Hlavní obsah

Podzimní vlna bankrotů se blíží. Nejvíc poškodí čtyři odvětví

Foto: Janek Rubeš, Seznam Zprávy

Hostince, hotely, cestovní kanceláře, ale i průmyslové či dopravní firmy nemusí přežít koronavirus a jeho dopady. Ilustrační foto.

Reklama

8. 9. 2020 7:12

Přechodná podpora, kterou kvůli koronaviru poskytl stát, nepřináší záruku, že firmy přežijí příští měsíce.

Článek

Nejhlubší ekonomickou krizi století provází od května minimum bankrotů. Proto se dá očekávat, že vlna insolvencí přijde během podzimu.

Není tajemstvím, jaké obory pohroma postihne.

Na jaře a v létě bývá měsíčně navrženo okolo stovky bankrotů obchodních společností. Letos dosahuje měsíční bilance jen těsně nad hranici padesáti podniků. Tím se Česko podobá jiným zemím, které během krize své podniky před bankrotem chrání. „Lex covid mimo jiné stanoví, že soudy nebudou přihlížet k insolvenčním návrhům podaným od platnosti zákona do konce srpna letošního roku,“ vysvětluje Věra Kameníčková ze společnosti CRIF. Obdobná norma platí až do konce září v Německu, kde bylo v létě hlášeno o třicet procent méně insolvencí.

„Na podzim se trend obrátí,“ předpovídá šéf analytické skupiny Creditreform Volker Ulbricht v rozhovoru pro deník Welt. O tom, že oběťmi budou cestovní kanceláře, podniky zprostředkující kulturní a sportovní zážitky a také hotely, není podle něho pochyb. Příklady z Česka jsou už k mání: o ochranu před věřiteli požádala pátá největší cestovní kancelář FIRO-tour.

Právě v těchto oborech se podle analýzy Creditreform zdvojnásobila průměrná doba splatnosti faktur ze dvou týdnů na měsíc. S rizikem musí kromě toho počítat také majitelé restaurací. V jejich oboru se splatnost prodloužila na tři týdny.

Nejnápadnější jsou hotely

V Česku nejsou data o splatnosti k dispozici, přesto přehled ohrožených oborů existuje. Údaje Českého statistického úřadu o tom, jak se snížil objem vyplacených mezd, ukazují na prvních čtyřech místech stejné obory jako v Německu. Nejnápadnější je příklad hotelů. Šéf jejich asociace Václav Stárek připustil, že třicet procent z nich v létě vůbec neotevřelo a že ty zbylé mají v průměru pětkrát nižší tržby za pokoj.

Tím výčet rizik v Česku nekončí.

Ve druhém čtvrtletí hlásí významnější výpadek mezi pěti a deseti procenty také průmysl a doprava. Vysvětlením může být okolnost, že podnikatelé v těchto oborech častěji využívají program Antivirus, a vyplácejí tedy řadě pracovníků jen 60 procent obvyklé mzdy. Přechodná podpora však neznamená záruku, že podniky přežijí. Příkladem mohou být dva tisíce provozovatelů zájezdových autobusů, vesměs rodinných firem, které jsou takřka bez zakázek a bez vyhlídky, že se poměry brzy zlepší. Proto pro ně vicepremiér Karel Havlíček připravuje speciální podporu, tzv. sedačkovné v řádu stovek milionů.

V Německu jsou bez velkých problémů obchody, ani to ovšem nemusí být v Česku pravda, jak svědčí příklad textilního řetězce Blažek, který požádal koncem srpna soud o ochranu před věřiteli. Podrobné údaje o maloobchodu za první pololetí také ukazují, že karanténa dopadla vedle hotelů a restaurací nejhůře na tržby obchodů s obuví a textilem. V rizikové oblasti jsou všechny obchody, kde loňský vzestup vystřídal letošní propad, mimo jiné prodejny automobilů, knihkupectví, papírnictví a sportovní potřeby.

Tuzemské soudy začnou projednávat insolvenční návrhy už v září, zároveň byl přerušen program Antivirus C, který odpouští firmám sociální pojistné. Proto opoziční ODS svolala na čtvrtek mimořádnou schůzi, která má schválit zákon na další odpouštění pojistného. Proti tomu doporučuje německý expert Ulbricht ukončit ochranu podniků co nejdříve. Přežívání firem, které se propadly do platební neschopnosti, vede podle něho k „velké ztrátě důvěry“ v celých oborech hospodářství. Přístup k úvěrům budou mít složitější také zdravé podniky, které mají tu smůlu, že patří do podezřelého odvětví. Dočasná ochrana pracovních míst za to prý nestojí.

Očekávaná vlna bankrotů je důsledkem plošných opatření proti koronaviru z letošního jara. Podle Ulbrichta postihne především malé firmy, které tak ponesou největší část nákladů za ochranu obyvatelstva před koronavirem. Postižených bude o to víc, čím déle je stát bude před bankrotem chránit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené