Hlavní obsah

Soud zrušil koronavirové zákazy. Bylo nezákonné, že je nevydala vláda

Foto: Armáda ČR

Ilustrační foto.

Reklama

aktualizováno •

Čtyři opatření Ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby, přestanou platit od 27. dubna.

Článek

Soud dnes zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření Ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Podle něj jsou nezákonná.

Soudní senát tak vyhověl žalobě experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála, který kritizoval mimo jiné to, že opatření jsou svévolná, chaotická a nesrozumitelná. Rozhodnutí pražského městského soudu je pravomocné.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že bude hledat řešení, jak vyhovět soudu a současně zachovat opatření, která jsou klíčová pro omezení šíření epidemie. Diskuzi považuje za právní, řeší jen formu přijatých opatření. „Budeme hledat takové řešení, abychom vyhověli soudu a současně jsme zachovali opatření, která jsou z epidemiologického hlediska klíčová pro zamezení šíření epidemie a nadále jsme pokračovali v jejich postupném uvolňování dle nastíněného plánu,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Soud konkrétně zrušil opatření z 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, jež omezují volný pohyb osob. Vláda má nyní podle soudu do 27. dubna čas, aby opatření omezující volný pohyb, maloobchod a služby přijala v zákonné formě, tedy jako krizové opatření.

Předseda senátu Štěpán Výborný zdůraznil, že je i za aktuální situace nezbytné, aby orgány veřejné moci lpěly na pravidlech, a zachovaly tak právní stát v maximální možné míře. Vláda podle něj měla opatření vydat v režimu krizového zákona. „Soud musí odmítnout, aby takovouto pravomocí disponovalo pouze jedno ministerstvo,“ uvedl.

Zákaz volného pohybu původně vyhlásila vláda podle krizového zákona 16. března. Na zasedání 23. března pak ale zvolila nový způsob a většinu omezení „přehodila“ na Ministerstvo zdravotnictví, které je vydalo podle zákona o ochraně zdraví. A právě v tomto mimořádném opatření zakázalo shlukování více než dvou lidí venku, pokud nepatří do rodiny žijící pod jednou střechou.

I další opatření, například to o uzavření obchodů, pak namísto krizového zákona vydal znovu resort zdravotnictví. Tím se vláda pokusila vyhnout náhradám škody, které mimořádná opatření podnikatelům způsobila. Dle krizového zákona na ně totiž mají podle paragrafového znění nárok. Podle zákona o ochraně zdraví to není tak jisté.

Dostálovi vadilo, že ministerstvo daná omezení odůvodnilo pouze obecnou zmínkou o výskytu nemoci covid-19 v ČR a nutností omezit její šíření. Podle něj je formulace opatření v rozporu jak s požadavky práva, tak s poznatky medicínské vědy.

V žalobě také uvedl, že český stát nerespektoval svůj vlastní pandemický plán a že pravidla boje proti epidemii tvoří namísto odborníků politici, a to podle momentálních nálad veřejného mínění. Postup ministerstva označil za „právnické chytračení“.

Hamáček: Rozhodnutí potvrzuje nutnost nouzového stavu

Rozhodnutí soudu podle ministra vnitra Jana Hamáčka potvrzuje, že pouze za nouzového stavu lze přijímat krizová opatření na boj s koronavirem. Ministerstvo vnitra dlouhodobě upozorňuje, že v době nouzového stavu se má postupovat podle krizového zákona a vláda má přijímat krizová opatření svým usnesením, uvedla v SMS zprávě mluvčí Ministerstva vnitra Klára Dlubalová.

Ministr vnitra se ovšem může mýlit. Soudní rozhodnutí se dá vykládat i opačně. Neboli pokud by nebyl vyhlášen nouzový stav, tak by opatření Ministerstva zdravotnictví prošlo. „Pokud tedy vyhlášením nouzového stavu vláda deklarovala, že běžné právní prostředky nestačí na zvládnutí nastalé krizové situace, bylo pak namístě aplikovat mimořádná krizová opatření, jejichž přijetí je předvídáno krizovým zákonem a jež umožňují vládě zásadním způsobem omezit základní práva a svobody obyvatel. Opačný výklad by bezdůvodně koncentroval moc do rukou jednoho správního orgánu, čímž by potencionálně mohl být narušen princip fungování právního a demokratického státu, včetně dělby moci ve státě,“ píše mluvčí soudu Markéta Puci v prohlášení.

Podle prezidenta Miloše Zemana bere na sebe soud rozhodnutím veškerou odpovědnost za jeho následky. „Soud na sebe bere veškerou odpovědnost za dopady svého rozhodnutí. Ať už jde o dopady na životy a zdraví obyvatel, tak na hospodářství celé republiky,“ reagoval na rozhodnutí soudu podle mluvčího Jiřího Ovčáčka prezident. Zeman přijatá opatření proti pandemii opakovaně podpořil.

Reklama

Doporučované