Hlavní obsah

Cvak. A neporazitelná mašina byla na MS k pláči. Zuřiví Němci řeší, kdo ji vypnul a znovu nenahodil

28. 6. 2018
Foto: Profimedia.cz

Mario Gómez a Mats Hummels neskrývali zklamání německých barev.

Německá fotbalová síla se na MS 2018 neprojevila. Problém musel nastat v mikrokosmu Löwova týmu, který jako by v posledních měsících někdo začaroval.

Článek

Nejvíc titulů mistra světa dosud ve fotbale posbírali Brazilci (5), Němci a Italové (po 4). Ti posledně jmenovaní se na turnaj právě probíhající v Rusku po neúspěšné kvalifikaci od začátku dívají jen v televizi. A teď už je jisté, že ani zbývající dvě velmoci svou aktuální sílu na tomto šampionátu v přímém souboji neporovnají. Přitom už se k němu schylovalo.

Pomsta možná není hezké slovo, řekněme, že revanš zní lépe. A mnozí se už těšili, jak se Brazílie se čtyřletým odstupem revanšuje za historický debakl, který jí Němci „nadělili“ dokonce na její půdě, a to v semifinále fotbalového MS 2014. V Belo Horizonte to tehdy skončilo 7:1 pro německý výběr, jenž nakonec celý turnaj opanoval. Však si to semifinále připomeňte:

A vývoj právě probíhajícího MS v Rusku nabízel variantu, že tentokrát na sebe mohou obě mocné fotbalové říše narazit už v osmifinále turnaje. Leč nestalo se, Brazilci v něm budou muset vzít zavděk Mexičany.

Němci se totiž možné odvetě ze strany „kanárků“ vyhnuli způsobem nadmíru nečekaným. Poté, co ve třech zápasech v základní skupině skórovali v jediném z nich a získali všehovšudy jen 3 body, musí předčasně domů, obtěžkáni doslova historickou ostudou.

Papírově horší vystoupení zažili Němci na fotbalovém mistrovství světa jen v roce 1938. To když přijeli na turnaj do Itálie a los je postavil proti Švýcarsku. Po remíze 1:1 s ním v opakovaném utkání „rupli“ 2:4 a při tehdejším systému turnaje si zase mohli koupit jízdenky na vlak a vystoupit až v Berlíně.

Za dalších 80 let fotbalových dějin se německé fotbalové reprezentaci na MS nestalo nikdy nic tak potupného jako právě teď, kdy z Ruska odjíždí jako vyřazený tým už po základní skupině.

Od lisabonského „Auf Wiedersehen“ se vše změnilo

Mnozí čeští fanoušci si ještě vzpomenou, jak v Lisabonu před 14 lety zpívali z tribun Kahnovi, Ballackovi či Schweinsteigerovi potupné „Auf Wiedersehen“. To když Němce vyřadili z Eura 2004 i čeští náhradníci. Šli tehdy do hry, protože své nejblyštivější hvězdy už český trenér Karel Brückner mohl šetřit na rozhodující boje ve vyřazovací části.

Možná i na to si úspěšný kouč vzpomněl na nedávné rozlučce Tomáše Rosického s kariérou.

Německá mládežnická základna však už v té době procházela zásadním systémovým přerodem, i německé juniorské a dorostenecké týmy totiž přestávaly stačit konkurenci. Namísto teutonské síly a vůle se tehdy vsadilo spíš na rychlost a techniku, především pak na systematický výběr talentů. A onen přerod, za který mohou Němci blahořečit jeho strůjci Matthiasi Sammerovi, se tenkrát vydařil na tisíc procent. A stačilo by z něj jen těžit. Jenže...

Věřte, že na tohle tvrzení vskutku můžete vzít jed: Dnešní situace nemá s tou tehdejší ze začátku tisíciletí opravdu pranic společného. Ani co by se za nehet vešlo. Protože špičkových hráčů má Německo tolik, že z nich ještě loni sestavilo tři neporazitelné týmy.

Ze záplavy hráčů stačilo vybrat ten správný tým. Nezdařilo se

Letos tedy „stačilo“ vybrat z nich jeden, ten úplně nejlepší, a to pro turnaj nejdůležitější, tedy pro MS 2018 v Rusku. Jenže právě to se trenéru Joachimu Löwovi zjevně nepovedlo.

Ano, právě před rokem to vypadalo, že na široširém světě není síly, která by německou mašinu dokázala zastavit. V kvalifikaci o MS si Němci dělali ze soupeřů, kterými byly Severní Irsko, Jarolímovo Česko, Norsko, Ázerbájdžán a San Marino vlastně jen tréninkové sparingpartnery, z deseti zápasů ve skupině jich vyhrálo všech deset.

Na Konfederační pohár, jakýsi testovací turnaj ruských stadionů a pořadatelů, tedy loni v červnu odjel trenér Löw s řadou mladých hráčů, aby je vyzkoušel v mezinárodní konkurenci. A fungovalo to. S Kimmichem, Hectorem, Rudym, Goretzkou, Wernerem a dalšími talenty turnaj bez problémů vyhrál.

A to není všechno: V Polsku se právě před rokem paralelně hrálo i ME hráčů do 21 let, které vyhráli... Ano, další němečtí mladíci.

Bohužel pro Němce se ale titul mistrů světa neuděloval v roce 2017, dojde k tomu až letos. A rok 2018 je pro německé fotbalisty, jak se zdá, prokletý. Zatímco předtím fungovalo všechno jakoby samo, automaticky, najednou nefunguje nic.

Po úspěšné kvalifikaci se soukolí zadrhlo

V sérii přátelských zápasů, jež započala už v listopadu loňského roku, dokázal Löwův předtím bezkonkurenční tým zdolat jen Saúdskou Arábii. Nic zlého snad ještě nevěstily právě listopadové plichty 0:0 v Anglii a doma 2:2 s Francií.

V březnu následoval další nerozhodný výsledek (1:1) se Španělskem a berlínská těsná prohra (0:1) s Brazilci. Víc už se zvonilo na poplach v červnu, když Němci zůstali nečekaně viset na rakouském štítě, za prohru 1:2 v Klagenfurtu schytali kritiku a těsnou výhrou 2:1 nad Saúdskou Arábií nespokojené hlasy příliš neutišili.

Přesto se všichni utěšovali: Němci jsou turnajový tým, na světovém šampionátu se rozjedou. Leč nestalo se. Vstup 0:1 s Mexikem pak, pravda, v posledních vteřinách dokonaný vítězný obrat duelu se Švédy 2:1. A na závěr další trapas, tentokrát s Korejskou republikou. Nula dva - a schluss.

„Ani ve snu jsem si nedokázal představit, že to skončí takhle. Jsem zdrcený,“ přiznal po utkání v Kazani a vlastně i po skončení německého účinkování na turnaji trenér Joachim Löw.

„Prvně od roku 2006 se nám stalo, že jsme se nedostali ani do semifinále velkého turnaje. Samozřejmě za to nesu zodpovědnost. Chyběla nám dynamika, nedokázali jsme soupeře přinutit k chybám, nefungovala koncovka,“ pokračoval kouč.

Hledá se střelec. Inzerát zůstal bez odpovědi

Svým způsobem vypadaly všechny tři zápasy ve skupině velmi podobně. Soupeř v bloku bránil hluboko na vlastní polovině a vyrážel k brejkům. Očekávané, řeklo by se. Jenže Němci na to prostě neměli protizbraň. „Ani jednou se nám nepodařilo vstřelit první branku,“ posteskl si Löw. Možnosti k tomu Němci měli, nerealizovali je. Otočit se povedlo jen skóre proti Švédsku, další zázrak už nepřišel.

Třikrát Löw vsadil na hrotu na Timo Wernera, ten se mu za to ani jedinou trefou neodvděčil. Šance zahazoval i zkušený Thomas Müller, v posledním duelu stoper Mats Hummels, „rozbíječ“ obran Mario Gómez chodil podle některých kritiků do zápasů pozdě. A třeba rychlonohý Leroy Sané se Löwovi do nominace - k překvapení mnohých - nevešel.

Němci potřebovali mnohem víc a rychleji cirkulovat s balonem kolem sevřených obranných systémů, potřebovali mnohem víc přihrávek, jež by soupeře uměly překvapit a zaskočit. Reus, Draxler, ani zkušený Özil za tenhle šampionát metál nedostanou. A zachytávat soupeřovy brejky už se Němcům nedařilo vůbec, spíš šlo o dílo náhody.

Němci jako by měli po celý turnaj v hlavách dvě myšlenky. A to zcela protichůdné: „jsme šampioni, to se přece nějak zvládne“ a „sakra, proč to pořád nejde?“

V psychice viděl příčinu neúspěchu Oliver Kahn, legendární brankář přelomu tisíciletí. „Hráči to neunesli. Jako by byl pro hráče reprezentační dres minutu od minuty stále těžší.“

S kritickou analýzou přišel bezprostředně po vypadnutí z MS i Oliver Hartmann, šéfreportér odborného časopisu Kicker. Příčiny krachu hledá právě už v sérii neúspěchů, jež se rozeběhla po úspěšné kvalifikaci. „Šlendrián, který týmem prorůstal sedm měsíců, trenér v průběhu třítýdenní přípravy na turnaj neodstranil.“

Löw prý podcenil i masivní rozruch a společenský dopad kauzy Erdogan, to když němečtí hráči Mesut Özil s Ilkayem Gündoganem předali své dresy tureckému státníkovi, kterého označili za svého prezidenta.

Německý fotbal byl podle Olivera Hartmanna na turnaji bez nápadu i síly, doslova beznadějný. Komentátor navrhuje, aby nejzasloužilejší generace, již tvoří Neuer, Boateng, Hummels, Khedira, Özil a Müller s Kroosem přepustila již místo mladším. „Pro příští šampionáty si kádr žádá radikální změny,“ míní v Kickeru.

Velký otazník visí i nad Joachimem Löwem. Ten před turnajem prodloužil smlouvu s Německým fotbalovým svazem až do léta 2022. A předseda DFB Reinhard Grindel navzdory neúspěchu v Rusku rychle přispěchal s ujištěním, že si pro další práci u národního týmu nikoho lepšího, než je Löw, představit neumí.

Podle všeho bude záležet na rozhodnutí samotného kouče. „Dejte mi pár hodin,“ vzkázal, že zásadní rozhodnutí nechce dělat pod vlivem největšího přílivu negativních emocí.

„Na tohle si musím dát panáka. Nebo dva,“ glosoval situaci bývalý stoper Christoph Metzelder.

„Velmi smutné odpoledne,“ dodala pak legenda z největších jménem Lothar Matthäus.

Reklama