, kdyby se situace měla zhoršit.

Reklama

Doporučované