Článek
Nastupující koalice neplánuje změnit vyměřovací základ pro sociální odvody OSVČ. Minimální zálohy končící vláda nastavila na 40 procent průměrné mzdy, formující se koalice chce sazbu ponechat v letošní výši 35 procent.
Minimální zálohy se každý rok odvíjí podle průměrné mzdy. V posledních letech se vyměřovací základ pro sociální odvody u OSVČ zvyšoval na základě ozdravného balíčku z roku 2023, který připravila vláda v demisi. Během tří let měly vzrůst z 25 procent na 40 procent, tedy každý rok o pět procentních bodů.
Letos činila výše minimální zálohy za sociální pojištění pro OSVČ, které tuto činnost vykonávají jako hlavní, 4759 korun. Příští rok měla vzrůst o 961 korun.
Nastupující vláda chce ovšem vyměřovací základ pro sociální odvody zafixovat na 35 procentech průměrné mzdy. Podle předkladatelů návrhu by tak živnostníci, kteří tuto samostatnou činnost vykonávají jako hlavní, ušetřili 8580 korun ročně.
V případě osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. To nastupující vláda měnit nechce.
Projednání návrhu poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů ve středu vláda v demisi přerušila. Plánuje se k němu vrátit v příštím zasedání. Změna se pravděpodobně nestihne schválit do konce roku a živnostníci tak na začátku příštího roku budou hradit zvýšené odvody, jak bylo původně v plánu. Podle předlohy návrhu by se považovaly za přeplatek, o který by živnostníci mohli do konce příštího roku žádat.
Snížení základu ovšem podle končící vlády povede k nižším důchodům živnostníků, což zvyšuje riziko jejich příjmové chudoby ve stáří. Výpadek příjmů ze sociálních odvodů odhadlo Ministerstvo práce a sociálních věcí na zhruba 3,5 miliardy korun ročně, jak uvedla ČTK.
„Ponecháním minimálního vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných na nižší úrovni, než jakou stanoví již přijatá právní úprava, se prohlubuje rozdíl mezi tím, kolik osoby samostatně výdělečně činné do systému vnášejí, a tím, jaký důchod z něj následně čerpají,“ uvedla končící vláda v předběžném stanovisku. O stanovisku vlády k poslaneckému návrhu by měl kabinet rozhodnout příští týden.
Podle kandidátky na ministryni financí Aleny Schillerové (ANO) zvyšování odvodů znevýhodňuje živnostníky. „Končící vláda svým daňovým balíčkem přistoupila k drakonickému zvyšování odvodů pro OSVČ, v důsledku kterého si i nejdrobnější živnostníci měli připlatit 50 tisíc jen za první tři roky. To má samozřejmě demotivační dopad zejména na nízkopříjmové živnosti v prvním pásmu paušální daně, což zvyšuje tlak na sociální systém a zvyšuje šedou ekonomiku,“ uvedla.
Podle ní je tvrzení ministra práce a sociálních věcí v demisi Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který dříve argumentoval, že zvyšování daní je v zájmu živnostníků, „mystifikace“.
„Pokud živnostník vyhodnotí, že se mu vyplatí vyšší zálohy, může si vyměřovací základ zvýšit dobrovolně. Zároveň si může vybrat, jestli své prostředky pošle do důchodového systému, aby měl vyšší státní důchod, nebo je bude spořit či investovat jinde. Absurdní logikou končící vlády by ideální bylo, kdyby lidé do průběžného systému odvedli veškerý svůj příjem,“ dodala Schillerová.
