Článek
Když nový prezident Javier Milei v prosinci 2023 přebíral Argentinu, byla země na pokraji měnového a fiskálního rozvratu. Dnes, po více než tisíci dnech, je jasné, že je ukázkou jednoho z nejúspěšnějších stabilizačních programů v Latinské Americe.
Meziroční inflace se v prosinci 2023 pohybovala kolem 211 procent a meziměsíčně se ceny zvýšily o 25,5 procenta. Vrchol pak zažila inflace o něco později, kdy vystoupila meziročně na téměř 290 procent, což je už téměř hyperinflace.
Důvody byly domácího původu a jsou dobře známé. Roky rozpočtových schodků financovaných tištěním peněz, chronicky se propadající argentinské peso, následně zavedené devizové kontroly a opakovaně ztracená důvěra ve vlastní měnu, kdy lidé používali raději dolar.
Primární rozpočtový deficit dosahoval v roce 2020 kolem 6 procent HDP a ještě v roce 2023, tedy v posledním roce před Mileem, se schodek s celkovým rozpočtovým výsledkem kolem minus 5,3 procenta HDP prohluboval. Poměr veřejného dluhu k HDP (klíčový ukazatel ekonomiky) se v roce 2023 vyšplhal na 155 procent. K tomu se přidávaly téměř vyčerpané devizové rezervy a ekonomika, která se v roce 2023 reálně smršťovala.
Motorová pila
Milei odmítl cestu postupných reforem a vsadil na takzvanou šokovou terapii, tedy razantní ozdravení veřejných financí během několika měsíců. Škrtl dotace, zredukoval počet ministerstev, zmrazil velkou část veřejných investic a rozpočtovou rovnováhu povýšil na svůj nejvyšší politický cíl. Jako metaforu pro svůj politický styl používal motorovou pilu, kterou nosil i na předvolební meetingy během kampaně a kterou chtěl obrazně vše radikálně ořezat a změnit. Zásadní pro něho bylo zejména zastavit financování státu tiskem peněz, které bylo hlavním motorem inflace.
Javier Milei vpravo.
K fiskální konsolidaci přidal deregulaci. Jak uvedl pro týdeník The Economist, zrušil přes 17 tisíc regulací, které omezovaly ekonomiku, a letos prosadil rozsáhlou reformu zákoníku práce. Postupně také liberalizoval devizový trh a omezil kapitálové kontroly limitující nákupy cizích měn zděděné po předchozích vládách. Vedle toho vsadil na zahraniční kapitál, kdy například investiční program RIGI nabízí daňové a celní úlevy pro velké projekty v energetice, těžbě a infrastruktuře.
Zahraničněpoliticky si Milei vybudoval úzkou vazbu na Trumpovu administrativu. Vyplatilo se mu to loni v říjnu v krizovém momentě, kdy měnové rezervy Argentiny kvůli předvolební nejistotě ubývaly a centrální banka musela za dva dny utratit přes miliardu dolarů na obranu pesa.
„Já za tímto mužem (Mileiem, pozn. red.) stojím, protože jeho filozofie je správná a on může vyhrát. Možná nevyhraje, ale já si myslím, že vyhraje. A pokud vyhraje, zůstaneme s ním. A pokud nevyhraje, jdeme od toho,“ uvedl americký prezident Donald Trump před obědem v Bílém domě s Mileiem a členy svého kabinetu. Nakonec Washington přišel s 20miliardovou swapovou linkou, tedy přímými nákupy pesa americkým ministerstvem financí. A Mileiovo hnutí v doplňujících volbách uspělo.
Podobně pragmaticky si Milei – navzdory dřívějším slovním výpadům proti čínské vládě – udržel i dobré vztahy s Pekingem, který mu loni obnovil devizovou swapovou linku v hodnotě 19 miliard dolarů.
Data po tisíci dnech
Výsledky Javiera Mileie jsou solidní. Meziměsíční inflace klesla o prázdninách na 2,1 procenta, meziroční inflace se drží kolem 34 procent, tedy hluboko pod svými vrcholy. Chudoba obyvatelstva klesla zhruba o třetinu na 28 procent obyvatel.
Rozpočet se v roce 2024 poprvé po více než deseti letech dostal do přebytku a Argentina drží primární fiskální přebytek, tedy stav, kdy příjmy rozpočtu jsou vyšší než výdaje (ale bez splátek úroků ze státního dluhu), i v letech 2025 a 2026.
Zahraniční investoři na tyto ukazatele reagují pozitivně: všechny tři velké ratingové agentury zemi letos zvýšily hodnocení: Fitch na B-, obdobně S&P, Moody's ji vyřadila z kategorie hluboce rizikových dlužníků.
Rizikové přirážky argentinských dolarových dluhopisů spadly od září loňského roku do července 2026 z více než 1400 bazických bodů na osmileté minimum 406 bodů. Minulý měsíc opět mírně vzrostly na 513 bodů, jelikož reagují na pochybnosti o politické stabilitě v budoucnu. Milei totiž musí být znovuzvolen, aby reformní program dál pokračoval.
Ekonomika loni po dvou letech recese vzrostla o 4,4 procenta a letos má vyrůst o 3,5 procenta. Růst však táhnou hlavně kapitálově náročná odvětví s malou zaměstnaností: těžba, ropa a plyn, zemědělství, zatímco průmyslová výroba a stavebnictví zůstávají pořád o desetinu menší než před nástupem Mileiho vlády. Důvodem je, že zrušil ochranářská opatření a vystavil domácí firmy přímé mezinárodní konkurenci.
Inflace v Argentině.
Skutečnou nadějí do budoucna jsou hlavně přírodní zdroje. Podle údajů výzkumné agentury Geopolitical Intelligence Services disponuje Argentina největšími ověřenými zásobami lithia na světě - asi 28 milionů tun kovu klíčového pro elektroniku a baterie - a rozsáhlým ložiskem ropy a plynu Vaca Muerta, které by letos mohlo přinést energetický obchodní přebytek 8,5 až 10 miliard dolarů.
Státní firma YPF proto plánuje 25miliardový exportní projekt s cílem do roku 2032 těžit 240 tisíc barelů denně, argentinský ministr těžby zase mluví o potenciálu ročního vývozu lithia a mědi za 32,7 miliardy dolarů během příštích deseti let, když loni to bylo šest miliard dolarů. V rámci programu na podporu investic RIGI je už schváleno nebo podáno k žádosti přes 47 miliard dolarů investic napříč sektory.
Břímě stabilizace
Stabilizace argentinské ekonomiky se ale logicky neobešla bez obrovských sociálních nákladů. Reálné příjmy obyvatel po nástupu Mileiho prudce klesly kvůli výpadku zrušených transferů a dávek. Chudoba se v první fázi šoku prudce zvýšila a hospodářství ztratilo desítky tisíc soukromých pracovních míst. Zatímco na začátku Mileiho vlády voliči jako hlavní problém nejčastěji uváděli inflaci, dnes se v žebříčku propadla na osmé místo a v čele jsou nezaměstnanost a nízké mzdy.
To se odráží i v popularitě radikálního prezidenta. Důvěra v Javiera Mileiho (podíl těch, kdo ho hodnotí kladně, minus těch, kdo záporně) se pohybuje kolem minus 30 procentních bodů. Nepřidala mu ani korupční kauza kolem kryptoměny LIBRA, kdy kvůli podezřením z korupce v Mileiho okolí muselo odstoupit i vedení jeho kabinetu.
V únoru loňského roku totiž argentinský prezident představil projekt kryptoměny $LIBRA, což vyhnalo její cenu prudce nahoru. Následně však došlo k výraznému propadu, což vedlo k obviněním z podvodu a ke ztrátám investorů ve výši 251 milionů dolarů. Byl to první velký skandál Mileiho prezidentství.
Milei na klesající popularitu v posledních měsících reaguje opatrnými stimuly pro ekonomiku, kdy je cílem pustit do ekonomiky více peněz a před prezidentskými volbami v příštím roce podpořit růst a mzdy. To ale znamená polevit v tvrdém boji proti inflaci, který byl dosud Mileiho hlavním trumfem.
Argentinu navíc před volbami v říjnu čeká takzvaná dluhová zeď, tedy termín, kdy musí splatit zahraniční závazky za více než 23 miliard dolarů, ale s úroky přes 32 miliard. Ministr hospodářství Luis Caputo počítá s tím, že země tyto splátky pokryje privatizací, půjčkami od mezinárodních institucí a domácími dluhopisy, nikoli návratem na mezinárodní dluhopisové trhy.
Milei má však tak slabé konkurenty, že navzdory negativním preferencím zatím zůstává jasným prezidentským favoritem. Všechno nyní záleží na tom, zda přijde dostatečný ekonomický růst, který by pocítili všichni Argentinci. Historie této jihoamerické země je totiž plná příkladů, kdy se reformní elán vyčerpal dřív, než se jeho plody dostaly k běžným lidem.
