Hlavní obsah

Covidový paradox. Zkrachovalo nejméně firem za 12 let

Foto: Seznam Zprávy

V roce 2020 zbankrotovalo 609 firem, což je o 71 méně než předloni. Vliv na to měla opatření kvůli dopadům šíření koronaviru.

Reklama

6. 1. 12:45

V roce 2020 firmy bankrotovaly vůbec nejméně za posledních dvanáct let. Za nízkou bilancí stojí dubnová novela insolvenčního zákona, která věřitelům od dubna do srpna fakticky znemožnila podávat na dlužníky insolvenční návrh.

Článek

Počet bankrotů firem byl loni nejnižší od roku 2008. V Česku bylo vyhlášeno 609 bankrotů obchodních společností, což bylo o 71 méně než předloni. Rovněž bylo vyhlášeno 7284 bankrotů podnikatelů, o 538 méně než v roce 2019. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

Počet návrhů na firemní bankrot loni klesl meziročně o 100 na 973, počet návrhů na bankrot podnikatelů se snížil o 1257 na 7412.

„Nízký počet firemních bankrotů může v současné ekonomické situaci vypadat paradoxně. Stojí za ním zejména dubnová novela insolvenčního zákona, tzv. lex Covid, která věřitelům od dubna do srpna fakticky znemožnila podávat na dlužníky insolvenční návrhy a společnostem v problémech zároveň umožnila nepodávat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Ve chvíli, kdy ve čtvrtém čtvrtletí začal počet návrhů na bankrot firem opět růst, omezilo se podle CRIF kvůli zhoršení epidemické situace fungování státních úřadů včetně soudů. Počet vyhlášených bankrotů tak zůstal přes nárůst návrhů nízký. V prosinci bylo podáno nejvíce návrhů na bankrot firem za 3,5 roku, počet bankrotů začne růst patrně až v letošním prvním čtvrtletí.

Počet návrhů na bankrot podnikatelů i počet jejich bankrotů byl nejnižší v prosinci, kdy soudy registrovaly 459 návrhů na bankrot podnikatelů (o 78 méně než v listopadu) a vyhlásily 433 bankrotů (o 105 méně než v listopadu).

„Bankroty podnikatelů se od firemních bankrotů v mnohém liší. Hlavním rozdílem je to, že ve většině případů se dějí ve formě oddlužení podnikatele, tedy stejným způsobem jako osobní bankroty. Dynamika bankrotů podnikatelů je proto obdobná jako u osobních bankrotů,“ upozornila Kameníčková. U podnikatelů tak nebyl ve čtvrtém čtvrtletí nárůst počtu insolvenčních návrhů, jako tomu bylo u firem.

Nejvíce firemních bankrotů bylo loni vyhlášeno v Praze (265), dále v Jihomoravském kraji (73) a v Moravskoslezském kraji (45). Naopak nejméně jich bylo vyhlášeno v Kraji Vysočina (12), v Libereckém kraji a v Pardubickém kraji (shodně 14).

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo loni vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (910), v Ústeckém kraji (900) a v Jihomoravském kraji (712). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (227), na Vysočině (272) a ve Zlínském kraji (285).

Nejvíce bankrotů firem bylo vyhlášeno v obchodu (143), dále ve zpracovatelském průmyslu (112) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (68). Po přepočtu na množství registrovaných společností byla však nejrizikovějším odvětvím doprava a skladování, kde bylo v průměru vyhlášeno 25,8 bankrotu na 10 000 firem.

Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví (1576), v obchodu (1559) a ve zpracovatelském průmyslu (856). Po přepočtu na 10 000 podnikatelů byla nejrizikovější doprava a skladování se 77,5 bankrotu, následovaly ubytování, stravování a pohostinství se 60,4 bankrotu. Počet bankrotů podnikatelů v hlavních odvětvích meziročně nejvíce vzrostl v dopravě a skladování (o 12 procent) a naopak nejvíce klesl v zemědělství, lesnictví a rybářství (minus 12 procent).

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované