Hlavní obsah

Covid se chová podivně i tehdy, když jde o peníze. Snižuje platy a zvyšuje ceny bytů

Foto: Domoplan

Ilustrační foto.

Reklama

15. 10. 7:12

Zámožní lidé sedí během lockdownu doma, zbývá jim více peněz a přirozeně se ohlížejí po vhodné příležitosti, jak je utratit.

Článek

Ceny bytů rostou, i když ekonomiku drtí koronavirus. Diví se tomu nejen ekonomové vyspělých zemí, ale také jejich čeští kolegové.

Při obvyklé krizi, například po roce 2009, klesaly příjmy populace a spolu s nimi i tržní hodnota bytů, které najednou kupovalo mnohem méně lidí. Tentokrát však má velká část populace dost peněz na to, aby do bytů investovala. Proto ve většině průmyslových zemí rostou ceny tempem nad pět procent ročně, tedy stejně rychle jako v časech nedávné konjunktury. V Česku to bylo ve druhém čtvrtletí podle Eurostatu o osm procent a tempo se nezmírnilo ani během prázdnin.

Tři základní důvody zdražování popsal ve dvou posledních vydáních britský týdeník The Economist. Podle analytika Patria Finance Jana Bureše platí i v Česku. První příčinou jsou měnová opatření centrálních bank na boj s koronavirem. Konkrétně Česká národní banka (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o dvě procenta. Proto úrokové sazby hypoték v srpnu poklesly na 2,11 procenta a přiblížily se rekordně nízké úrovni z roku 2016. Hypotéky tím však nezlevnily, protože lidé si půjčují na jednotlivé nákupy víc peněz než dříve, podle údajů Hypoindexu to byla v srpnu v průměru dosud rekordní částka 2,8 milionu korun na jednu hypotéku. Nižší sazby umožňují půjčky za nižší úrok, týká se to ovšem těch, kteří během krize nepřišli o příjmy, tedy především těch, kdo mají lépe placené zaměstnání a nejsou zvyklí šetřit.

Stát spolu s tím podpořil nákup starších bytů zrušením daně z nabytí nemovitostí. Ani tímto opatřením byty nezlevnily, naopak se zvýšila poptávka, která rovněž přispěla k cenovému růstu. Tento efekt zaznamenala podle Economistu také Velká Británie, kde vláda zrušila stejné poplatky za nákup nemovitostí, byť jen na omezenou dobu krize.

Třetím důvodem je okolnost, že krize znemožnila utrácet za jiné komodity. Zámožní lidé sedí během lockdownu doma, zbývá jim více peněz a přirozeně se ohlížejí po vhodné příležitosti, jak je utratit. V této chvíli jsou byty vhodnou příležitostí.

Právě proto Economist upozornil, že byty nekupují v první řadě ti, kdo si chtějí pořídit vlastní bydlení, ale ti, kteří chtějí investovat. Stejný efekt je podle Jana Bureše možné pozorovat také v Česku. Přinejmenším realitní kanceláře informují o tom, že druhý nebo třetí byt častěji nakupují zámožní lidé.

Vláda pomáhá, chudí pláčou

„Obecně se musí domácnosti vyrovnat s výpadkem příjmů, proto mohou nižších úroků a zrušení daní využít ti, kdo v minulých letech shromáždili nějaký rezervní kapitál,“ vysvětluje expert, proč krizovou pomoc dokážou využít takřka výhradně zajištěné rodiny. Průměrná mzda poklesla ve druhém čtvrtletí podle ČSÚ reálně o 2,5 procenta, proto se naopak domácnostem, které závisí pouze na svých aktuálních příjmech, dalším růstem cen příležitost k vlastnickému bydlení vzdaluje víc než dosud.

Pro Čechy bylo v rámci Evropy nejobtížnější pořídit byt už před krizí. Poslední reprezentativní srovnání z roku 2018 publikovala poradenská firma Deloitte. Čechům podle něho nestačilo na nákup průměrně velkého bytu ani jedenáct ročních platů, tedy dvojnásobek proti Němcům nebo Rakušanům. V Česku se podle Deloitte nic nezměnilo ani v minulém roce, když cena bytu dosáhla 11,4 průměrného platu. Letos budou vzhledem ke stagnaci průměrných příjmů poměry ještě nepříznivější.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené