Hlavní obsah

Čunkodomky v Chanově? Mohou ohrozit zdraví lidí, varují architekti

Foto: město Most

Inspirací mosteckým čunkodomkům jsou tyto stojící ve Vsetíně.

Reklama

9. 12. 2020 15:59

Proti kontejnerovému bydlení, takzvaným čunkodomkům, které hodlá mostecká radnice stavět na sídlišti Chanov, nyní pozvedli hlas Architekti bez hranic. „Mohou být zdravotně závadné,“ upozorňují kromě jiného.

Článek

„Z odborného hlediska je výstavba modulového kontejnerového bydlení jednoznačně nevhodná a doporučujeme nejdříve renovovat stávající bytové domy. Obyvatele je třeba motivovat k tomu, aby o své byty a okolní veřejný prostor pečovali,“ uvedl architekt Vojtěch Sigmund, člen výboru spolku Architekti bez hranic.

Třípatrový kvádr složený z jednotlivých kontejnerů s osmnácti byty by měl být příští rok za pětadvacet milionů postaven za kruhovým objezdem ve Zlatnické ulici.

Město by ale podle Sigmunda mělo naopak umožnit a podpořit, aby se stávající obyvatelé mohli podílet na opravách a správě svých současných bytů. Novostavba, domnívá se Sigmund, bude finančně náročná a přináší s sebou nároky na vybudování infrastruktury, přípojky inženýrských sítí a pozemních komunikací. U stávajících domů tyto nároky odpadají. Jejich obnova je také v souladu s principy udržitelného rozvoje. Kontejnerové bydlení v plánované podobě není dle architektů vhodné pro trvalé bydlení. Hrozí prý vznik plísní a další problémy, které se projevily na podobném projektu v Poschlé u Vsetína. „Zdravotní nezávadnost je základní podmínkou kvalitního bydlení,“ podotkl architekt.

Sídliště Chanov

Sídliště Chanov vzniklo na konci 80. let. Na sídlišti bylo původně 400 bytů, v nichž podle odhadu města Most mohlo bydlet 1000 až 2000 lidí. Loni mělo trvalý pobyt v Chanově 1171 osob. Skutečně tam podle magistrátu bydlelo méně než 700 lidí. Celkový počet bytů byl 253.

Proti stavbě čunkodomků již stojí i petice. „Hlavním důvodem je obava z rozšíření ghetta na sídlišti Chanov. Obyvatelé sídliště Chanov již několik let pracují na celkovém zlepšení podmínek na sídlišti a na odstranění nálepky ghetto,“ uvedl autor petice Ján Chromý. „Jsme přesvědčeni, že zastupitelé města Mostu mají v plánu do plechové osady – obytných kontejnerů –, která vyroste na sídlišti Chanov, sestěhovat problémové obyvatele z problémových ulic na území Mostu. Dalším důvodem je obava z rozšíření plechových osad do celé České republiky.“

Kromě bývalé ombudsmanky Anny Šabatové, organizace Romea nebo Agentury pro sociální začleňování se proti čunkodomkům – které dostaly jméno podle někdejšího starosty Vsetína a bývalého zlínského hejtmana Jiřího Čunka, který je nechal budovat právě ve Vsetíně – nyní postavili také Architekti bez hranic.

„Doporučujeme pokračovat v zateplování stávajících panelových domů a do budoucích projektů úprav zahrnout také participaci stávajících nájemníků. Město Most v roce 2012 uplatnilo podmínku zaměstnávání 10 % dlouhodobě nezaměstnaných osob u čtyř veřejných zakázek vypsaných na rekonstrukce panelových domů na sídlišti Chanov. Tento počin byl vyhodnocen jako win-win řešení a publikován jako příklad dobré praxe,“ dodal Vojtěch Sigmund. Podle jeho názoru je důležité, aby byli obyvatelé součástí procesu revitalizace jejich lokality.

Modulární bydlení v Chanově není prvním projektem kontejnerového bydlení pro sociálně slabé v České republice. „Můžeme analyzovat případ vystěhování rodin z pavlačového domu v centru Vsetína, k němuž došlo v říjnu roku 2006. Část rodin byla donucena přestěhovat se do obytného souboru Poschla na okraji města, který byl nově vybudován z obytných a sanitárních kontejnerů,“ připomenul Sigmund. „Řešení bylo kritizováno veřejným ochráncem práv Otakarem Motejlem jako ‚nekoncepční a neúčinné‘.“

Foto: město Most

Kuchyň v jednom ze vsetínských čunkodomků.

Podobně čunkodomky kritizuje i vládní agentura – Agentura pro sociální začleňování – ve své výzkumné zprávě z roku 2011 a hodnotí vsetínské řešení s odstupem čtyř a půl roku jako „nekonstruktivní a finančně nákladné“. Z lokality Poschla se podle Sigmunda stalo ghetto, což dokazuje skutečnost, že zájemci o přidělení obecních bytů tyto byty odmítli a odůvodnili to obavou o své bezpečí. Obyvatelé si mimo jiné stěžují na nevyhovující kvalitu bydlení, problémem je zatékání i plíseň, což má dopad na zdraví lidí.

Mostecká radnice přesto hodlá kontejnerové bydlení prosadit. Paneláky na sídlišti Chanov totiž jejich obyvatelé podle informací na radničním webu postupně devastují. Město nejprve investovalo do oprav, poté několik zcela zničených dalo zbourat. „Nejsme rozhodnuti tuto lokalitu demolovat, ale některé domy nejsou v dobré kondici. Pokud by se nám osvědčilo kontejnerové bydlení, šli bychom touto cestou,“ uvedl už dříve mostecký primátor Jan Paparega (ProMOST).

Vloni se primátor zúčastnil exkurze právě do Vsetína. Jak poté informoval mostecký zpravodaj, systém fungování lokality Poschlá, který je založený na krátkodobém prodlužování nájemních smluv na tři měsíce až půl roku, se mu líbil. Prodloužení nájmu je navázáno na neexistenci dluhů na nájmu a službách. „Protože se tento systém jeví jako efektivní – v Poschlé totiž téměř neexistují dluhy –, budeme se zabývat jeho zavedením i v Chanově,“ uvedl v článku Paparega.

Architekti bez hranic to nepovažují za moudré. „V kontextu sociálně vyloučené lokality sídliště Chanov by bylo vhodné, aby novostavba pozitivně ovlivnila lokalitu. V tomto smyslu jsou namístě obavy. Estetika kontejnerů, jejichž fasádu tvoří trapézový plech, působí dojmem dočasné stavby,“ upozornil Vojtěch Sigmund.

Forma kontejnerového bydlení bude podle něj působit rušivě, podobný objekt se v daném území nevyskytuje. Lokalita, myslí si Sigmund, nutně potřebuje pozvednout tak, aby směřovala ven ze sociálního vyloučení. Z urbanistického, architektonického a estetického hlediska by prý bylo vhodnější pokračovat v revitalizacích stávajících domů a navázat na již provedené zateplení některých domů a základní školy.

Foto: město Most

Koupelna bytu ve vsetínském čunkodomku.

Mostecký primátor Jan Paparega má ale po exkurzi do Vsetína jiný názor. „Byli jsme všichni mile překvapeni komfortem a čistotou takzvaného kontejnerového bydlení. Mluvili jsme i s několika obyvateli a ti si život v Poschlé chválili. Tamní obyvatelé mají rozhodně lepší podmínky pro život, než které nabízejí bytové jednotky v panelácích v Chanově. Eliminací společných částí domů je snazší udržet pořádek a čistotu. Zkušenosti, které jsme nasbírali ve Vsetíně, využijeme při rozhodování o další budoucnosti mosteckého sídliště Chanov,“ uvedl před časem.

A bývalá ombudsmanka Anna Šabatová měla na budoucnost Chanova ještě úplně odlišný pohled. „Namísto plánované výstavby modulového bydlení doporučuji vytvořit plán postupného útlumu sídliště Chanov s cílem přestěhování zdejších obyvatel z Chanova do standardních bytů mimo segregované lokality,“ podotkla.

Podobně se k útlumu sídliště klonila rovněž Agentura pro sociální začleňování.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované